Djoker

Nalijme si čistého vína, Cuarón měl velkou oporou v předloze, která je nejchytřejší z celé série, ale je to borec, o tom žádná. Už na samém začátku se blýskne naprosto zběsilou jízdou Záchranným autobusem. S nástupem Mozkomorů přichází přesně ta tíživá a temná atmosféra plynoucí celou knihou, a kterou ještě podporuje strašák v podobě Siriuse Blacka a také mystické hodiny profesorky Trelawneyové. Možná ty úplně nejlepší nápady Rowlingové jsem však ještě nezmínil. Pobertův plánek, Prasinky a Chroptící chýše, jakožto pevné základy pro odpálení mytologické bomby a hlavně úžasné finále v podobě hrátek s časem. Nikdy jsem při čtení knihy nezažíval tak opojné pocity a Cuarónovi se je z velké části povedlo přenést i na plátno. Ale abych jen nechválil. Pro nečtenáře chybí některé důležité informace, scéna, kde Hermiona přehazuje Harryho, je úplně mimo a nemůžu si pomoct, pokud se někde měly natočit dva filmy, tak to mělo být v případě Vězně z Azkabanu, ty famózní nápady si zasloužily větší prostor.

Pokud bych měl vybrat nejslabší díl série, tak bych se v rámci knih po dlouhém rozmýšlení zřejmě rozhodl pro Tajemnou komnatu, ale bylo by to skutečně jen o fous, protože všechny knihy mají pro Harryho příběh důležitý význam. U filmů je to trochu jiné. Kámen mudrců je kouzelná pohádka naznačující velkolepé možnosti do budoucnu a Vězeň z Azkabanu již rozjíždí drsnou mytologii a příběh značně přitvrzuje. Tajemná komnata má sice obojí, ale místy to drhne. Na jedné straně musíme sledovat křečovitou stylizaci Rona do hláškujícího boha, kterého však zastiňuje skutečný dvorní šašek filmu Lockhart a značně otravné postavy Dobbyho či Ufňukané Uršuly, jejichž knižní význam se kvůli jejich vykreslení a zároveň menšímu prostoru nepodařilo do filmu přenést. Na druhé straně se na scénu dostává velký hráč pro další roky Lucius Malfoy a pasáže s Tomem Riddlem a jeho deníkem se skutečně blíží nejtemnější části knihy. Akční finále si ovšem vždy raději vychutnám v knize.

Začátek doslova nejkouzelnějšího příběhu všech dob má velmi těžký úkol. Představení gejzíru nápadů a postav (Nástupiště devět a tři čtvrtě, Bradavický express, Příčná ulice, Olivanderův obchod a hůlky, Gringottova banka, Moudrý klobouk, Famfrpál, Zapovězený les, bradavické koleje, předměty, profesoři, duchové atd.), z nichž někteří navíc prokáží svůj význam až v dalších letech. Prakticky vše důležité svůj prostor v prvním filmu dostane, ovšem jedná se pouze o strohé ukázky, a tak celý film působí hrozně zkratkovitě. Hodně mu pomáhá naprosto fantastický soundtrack. Kniha je lepší než film skoro vždycky, jenže tady to platí dvojnásob. Nic to ale nemění na tom, že se jedná o skvělý film. Převedení geniální knihy na plátno je vždy tvrdý oříšek.

Stará známá písnička v podobě snahy o vymlácení peněz z geniálního předchůdce. Jenže v tomto případě se nejedná o tak velký průšvih, jak by se na první pohled mohlo zdát. Slušné tempo, zajímavé zvraty a charismatický hrdina. To jsou klady, kvůli kterým se zhlédnutí určitě vyplatí.

Osudový dotek mě dostal, protože takhle originální a navíc skvěle zpracovaný nápad není často k vidění. Od první minuty nevíte na čem jste. Film má spád, a když už to vypadá na happy end, stačí jeden střih, karta se obrátí a vám dochází, že snaha o změnu minulosti se nevyplácí nikomu. Film je jako jízda na horské dráze.

Když na tom vyrůstáš, tak není co řešit. Naprostá bomba. Hodnocení OST: 10/10. :)

Soukup předvedl ukázkovou recyklaci a ono to stačilo. Hodnocení OST: 10/10. :)

Dementní český název filmu ani nemá cenu komentovat. Film má několik světlých okamžiků, ale dojemný příběh mladého pracháče za srdce příliš nechytí a ještě podtrhne blbost českého názvu.

Geniální kousek a záčátek série, která se výrazně zapsala do dějin kinematografie. Skládačkového vraha jsem si rychle oblíbil. Je to šílenec nebo génius? Já mám jasno. Napětí, strach, mrazivé situace a úžas nad pastmi, které Jigsaw vytvořil. To jsou pocity, které mě provázely filmem. A konec? Vrchol ve velkém stylu, který způsobí zástavu srdce.

Comeback je držák. Ani po letech se nenašel lepší český sitcom, i když po jeho úspěchu začaly růst jako houby po dešti (PanMáma, Marta a Věra, Kancl), ale žádný se dlouhodobě neprosadil. Alergii na Ozzáka však rozumím, protože svého času byl fakt všude (sportovní události, předávání cen, televizní projevy). S1: 80% S2: 70%