Slartibarkfast

Tak tohle se úplně nepovedlo. Tuším, že Francouzi se pokusili o jakousi komediální satiru s dystopickými prvky, ale nepřinesli do ní mnoho komediálního, ani dostatečně nerozvedli hlubší myšlenku. Proto jsem celkem smutný z toho faktu, že jsem zabil stojedenáct minut svého života civěním na plytkou frašku s bandou neherců, kteří se vyznačovali přehnanou gestikulací a nadměrným používáním mimických svalů. Není tu skutečně nic, co by vás mohlo nějak obohatit. Naprosto zbytečný pokus. Já už zklamán jsem. Odrazuji tedy ostatní, a důrazně varuji, aby mou chybu neopakovali. 25%

[ČSFD projekce] Kenneth Banagh je jedním z mých nejoblíbenějších herců. Již mnohokrát dokázal, že umí brilantně hrát i režírovat a ani zde tomu nebylo jinak. I se zafixovaným Davidem Suchetem v hlavě jsem jeho ztvárnění postavy věhlasného detektiva přijal s nadšením. Neméně mne pak překvapila plejáda herců, kteří mu sekundovali, především pak jejich výkony. Vyzdvihl bych hlavně Emmu Mackey nebo Russella Branda, kterého bych málem vůbec nepoznal. Celý příběh je protkán rozmáchlými gesty a poněkud nucenými dialogy, které však zcela vystihují tvorbu Agathy Christie a do jisté míry i dobu, kterou zde popisuje. Smrt na Nilu je známým dílem, které netřeba dlouze popisovat, tu však nabývá zcela reálných obrysů a dívat se na tento snímek je skutečně zážitek. Finále je pak opravdovou třešničkou na dortu. Rozhodně doporučuji, fanouškům detektivek obzvlášť! 85%

Animované zpracování fantaskního světa, plného utrpení a bezúčelného ničení. Pohled na jakousi dystopickou společnost očima průzkumníka, který se následně sám stane součástí prapodivné hry. Jeho role je nepodstatná jak pro celek, tak pro diváka. Nevím, jak přesně popsat to, co jsem viděl. Vše je v podstatě jen zhmotnění nesouvislých představ temných zákoutí lidské mysli. Kdyby to celé bylo podepřeno nějakým souvislým dějem, asi bych dal i víc. Takto je to pro mne jen rozpohybovaná řada pitoreskních obrazů bez souvislosti. Přesto zajímavá zkušenost. 50%

Home Team je další z řady sportovních komedií, věnující se fotbalovému prostředí, respektive tahání podceňovaných ubožáků z bahna na vrchol věhlasným trenérem, který se zdiskreditoval. Šablonovitý scénář je tak neskutečně předvídatelný, až to fyzicky bolí. Doslova jsme v kolektivu při sledování nahlas hádali, co bude dál. Netrefili jsme jen konec rozhodujícího zápasu a to v podstatě jen o ty dva příslovečné metry. Připomíná mi to malinko návrat Disneyovek na zaplácnutí nedělního dopoledne. Takové ty filmy pro celou rodinu, jejichž kvalita nemusela být prvotřídní. Dnešní doba už si však žádá své a i cílovou skupinu musíte zaujmout rafinovaněji. Rozhodně jsem čekal víc než ploché postavy, neoriginálně tupý příběh a tragického Roba Schneidera. Vizitka "na motivy skutečné události" filmu naopak ještě víc uškodila, protože od toho pak divák čekal víc serióznosti a méně neuvěřitelných sraček, které se ve filmech Adama Sandlera vyskytují nadměrně. Pokud tedy chcete ztratit hodinu a půl života sledováním nudné slátaniny, klidně jděte do toho. Já vám to však nedoporučuji. 35%

Dost jsem se bál, jak to vše dopadne, když jsem viděl ukázky a popisky, shrnující K zemi hleď v pár větách. Tušil jsem další neohrožené velkohubé Americké hrdinství a bušení se do prsou. Nakonec jsem byl ale velice mile překvapen dost nevybíravou satirou, která v celkem trefně střiženém kabátku popisuje globalizační sračky, kterými se brodíme v dnešním světě. Jak nám vládnou loutkaři a jak naše životy absolutně nejsou v našich rukou. A nám je to vlastně jedno. I kdybychom chtěli, stejně nejsme schopni s tím nic udělat, neboť jsme své životy už dávno dobrovolně odevzdali nenažraným sviním, které ždímají matičku zemi jak se jen dá. A tak jsem si vychutnával tu krutě předkládanou upřímnost a otázky, které vyvolávala. Jak si člověk pomalu uvědomoval, že už to ani není k smíchu. Že je to obraz dneška. A předpověď jeho možného konce. Vskutku svěží dílko, které vřele doporučuji. 85%

Snaha o citový tlak na diváka, vyvolaný plánovaným klišé, se zde míjí účinkem, a tak je tenhle krátký rádoby dojemný příběh stárnoucího umělce krásným jen pro ty opravdu nejměkkosrdcatější plačky. Vždyť i ta zakutálená tužka ve mně vyvolala víc otázek a větší zájem, než všechno ostatní. Jak se tam, ksakru!, ta svině mohla takhle zakutálet? Stále na to myslím. 40%

Tímto dílem scénáristé poněkud pohřbili mé očekávání a mínění o vysoké kvalitě jejich plánování příběhu. Je celkem patrné, že víceméně vaří z vody a skládají neuvěřitelnou příhodu na ještě neuvěřitelnější, až z toho vzniká nehezký slepenec zbrklých nedomyšlených zkratů a šílených náhod. Pasovat hlavního hrdinu, dřív tak ukázněného a chladnokrevného, do role ubohého chudáka, který se nedokáže ovládnout, mi přijde až moc za hranou. Jsem malinko zklamán celkovým vývojem. Uvidíme dál.

Původně jsem si myslel, že tuhle šablonovitou sračku pro mentálně zaostalé lobotomy s absencí vkusu zvládnu bez vážnějších následků, ale musím uznat, že již prvních pár záběrů mne docela zmohlo a směr, kterým se to trapné divadlo dál ubíralo, mi krutě nesedělo. Těžko říct, jestli je chybou naprosto debilní stokrát recyklovaný scénář, nebo partička neherců, kteří se zasekli ve svých dřívějších rolích a neví jak dál. Tedy až na tu plochodrážní rádoby sexbombu, která byla příjemná jak kolonoskopie a tvářila se jak poševní bradavice prakticky celý film. A to nečekané rozuzlení! No to mi ho vyndej, fuckt mi to vyrazilo dech! Nebýt těch posledních záběrů na jachtě, asi bych se z toho zbláznil, protože otevřené konce prostě miluji! Doufám, že Netflus neusne na vavřínech a vyplodí minimálně dvě stejně tupé pokračování s béčkovějšími herci, protože už si nebude moci dovolit takové "hvjezdy"! Čím by dál krmili ty uhýkané ovcoidy? Cítím neskutečný potenciál! 25%

Jak tvrdí sám Krobot, je tento až mystický kus zasazen do podhůří Jeseníků, dramatického a fotogenického to prostředí, protože diváka tuze láká a Krobota to zřejmě lákalo taky. Bohužel musím konstatovat, že vzletné vyprávění ve stylu Bohouše Hrabala nepřichází a Krobot si obrazně sere do vlastního hnízda. Nejenže poslouchat nucený dialekt, který cedí pražští herci přes pysky, je jak házení skla do popelnice, ale příběh má co do smysluplnosti a zábavnosti asi tolik, jako mistrovství v žehlení kapesníků na přesnost. Nedá vám to naprosto nic. Jen nicneříkající vzorek bezcenného života neznámých nesympatických lidí z nějaké prdele, která by mohla být prakticky kdekoliv, nejen na Jesenicku. A tak z původně zamýšleného regionálního dramatu vzniká jen tupá komedie o buranech z vesnice. 30%

Čistící komando ala Blade Runner nebo Equilibrium? Rozhodně upoutalo pozornost! Víc takových perliček. 90%