Rodin

Ty bláho, to zírám. Mám na mysli mnohá místní hodnocení, která vyzdvihují seriálovou podobu oproti filmové. Seriál jsem zhlédl v kompletní podobě, některé díly i opakovaně, a moc jsem se bavil. Film Roberta Altmana je ovšem naprosto jiná liga a od pěti * jej v mém vnímání dělí jen zlomek milimetru. U tohoto filmu jsem se tolik nebavil, nakonec nepředpokládám, že by to byl prvotní účel jeho natočení. Zato mně mnohdy běhal mráz po zádech, zejména právě v těch humorných scénách, které měly vesměs i druhou vrstvu, a ta byla morbidní až až. Podle mého jde o jedinou verzi válečného filmu, který je natočen s jistou komediální nadsázkou, a přesto snese srovnání s klasikami žánru válečných bijáků první sorty, aniž by za nimi znatelně pokulhával. 85% a více. A dodávám už jen, že oproti golfistovi film mám o hodně radši.

Další z nepříliš vysokého počtu pokračování, které dosáhly na kvalitu původního zpracování. Škoda jen posledních Cameronových spektakulárních opusů. Stále ještě věřím, že se dokáže vrátit k poněkud "komornějším" kouskům, než jsou Titanic a Avatar. Tady by se dalo napětí krájet.

Ať si kdo che co chce říká, ať si mamka slzy utírá - já byl nadšen. Nesnáším muzikály (kromě Šumaře na střeše a Moulin Rouge jsem žádný nevydýchal) ovšem tohle mělo k muzikálu strašně daleko. Moc a moc se mi to líbilo, a jen jsem si sypal popel na hlavu, že jsem na to nešel do kina, nýbrž si počkal až na HBO. Škoda. Ovšem má rodina to viděla poněkud jinak :-).

Budu zde zřejmě výjimka, ale já jsem se opravdu královsky nudil. Skvělý námět se potkal s naprosto průměrným scénářem a Tom Tykwer v mém pohledu prostě neodvedl dobrou práci. Celkově jsem chtěl původně dát hvězdičky 3, ale pak jsem přehodnotil svůj záměr proto, že jsem film viděl ještě jednou na HBO. Přes 50% prostě nepřelezl.

Knihu jsem četl léta předtím, než jsem se odhodlal zhlédnout filmové zpracování. Zřejmě jen obsazení Jacka Nicholsona do role Jacka Torrance a režie Stanleyho Kubricka mě nakonec přesvědčily. A výsledek? Naprosté nadšení. Obával jsem se toho, že hutnou atmosféru knižní předlohy nelze na plátno vůbec přenést, ale v tom jsem se katastrofálně mýlil. Nicholson je naprostý blázen (míněno jako "génius") a Kubrickovo pojetí geneze počínajícího i pokročilého šílenství mě dostalo. Doporučuji i tak všem přečíst předlohu, je skutečně lahodná, nicméně toto je svébytná záležitost a pro mě na úrovni snad i 95%.

Ten film miluji hlavně kvůli hereckým výkonům. Richard Harris výborný, velmi dobrý David Hemmings, zadumaný a problematický mladý Anthony Hopkins... Stojí rozhodně za zhlédnutí. Tempo vyprávění je z dnešního pohledu už takové utahané, ale na rok 74 pořád poctivý a poutavý kus.

A dám pět. Vážně mě to dostalo. Souhlasím sice se zdejším voláním po kratší stopáži, myslím, že do 145 minut se to vejít mohlo, ovšem jinak jsem byl celý čas omámen, místy ohromen, a hlavně na ten film nikdy nezapomenu (zatímco Ryan se mi již z hlavy prakticky vykouřil... kolik že měl těch sester?).

Tohle je moje srdeční záležitost, tak jsem asi v hodnocení trochu nadsadil. Ale co, vy mi to odpustíte a já budu mít dobrý pocit. Protože tohle byl asi první opravdu dobrodružný biják (vyjma Honzy Marajse), který jsem v kině jako kluk viděl a dodnes ho mám strašně rád. Příběhu nic nechybí, je tam správný mix komediálních, vážných i tragických prvků a za závěr by de Brocca zasloužil podtrženou jedničku, protože žádná líbačka a šťastný život až do smrti se proti tehdejším zvyklostem nekonaly.

Tohue byu puo mě opuaudový guanááát!

Teplý Belmondo a závěrečná scéna z nemocnice - už jen pro tyto dvě pasáže stojí za to film vidět. Dodnes nad některými partiemi řvu smíchy a královsky se bavím.