Rodin

Tohle jsem viděl poprvé v letním kině v rámci výkonu ZVS. Nikdy nezapomenu na to, jak dlouhá byla následující noc, kterou jsem po těch velice velmi inspirativních záběrech na šťavnaté herečky zažíval ve společnosti dvaceti chrápajících příslušníků mužského pohlaví. Byl jsem na tom pak ještě dvakrát, protože to byla v té době jediná možnost, jak zažít něco podobného jinde, než v rámci televizního "vojenského porna" Cvičme v rytme. Jerzy Stuhr tady podal jeden ze svých nejlepších výkonů.

Zlatý prciny...

Největším kladem tohoto filmu jsou ty Kunratické kulisy.

Mám za to, že Nataša byla nejlepší česká prvorepubliková a protektorátní herečka. Film je strašná blbost a miluju ho. Ou jés, his mástrs vojs!

Mám tento filmeček už od dětství rád. Kromě Bohumila Šmídy a Vladimíra Menšíka by stálo za to zmínit ještě Martina Růžka a jeho sympatického kumštýře - ožralu. Zde pak civilní herectví končí a následuje divadelně přepjaté představení divadelnických bardů Luďka Munzara a tentokrát i Karla Högera. To ale nic nemění na tom, že jsem tento kousek viděl už mockrát a pořád mě ještě dokáže pobavit. 75%.

Slušná jízda. Robert Carlyle zahrál opravdové zvířátko. Fandil jsem mu až do konce a moc jsem se při tom bavil. 80%.

Asi jsem nebyl v tom správném rozmaru, či co. Ten film je naprosto brutální nuda, osvícená asi tak dvěma opravdu vtipnými scénami. Za atmosféru ujetosti a jisté formy absurdity tu jednu hvězdu dám, jenže tyhle doslovnosti v oblasti humoru mě prostě nebaví, nudí a otravují. Scénu ptáka vytahovaného z ptáka jsem opravdu rozdýchával jen ztěží, protože humor holt někam ulít, a protože ho nenásledoval můj mozek, nesetkali jsme se s touto scénou ani trošičku. A tak to šlo až do konce, na který jsem se i přes "krátkometrážnost" tohoto celovečeráku opravdu těšil.

...šmarjá... to byl horor. Málem jsem to nedokoukal. Ovšem jako vrcholný počin céčkových bijáků by to zasloužilo 5*. Kdyby se to aspoň nebralo tak vážně. Opravdu existenciální blbina na kvadrát.

Ponecháme-li stranou hodnocení eroticky pornografických výjevů (tedy pro mě osobně jsou spíš erotické), jde o opravdu jeden z mála reálných pohledů na život ve starém Římě v podobě, jak mohl skutečně vypadat. Malcolm se tentokrát opravdu překonával, jeho studie šílence obdařeného prakticky neomezenou mocí snad ještě překonává výkon v Mechanickém pomeranči. Brutální. Hnusné. Ovšem téměř skvělé.

Vcelku milá anekdota roztáhnutá do prostoru celovečerního filmu, který jí ne tak úplně svědčí. Naprosto geniální by bylo provedení ve stopáži do 45 minut s větším využitím Sklepácké absurdní atmosférické ujetosti. Ovšem souhlasím s tím, že tohle je Šteindlerův nejlepší filmový (režijní) kousek.