lucijelucije

Tady jsem od třetiny filmu nedokázala rozpoznat, co se kde děje. Pestrost je asi slabé slovo na ten chaos, který se tady udál..Monstrózní efekty zakryly úplně všechno. Děj byl jen špetkou k tomu, aby se snímek dokončil. Někdy je moc, opravdu víc, než moc. Film je laciný a nedá se na něm brát nic vážně.

Řekla bych, že herecké obsazení nestačilo na to béčkové zpracování, které hledalo sílu v něčem, kde se utvořila právě ta velká slabina. Mohlo to skončit lépe, hůře snad už ani ne.

Takovej ten pocit, jako by vám bylo o pár let míň a zažívali byste starosti typu, potřebuju být teď sám, nevím jaké to je. Samá party, samí chlapy..ale stejně vám něco chybí. Není to špatný film, trochu jsem se viděla v gilmorových děvčatech, u kterých se také především hodně a rychle konverzuje, takže mě How to Be Single celkem sedl. Možná by se určité pasáže mohly trochu víc propracovat, ale jinak to nebylo špatné.

Jednoznačně lahůdka. Tenhle film má hned několik zvratů. Jeden přichází celkem dost brzo. Při druhém víte, že nic není úplně jak si myslíte. Nastává pak třetí zvrat, abyste zjistili, že situace může být ještě horší, ale netušíte, že po třetím zvratu, byste možná svá rozhodnutí tolik neunáhlili. Dala jsem tři hvězdy, myslím si, že mohl mít 10 Cloverfield Lane dobrej potenciál. Ne že by ho úplně zahodil, ale malá s větší kapkou chyběly, aby se tahle věc dokončila do konce.

Moc se mi líbila Marta Etura, ta žena má v sobě prostě jiskru. Mám ráda španělské filmy, umí vyzdvihnout své stinné stránky. A ač je tohle téma téměř rutinou ve filmové kinematografií, španělé se nebojí přitvrdit tam, kde ostatní se bojí. Celkový děj je spíš o hluboké touze najít lepší život, a uznání pro svou osobu. Můžeme zde vidět několik postav, které se potýkají s krutou realitou osudu, a upřímně můžu říct, že každá z těch postav, nabízí tak akorát, abyste si vzali z každého trochu, ale zároveň se nerozmlsali.

Trochu jsem se rozhodovala v hodnocení, protože The Last Kiss rozhodně patří k těm filmům "ze života", které si zaslouží uznání v dobrém slova smyslu. Tenhle příběh má velikou výhodu ve své podstatě, protože to, co se v něm odhrává, zažívá velké množství populace a bylo zde moc hezky vykresleno, jak lidé jednají ve strachu jít dál, ve strachu se někomu oddat a ve strachu stát se opravdu dospělou a zodpovědnou osobou. Je to rozhodně nadprůměrná záležitost.

Pro mě přijemné překvapení. Trochu jsem se tomuto filmu vyhýbala, ale nakonec to byla milá podívaná o muži, který dostal šanci poznat nejen sebe, ale i jiné pohlaví. The Sessions je nenásilná komedie a Helen je teda prvotřídní =)

Vím, že knižní předloha od K. Hosseiniho byla naprostým bestselerem a její prodej byl ve vysokých příčkách jak v českém, tak i v zahraničním jazyce. Bohužel já jsem se k téhle knížce nikdy nedostala, a filmové zpracování mě také moc nepohltilo. Příběh je pěkně strukturovaný, má dobrou dějovou linií, ale mě prostě tady něco chybělo. Ano tohle drama je o pokání, o odpuštění sama sebe a také o svém zadostiučinění, ale ta hloubka, ta emocionální hloubka byla někde hodně daleko. Prvních 40 minut asi, bylo opravdu famózních, zvratných a velmi bolestivých, ale jako by druhá polovina příběhu ztratila nit. Škoda.

Tahle italská věc je příjemná. Sympatičtí herci, ale téma, kterým se tohle drama prezentuje je natolik profláklý, že vás to lehce nechá chladným. Láska, přitažlivost to je věc, která vás potká a možná vás s mnoha léty zase opustí. Ale taky nemusí, jen se může projevovat jiným způsobem, což je v tomhle dramatu značně vidět. Nevím moc, co si mám o tomhle filmu myslet, je to emocionální, je to vtipné, i drmatické, ale pro mě bez erupce.

Tohle bude spíše kontroverzní záležitost. Já se přikláním k tomu pozitivnímu. Will je Will. V jeho očích vidím pravdu, takže by mě přesvědčil asi o všem. Příběh je to jinak zajimavý, ale místy planý a moc vás ty tahanice kolem objevení poškození mozku nenadchnou. Avšak na druhou stranu, vědět o něčem takovém, a dívat se na rozdílné názory dvou rozlišných ač souvisejících pozic, je celkem pozoruhodné.