Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (2 072)

plakát

Mr. & Mrs. Smith (2005) 

Od tohoto filmu jsem očekávala více. Obsahuje spousty dobrých scén, vtip i akci, ale ve výsledném dojmu na mě nijak nezapůsobil. Dvě hodiny utekly jako voda a já si s odstupem pamatuji jen velmi málo scén, které mě zaujaly. Ale celkově má spád, takže se ke mně ani nedoplížily pocity nudy. Angelina je krásná žena, to uznávám, ale rozhodně pro mě není ta nejkrásnější, nejlepší a nejdokonalejší. Díky neustálým propagacím její osoby ve všech časopisech, médiích, žebříčcích krásy a titulkům jako "nejkrásnější, nejvíc sexy ženy světa", nemám potřebu ji kdekoliv vyhledávat. Média ji neustále cpou všem pod nos, vyrobily z ní jakousi "značku" a všichni ji prostě musí milovat. Tyto komerční tahy se mi jakkoliv nelíbí a nikdy k jejím obdivovatelům patřit nebudu. A svým herectvím mě příliš nepřesvědčila. Ale jako manželům to Angelině a jejímu mužíčkovi Bradovi dohromady pasuje a na svá hvězdná jména a vztah nejspíš dokázali k filmu přilákat davy fanoušků. Ale jaký by byl výsledek, kdyby ústřední dvojici hrál jiný pár? To bych byla vskutku zvědava:)

plakát

Záhada Blair Witch (1999) 

O tom, že prostředí hlubokých lesů je velmi vděčné a účinné strašidelné téma, mě již několik snímků dostatečně přesvědčilo. Počínaje norským Villmark či Raimiho Evil Dead a konče právě Záhadou Blair Witch. Lidé vnímají strach různě, což je také nejspíš důvod zdejšího, docela rozporuplného hodnocení i komentářů. Zde jsem si uvědomila, že to, co člověka nejvíce děsí, a nejen ve filmech, je ten hrozný strach a svíravý pocit z neznáma. Z toho, co nevidíme, ale dokážeme silně cítit a vnímat. Z toho, že nevíme, kdy a jak se něco může přihodit. Z našich vlastních představ. Z toho, že to všechno nedokážeme ovlivnit a tím nás to postupně může ničit a zatemňovat náš zdravý rozum. Protože nejhorší, je to NĚCO. To neviděné. A kde končí skutečnost a začíná paranoia? A obráceně. A co když se obojí vlastně prolíná dohromady? V lesích Burkittsville nepobíhá šílený maník se sekyrou a špinavýma montérkama, který po vás jde, a vy víte, že když někde zašustí listí, že je to on. Není to ani armáda rozpadajících se zombíků. Je to něco, co ve filmu vlastně ani nespatříte. A právě to mě dokázalo po celou dobu spolehlivě děsit. Náznaky, symboly, smích kdesi z dáli, šustění listí, noční záběry kamery, tma, stupňující se tíživá atmosféra a rostoucí beznaděj a hysterie mezi postavami. Závěr filmu je "creepy as hell." Než jsem šla večer spát, lekla jsem se i žárovky, která se s zablikáním začala rozsvěcovat v pokoji. Celý snímek je dokonale sugestivní, s maximálně vybudovanou atmosférou, také právě díky autentické kameře, která silně umocňuje celý děj a výkony hlavních hrdinů. Herci mi byli sympatičtí a já už jen musím smeknout před tím, co všechno se dá vytvořit s amatérským zázemím, pár tisíci dolary, tísnivým a tajemným prostředím a především originálním nápadem s dokonalou mystifikací. Průkopník a v podstatě zakladatel žánru "Found Footage," který dal filmařům náměty na dlouhá léta dopředu a dodnes z něj spousta hororů těží. Stále častějším používáním tématu ruční kamery a nalezených záběrů se však vytrácí kouzlo, které pramenilo z inovátorských postupů, originality a také doby vzniku tohoto filmu. A vy všichni, co se v komentářích vyjadřujete vulgárně či s despektem, zamyslete se nad tím, jestli byste tohle sami zvládli a frajersky dokázali přečkat i jen první chladnou noc uprostřed nekonečné tmy podzimního lesa. Jestli byste se odvážili to sami prožít. "Jasně, to nic není, v pohodě, to by zvládlo i dítě, nejsem poseroutka..." Až byste se tam ale ocitli, padal soumrak a odevšad by se ozývaly různé zvuky, pak byste možná uvažovali jinak. Klidně bych vzala kameru, pár lidí a něco podobného by šlo stvořit. Ale pouze za denního světla, nočním lesům bych se vyhla obloukem.

plakát

Chatter (2010) 

Poměrně působivá a viditelně rostoucí atmosféra i děj. Klidně by neškodila i delší stopáž, ovšem i těch málo osm minutek mi postačilo k rozpoznání jistého potenciálu, který by však ještě mnohem více a lépe mohl být rozvinut v dalším pokračování. A byla bych potěšena i možným celovečerním snímkem. Docela jsem se místy i trošičku bála:)

plakát

Brutal Relax (2010) 

When meets Tarantino, Raimi and Jackson. Takto nějak by to asi vypadalo, kdyby se tito tři kultovní geniální šílenci setkali někde u poklidného, azurového moře. Velmi zdařilé a úměrně nakouskované. Spatřila jsem tam brutální řežbu Kill Billa, a maximální gore a humor Bad Taste a Evil Dead. Vše je podáváno ve velkokapacitních porcích, přičemž si toto dílo stále zachovává svůj vlastní styl.

plakát

Jesus Christ Superstar (2005) (divadelní záznam) 

Jako celkové představení velmi zdařilé, které by pro mě nejspíš nebylo tím, čím je, nebýt Kamila Střihavky. Jeho pěvecký výkon a to, co dokázal především "V zahradě Getsemanské" na mě zapůsobilo, jakoby to pocházelo z nějaké jiné, vzdálené dimenze, kam nikdo z nás nedokáže dohlédnout. V určitých pasážích jsem měla doslova pocit, jakoby do mě jeho hlas vstoupil, semlel mě a nakonec ze mě vymáčkl slzy a naprosto nepopsatelný pocit a konsternaci. Místy byl jeho výkon tak neskutečný, že jsem měla pocit, že už neunesu ho déle poslouchat. Jakoby mě svým hlasem v určitou chvíli doslova roztrhal. Ten člověk jím dokáže otevírat brány, ke kterým nikdo jiný nemá klíč. Dokáže se dotýkat hvězd...

plakát

Mrazík (1964) 

Legendární ruská pohádka, která u nás každoročním vysíláním téměř zlidověla a velká část národa ji bere jako nedílnou součást Vánoc. O kultovní a nestárnoucí status v českých luzích a hájích se zřejmě s největší mírou zasloužil nezapomenutelný a jedinečný český dabing. Ten milounký, jako ptáček zpěvný hlásek Nastěnky, chvástající se Ivánek nebo František Filipovský a jeho baba Jaga. A samozřejmě další postavy, "krasavice" Marfuša, dědeček Hříbeček, dobrotivý tatínek a sám pán zimy, Mrazík a jeho kouzelná hůlka Mrazilka. Tito všichni a další v poeticky rýmovaném scénáři asi nejoblíbenější nečeské pohádky. A taktéž oblíbené pohádkové hlášky. "Je ti teplo, děvče?" -"Teplo, dědečku Mrazíčku, teplo", "Ha, Ivan!"

plakát

Půlnoční kovboj (1969) 

Dustin je génius. Od samotného příběhu jsem očekávala, že bude podán trochu silněji a drsněji. Celý film táhnou především hlavní, charakterově i herecky silné osobnosti, jež jsou zasazeny spíše do průměrně předvedeného děje. I přesto, že mi Jon Voight jako herec nikdy sympatický nebyl a zde mě svým výkonem také nijak příliš nenadchl, si však myslím, že jde o dobrého herce. A jako Půlnoční kovboj zdatně padl do role urostlého, blonďatého Texaského playboye. Ovšem Dustin Hoffman jako kulhající, tuberou prolezlý chlapík, zlodějíček a vyvrhel, který se protlouká, jak se dá, je nepřekonatelný a úchvatný. A nebýt jeho, nejspíš bych hodnotila méně. Rozhodně je však v tomto díle spousta působivých a silných momentů (ten konec, slzy se mi draly do očí). Doprovodný soundtrack v podání Johna Barryho je skvělý a dokonale do filmu zapadá. "I'm walking here! I'm walking here!"

plakát

Pýcha a předsudek (2005) 

Mohl by mi zde prosím někdo osvětlit fakt, že v tomto dvě hodiny trvajícím filmovém přepisu z pera Jane Austen, který doslova překypuje ženami, romancí, touhami a vztahy, jsem se nedočkala ani jediného polibku? Což považuji v romantickém díle za téměř nepochopitelný jev. Tento film po nich přímo toužil. A nejspíš i diváci. Herecké dívčí osazenstvo je sympatické a nadmíru půvabné, v čele se stálicí historických příběhů Keirou Knightley a Rosamund Pike. Mužům pro mě vévodil na první pohled(y) chladný a povýšený Matthew MacFayden. Podmanivá hudba skvěle pasuje k celkovému ději a dobovému zasazení. Moc hezky zpracovaný a natočený příběh, kterému však pro mě chyběla větší "propojenost" mezi postavami Elizabeth Bennetové a panem Darcym. Napětí a skryté touhy mezi nimi jsou sice po celý film velmi zřetelné a zapůsobily na mě, ale to, nač jsem po celou dobu mezi nimi vyčkávala, se bohužel neuskutečnilo.

plakát

MTV Movie Awards 2010 (2010) (pořad) 

Rozumím tomu, že dnešní mládež a především teenageři po tomto stylu zábavy zřejmě prahnou. Když se dostalo ke kategorii nejlepší herec, s nominovanými Efronem, Lautnerem a Patinssonem, tak už se mi opravdu chtělo začít brečet a bylo mi strašně líto všech, kteří tyto a jim podobné, vyumělkované a šamponové "značkové idoly" bez jakýchkoliv známek toho, co se nazývá opravdovým herectvím, obdivují. A jestli toto má být budoucnost filmu, tak zastavte, chci vystoupit. Za ty jediné, opravdové herecké osoby, které se v této show objevily, považuji Scarlett Johansson, Toma Cruise, jehož kratičký výstup bylo asi první a jediné místo, kde jsem se zasmála a Kristen Stewart, vedle níž vypadali v ukázce "Edward" a "Jacob" jako totální herecká dřeva.

plakát

Poslední skotský král (2006) 

A půl. Tak toto byl slušně drsný film. Musím přiznat, že více než výkon oscarem oceněného Foresta Whitakera (který je samozřejmě excelentní a hrůzu nahánějící), mě při prvním zhlédnutí zaujal a ohromil James McAvoy. Doposud jsem ho brala na vědomí jako toho roztomilého, osobitě vypadajícího chlapce, jehož jsem si však zatím v žádném filmu více nepovšimla. Jenže pak se z něj stal doktor a s myšlenkou odjet někam daleko, pomáhat druhým, se na své cestě dostal až do Ugandy. Scéna jeho prvního setkání s Idi Aminem je úžasná. Ve chvíli, kdy vezme do ruky zbraň a "pomůže" tomu zvířeti, s nímž nebyl nikdo schopný nic udělat, ve mě doslova zatrnulo. Foresta si pamatuji z Telefonní budky, kde se mi v roli dobrotivého policajta líbil. V Posledním skotském králi ztvárnil úplně jiného člověka. Nelidsky krutého, manipulativního a zákeřného. Za jeho lstivými úsměvy, falešnými sliby, předstíraným dobrosrdenstvím, "čestnými" skutky pro lid, se skrývala jeho druhá tvář. Mezi tím vším a jeho nekonečným pořádáním honosných večírků a oslav, kde si lidé s úsměvy na tváři užívali, prováděl tento vládce příšerné činy a realizoval krvavé záměry, o nichž lidé žijící v obrovských luxusních domech s bazény neměli ani ponětí. Nebo ano? Samozřejmě byli takoví, co o všech těch hrůzách a jeho dokonale propracovaných maskách věděli, možná jen tušili. Nebo se sami zúčastnili. Jenže člověk jako on nemůže věřit nikomu. Všichni ti jeho lidé, kterými se obklopoval, co ho strážili, radili mu, můžou vždycky zradit. Kde je vládce, moc, velké plány a činy, ať jsou dobré či zlé, často začnou ti okolo "velkého muže" smýšlet o činech proti němu. A když vládci padne do oka jeden běloch, skotský mladík, který je zdatným doktorem, jenž mu pomohl, je už otázkou času, kdy tento mladík začne přicházet na utajované skutečnosti a strašné praktiky na první pohled laskavého muže, který se vidí být Posledním skotským králem. Jen divák si ve spoustě scén povšimne, že zatímco onen nový prezident pronáší jeden ze svých proslovů, tak někteří lidé se příliš neusmívají, netleskají a nevzhlížejí k němu obdivně, jako ostatní. Doktor Nicholas Garrigan ještě netuší, že za nějaký čas bude patřit k těm, kterým úsměv pohasne a vystřídají ho potlačované slzy, obrovská bezmoc a vztek nad tím, že člověka jako on nelze zastavit. A člověk jako on, Vás taky nehodlá pustit ze své zlaté klece. Zůstanete v místech, ze kterých se nedostanete, obklopeni muži s kamennou tváří a nabitou zbraní, připravenými splnit každý rozkaz a uvidíte věci, které Vám zpustoší rozum. Ale nejvíce se budete denně dívat do očí netvora, který se na Vás bude usmívat, poplácávat po rameni, a to možná jen chvíli po tom, co někde nechal chladnokrevně vyhladit desítky lidí.