kocik1

To, že obě rodiny přišly ve stejný okamžik na to, že s jejich dětmi není něco v pořádku, považuji za zásadní slabinu scénáře a podstatně to snižuje věrohodnost. Jinak se začalo velmi slušně, hodnotit budu až celé dílo.

Je až ostuda přiznat, že jsem Snowboarďáky ještě neviděla. Určitě bych bez nich žila i dál, ale když už to v tý televizi běželo.... A fakt to není tak špatný, jak jsem si vždycky myslela, že je, i když nejsem cílovka, tak jsem se docela bavila. V čem ale cílovka jsem, to je hudba, protože spojení Chyška/Bárta, tam je úplně jedno, o jaký se jedná žánr. :-)

Konverzační detektivka je sice předvídatelná, ale svým způsobem i zábavná a tak to nakonec nebude na nože, ale padesát na padesát a tedy za 3*.

První díl s nádechem bulváru a příběh jako z pera Jane Austenové. Hodnocení si nechám na závěr.

Úsloví "piješ jako Dán" získává v tomto filmu hlubší význam. Kruh se neuzavře a spirála se točí a bude točit dál. Na začátku trošku lehce konverzační nudný film o nudných chlápcích, co už být nudní nechtějí, se pomalým tempem stupňuje ke svému finále a zatím vedle rostou další nudní chlápci a svět se točí dál. Líbilo se mi to.

Krásná elegantní zfetovaná šachistka v líbivé sedmidílné partii mě bavila, ale..... ta líbivost je prostě na překážku.Slabší 4*.

GDPR z osmdesátek. :-) Člověk se tu lecčemu přiučí, třeba jak rozlepit dopis v páře. :-) Bohužel ale tyhle dovednosti už v době mailové nemají příliš využití. Jinak inscenace se mi v době svého vzniku moc líbila. Byla jsem ještě mnohem mladší než Alenka.... :-) Dneska už vidím, že zápletka je jen nastavovaná kaše, ale i tak to pořád má jistý půvab spontánnosti a pro mě i nostalgie.

Oceňuji, že letos se už u pohádek nekňučí a nepitvoří, to je beze sporu krok správným směrem. Nicméně stejně jako u české štědrovečerní premiéry je tu nedotažený scénář, vtipy, navíc jsem se po celou dobu pohádky cítila jako na smuteční hostině. Taková příjemná princezna s veselým kukučem a přitom žádný vtip. To je skoro na pováženou. Hodnocení je rovnocenné s českou premiérou. Slabší 3* a oběma jsem po těch hrůzách předchozích let hodně nadsadila.

Papundeklová pohádka, která svým vybavením a triky připomíná paneláková papírová jádra. Má ale klasický příběh a ten ten papundekl vyváží klidně na 50%.

Ken nepozná svoji Barbie, jakmile se zbaví zářivých třpytek, a ta nedá pokoj, dokud toho namalovaného panáka nedostane. Snad budou žít šťastně až do smrti a já už do nich do smrti neuslyším. Leda, že by on zase někoho políbil ve výtahu a John Stimson měl potřebu natočit další klišovitý film.