Lupes

Na začátku jsem mysleli, že z kina odejdeme. Humor ala nahatý chlapský zadky jsme čekali, citlivého, zraněného (a později dokonce pravdomluvného) podnikatele "Andreje" jsme ovšem nedávali ("Už tak dál nemůžu, tak prostě vyděláme o pár milionů míň!"... WTF?!). Zoufale mimo je zkrátka pražský pohled na život, ke kterému patří nereálné postavy zasmušilého a sebezpytného (!) režiséra, který o sobě ví (!), že točí sra..ky, i chudého (!) vojáka z afgánské mise, co nemá na bydlení a žije s maminkou. Humor tam ale nechybí (spíš pro chlapy, Kuneš je prostě Kuneš a scéna s cvičením zásahovky je skvostná) a především to překvapivě zachraňuje závěr, kdy se hrdinové konečně nechovají jako sobci, přestanou se řešit a jsou schopný si doopravdy pomoct. Ovšem všech, kteří se u filmu dojímají a chlapácky se ztotožňují s hrdiny i jejich řešením krize středního věku, je mi upřímně líto.

Seriálu paradoxně ublížilo, že jej točil František Filip. On je výborný vztahový režisér a se skvělým scénáristou za zády v seriálu bravurně zachytil generační míjení i hloubku rodičovské bolesti. Jenže se mu vůbec nepovedla akce a chyběl adrenalin, který k ježdění neoddělitelně patří. Závody měly být vrcholem seriálu, leč jsou spíš za trest, zoufalá kamera nabízí často jen záběry nohou cválajících koní (neb si zřejmě neuměla poradit s tím, že v sedle sedí dubléři), a jediné, co zachraňuje situaci je dobrý hudební motiv (Jiří Malásek). Také střihu mělo být více, některé proslovy jsou až příliš dlouhé, byť se v nich řeší tíživé věci a nejsou žádnou vatou. Seriál nabízí mistrovskou paletu vztahů otců a jejich dospívajících dětí (kdy Kemrův spratek-emigrant není žádnou úlitbou režimu, ale trefně vystiženou nadčasovou realitou). Jenže to měl být také seriál o koních a závodech... a to se nepovedlo. Škoda.

Miroslav Macháček a (snad) bezútěšný konec ukazující absurditu manažerského vedení podniku typu zoologická zahrada (byť v dobách socialismu), tyto dva body jsou jediným důvodem k ocenění. Jinak je to strašlivé režisérské selhání. Vévodí tomu mohutný zmatek, v poslední třetině vůbec nevíte, co se děje, jen pozorujete pobíhající zvířata, prchající lidi a tak pořád dokola. Poledňáková ale nezaspala jen ve střižně. Výběr dětských herců byl hodně mimo (doby Holého jsou zřejmě nenávratně pryč) a některé fórky až příliš prvoplánové (kozičky). Snad to byla snaha narvat vedle sebe co nejvíc vtipných momentů, která je spolehlivě zabila všechny. Stačilo trochu klidu, námět nebyl rozhodně špatný a dala se z toho udělat slušná podívaná.

Velmi očekávané severské (či západní) sypání popela na hlavu. Téma je přirozeně zneužívání nebohých chlapců z pasťáku bílejma a mocnejma chlapákama, hlavní hrdinkou je silná žena, která se jich nejen nebojí, ale je i milující a zásadovou matkou samoživitelkou. Její kolega je, jak jinak, homosexuál, s traumatem z dětství v křesťanské sektě. Standardní klišé může člověk přijmout s nadějí, že půjde o překvapivou a temnou detektivku v duchu dobrých (a sociálně podobných) severských počinů. Jenže hlavní záporák se v posledních dílech ukáže jako břídil, seriál se ponoří do vod béčkových thrillerů, je to bez překvapivého zvratu a vlastně i bez napětí (pokud se ale v pohádkách bojíte o život prince či princezny, ukoušete si i tady nehty). Velmi ideologické, žánrově špatné, ale za skvělou kameru, nádherně nasnímané exteriéry i věčnou islandskou tmu...**

Tohle je jeden z nejlepších, ne-li vůbec nejlepší, z Funèsových filmů. K Louisově výborné mimice se tu totiž přidává skvělý herecký výkon Yvese Montanda, dále pak dobrý scénář, rychlý střih i spád děje, westernová muzika, pohledné šermířské a další akční scény a v neposlední řadě i ty kopance a rozpohybování odkazující k tradici nejlepších němých grotesek. Příjemně překvapí i nadsázka, se kterou se scénář nejednou obrací i k divákovi. Paráda.

Film o dvou lidech, kteří se bez lásky brali a bez lásky žili. Ona si ho brala kvůli penězům, on se už roky oddává sebetrýzni, místo aby ji kopl do pozadí. Kriminální pozadí je zcela zbytečné, celá psychoterapie na policejní stanici podivná a především velmi nevěrohodná. Hlavní podezřelý se coby právník chová jako diletant, unavený policista se bůhvíproč věnuje empatickému naslouchání, byť by ve skutečnosti nejspíš popíjel na silvestrovském večírku. Jedinou otázku vzbuzuje příběh Kamily, za kterým je krom pedofilie ukrytá nenaplněná touha po lásce. Ale to jsme zase na začátku. // Většina komentářů je u vytržení z hereckého koncertu. Jasně, jenže s blbým scénářem rádoby intelektuální "artovky" nic neudělá ani sebelepší herecké umění. Trochu nuda, ale především pitomost.

Kdysi dávno se mi tenhle western líbil, byl jsem u vytržení z kostýmů, stylistiky, obrazového podání. Tombstone je ve filmu samém inzerován jako město, kde se prodávají nejnovější pařížské módní kreace přímo z krytých vozů na ulici. A právě na perfektně padnoucích kabátech, blůzách, vestách a kloboucích film do značné míry stojí. Tvoří tak kontrast s upoceným smradem hlavních záporáků (Kovbojů). Bohužel je třeba říci, že tady výčet pozitiv končí. Slavná přestřelka u O.K.Corralu je natočena věrohodně a napínavě zároveň, další historické události jsou však podány (či sestříhány?) až příliš zkratkovitě, a byť je historicita celkem zachována (až na počet obětí Wyattovy vendety), série klipů nemá šanci vtáhnout do děje. Příběh se kamsi ztratí a zmatek je vystupňován rychlým sledem obrazů typu: cváláme na koni, po někom střílíme, cváláme na koni, někdo na nás střílí... To vše nezachrání ani rádoby zklidnění závěrečné přestřelky Doc Hollidaye, a já mám intenzivní pocit, že tady se mělo stříhat spíš v milostných scénách. Navzdory nadstandardní stopáži prostě na všechno nezbyl čas.

Tomuto filmu ubližuje propagace, která ve snaze prodat jej láká na něco jiného. Erotické drama? Ani náhodou. Jistě, perverzní je to místy dosti, ale hlavně je to film o veliké samotě, která vede k nenávisti vůči světu, a o veliké nenávisti, která vede k ještě větší samotě. Otevřený konec kvituji, herecký výkon Isabelle Huppertové je excelentní, kdyby to bylo dílo Bergmanovo, vůbec by mne to nepřekvapilo. A ještě něco. Kolik kontrastů nabízí empatická interpretace a hluboké porozumění hudbě v souvislosti ubíjející všednosti promarněného života bez lásky, souznění a empatie.

Nebýt Sarah Harding, která plněním ideologických požadavků maskuje svoji řemeslnou neschopnost, byla by tato série na plný počet. Který díl vyzvednout? Krom dobré detektivní zápletky vás dobře rozjitří především Čas přílivu. Výborný a ve způsobu provedení vraždy snad ještě propracovanější je ovšem i modrý expres. Po pohřbu si ovšem málem zasloužilo také 5*. Takže nám to kazí jen výše jmenovaná progresivní soudružka.

Český název je hodně zavádějící a vede zcela špatným směrem. Mistrně natočená poirotovka, která si sice jako za starých dob libuje v převlecích, ale tentokrát to není na škodu. Motiv je perfektně ukryt, postav dostatek, vztahy složité, příběh i rozuzlení uvěřitelné. Vraha je mi tentokrát docela líto a možná jej odhalíte dříve než na konci. Stačí si všimnout trapného podřeknutí, nebo si uvědomit, že to podstatné se stalo After the Funeral.