iz67

Pokus o nový Amarcord? Asi vlastně určitě mě to prudilo významně méně než poslední Sorrentinovy kusy, takže nakonec příjemné překvapení. I když mi tam stejně něco vadí, takže 4*, ale s odřený a ušima.

Po první sérii jsem napsal: "Na tomhle kusu se mi líbí, že je to o mladejch od nich samejch. Mydlej to hlava nehlava - mlady / stary. Je to hodně zábavný - u toho se určitě pobavíte. Konec první sady měl potřebu to nějak zakončit ( na škodu), ale s důvěrou očekávám sérii 2." Další série si už nepamatuji ale byli určitě fajn. To ale neplatí Po posledních třech, tedy minimálně 3. Ty sledovat bylo už utrpením! A pocit z nich, že všechno je jen o tom, kdo se s Lenou je ochoten vyspat!!!

Miluji Murakamiho. Vlastně je to jediný nebo jeden z mála spisovatelů, které mohu číst. Vidět ale film podle Murakamiho je úplně jiný zážitek. Možná proto že Japonci ve filmu jsou opravdu Japonci, kdežto v mých představách se chovají spíš jako mix Japonce a Evropana. To ale není největší problém můj a tohohle filmu. Murakamiho Poetika, kterou je první třetina doslova nacpaná, od titulků tedy konce první třetiny úplně mizí. Další víc jak hodina filmu je věnována pouze tomu, že to jednotlivým aktérů tak nějak nefunguje. A pak, po více jak dvou hodinách, musíme sledovat nekonečné minuty jedoucího auta japonskou krajinou či tunely. Na takovouhle produkci jsem měl asi před 35 lety, dneska už ne. Takže délka filmu je velký problém, ale to že Murakami úplně z filmu zmizel je problém kardinální. A to je to co se nedá odpustit.

Viděl jsem prvně a vůbec mě to ne popudilo. Po začátku to začalo sice trochu váznout ale za mě furt fajn.

Lidi tam se hrozně rychle pohybují a dost se tam toho děje. Ale má to nějaký smysl? Ztezi!! A jestli jo, tak to strašně nudí! A čím je to jako víc vzrušující, tak to nudí víc. S malým dodatkem, že pan Pine je teda extra nesympoš.

Asi jsem sem průběžným sledováním komerčních sraček stal neschopným sledovat tyhle věci

Scénář je vlastně o ničem. Nezvládne víc než že nesympaticky lidi to Maj blbý. Na nějaký vedlejší příběhy nebo logiku vývoje případu před soudem můžete zapomenout. I když se úspěšně vyvarovava českých blabolivych diaiogu. Meliskova je ale boží a kvůli ní to stojí za to. A vyron citu přeloženy do monologu: "chcete vajíčka? Dojdu pro krabičku!", by se mohl stát českou klasikou!

O čem to do prdele bylo. Nezajimavy děj, nezajimave postavy a radoby sokujici finale. Totalni blbost a time waste.

Jako prtě jsem to viděl a přišlo mi to tajemný a úžasný. Ted na stary kolena jsem si chtel potvrdit, ze to nebude bohvie co. Po prvnich 20 min se mi pred tim nechce dal travit čas. Nicméně jsem neskoncil vcas a musel uvidet scenu s rozhalenym chlupatym Matyasem a jeho zasnenym vyrazem. Blee.

Zajimavy vedet, co bylo pred. Tot asi vse.