dzej dzej

Strhující film, který katastrofický prvek využívá jako superkvýkonný katalyzátor obrazu lidského společenství. Vzpomeňme na Géricaultův Prám Medůzy, na Buňuelova Anděla zkázy, na Kalamitu Věry Chytilové - The Mist se řadí k těmto dílům pitvajícím lidské společenské vztahy synekdochicky skrz omezenou skupinu lidí vystavenou extrémní situaci. Pravěka zvířata "nastavují zrcadlo" evolučnímu vývoji a vývoji člověka a postupně se stávají těmi méně nebezpečnými monstry. Paní Carmodyová pak představuje další Darabonutův prototyp člověka víry: zatímco Andy Dufresne ve Vykoupení z věznice Shawsank byl osvíceneckým racionalistickým prototypem a John Coffey ze Zelené míle novodobou reinkarnací Krista, paní Carmodyová je kazatelkou apokalypsy vycházející z kruté a trestající starozákonní teologie. Závěr filmu se pak, přesně v intencích závěrů ostatních Darabontových filmů, řadí k těm navždy nezapomenutelným a transformuje celé dílo do nové filozifické a interpretační dimenze.

Mystifikační krimi o vzniku velkého Rembrandtova obrazu vyprávěná v dlouhých, pečlivě prokomponovaných filmových obrazech inspirovaných nizozemským malířstvím a interpretovaná skrz divadelní herectví a divadelní stylizaci. Další film, kterým se Greenaway pokouší zkoumat vztah malířského a filmového obrazu a možnosti jejich fúze. PS: klíčový teoretický pojem = šerosvit... "I was looking into the night, I was watching the night, I was NIGHTWATCHING..."

Napínavé, stylové, místy chigurhicky přesné, přesto někdy až moc upocené a jižanské... Coeni se vracejí tam, kde je jim nejlíp - k morytátům ala Zbytečná krutost a Fargo. Mexická hranice, motely, něco z atmosféry i některé dějové situace - to vše odkazuje ke klasickému Doteku zla.

Bizarnost libující si v popírání všech fyzikálních zákonů, která si ve své posedlosti možnými formami destrukce a metamorfózy v ničem nezadá s filmy pana Cronenberga... Zvrácenější, podvratnější a více paranoidní sourozenec Toma a Jerryho.

Hédonismus a žravost z obrazů nizozemských mistrů se mísí s tragickou love-story v intencích oblíbených témat malířství italského. Tento pastiš evropské umělecké tradice propojuje Greenaway s tradicí divadelní a do několika málo kulis umisťuje gurmánský danse macabre osudově se točící kolem čtyř titulních postav z názvu filmu. Opět těžko analyzovatelný filmový zážitek postavený na obrazové poezii a absurdní atmosféře, který v mnoha ohledech připomíná tvorbu dalšího britského filmového manýristy Dereka Jarmana. A jako nášup jedna z nejpůsobivějších metafor bolestí lásky: milenci unikají v dodávce naplněné až po okraj zoufale zkažený masem...

Zet a dvě nuly = Z00 = beznohá bohyně Z a její exsiamští amorci (0+0). Je zebra bílé zvíře s černými pruhy nebo černé zvíře s bílými pruhy? Jak rychle se rozloží aligátor? Proč ženským postavám na Vermeerových obrazech nejsou nikdy vidět nohy? Je labuť nelítostným predátorem? Na všechny tyto zdánlivě bizarní otázky naleznete odpovědi ve zdánlivě bizarním Greenawayově opusu, který je tmelen Nymanovými skvělými hudebními motivy.

Fantasy mystifikace experimentjící tentokrát s možnostmi narace aneb vyprávění o daleké budoucnosti tak jako by to byla mýtická minulost. Poměrně bohatý fikční svět vytvořený vypravečem za pouhých 12 minut.

Tóny rozhodující o našich osudech a "jemné předivo vztahů" tentokrát v telefonické podobě. Opět experiment s výtvarnými možnostmi filmového obrazu: tentokrát je tématem zapojení totožného objektu (telefonní budka) do proměnlivého rámce filmového obrazu a práce s umístěním tohoto objektu v hloubce filmového obrazu (první plán, druhý plán - popředí, pozadí).

Paradokument o Greenawayově oblíbeném tvůrci Tulse Luperovi (mimo jiné autor filmu Drahý telefone a oblíbený spisovatel hrdinů The Falls), přesněji o restauraci a reinterpretaci jeho opusu magnum s názvem Vertikální charakteristiky (encyklopedie možností zapojení vertikálních prvků do filmového obrazu, kterou by jistě ocenil Michelangelo Antonioni, viz jeho vertikální motivy v Červené pustině).

Defenestrační kronika, mánie výčtů a statistik, černohumorný voice-over, formální experiment s dvojím rámováním (rám okna + rámec filmového obrazu) a rytmickým přerámováváním.