klukluka

Když jsem to viděl před zhruba třiceti lety poprvé, tak mi to doslova vyrazilo dech. V roce 2024 se nad tím už tolik nerozplývám, ale pořád je to výborný.

Ten neměnnej vysokej standard, ta kvalita všeho a všech je obdivuhodná. Za mě nejlepší díl druhé série ponorka při sledovačce- Špehování (E11).

Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou region na západě České republiky. Zdroj: Wikipedia. Takže když si to nenechám pokazit tím bezejmeným kokotem odněkud z Prahy, kterej si ten film tím českým názvem nepochopitelně přivlastnil, tak to bylo nádherný a ještě mě to po celou dobu naplňovalo hrdostí, protože sice nejsem z Čech, ale z Česka jsem taky (Amíci vědeli, proč film pojmenovali jinak, než pan Kalfař svoji knihu) a je úžasný, jakou nám (celýmu Česku, nikoliv pouze Čechám) tenhle velkej film věnoval pozornost. P.S.: Plus ta neskutečná hudba…Kam se hrabou ….qatsi. Sorry, Phile.

Ne, tohle je velký. Navodit dokonalou atmosféru začátku šedesátek a konce devadesátek ve dvacátých letech následujícího století, už jen to samo o sobě si zaslouží ovace. Plus ten spletitej, zvláštní formou odvyprávěnej příběh- respekt, pane Holoubku, o tom žádná. Kazily mi to “jen” drobnosti typu: - jak hotelovej manažer objevil svýho šéfa přivázanýho k žebříku v té tovární hale (aby na něm mohl vykonat pomstu)? - jak starej Rom objevil v tom shořelým baráku obálku pro toho novináře na odpočinku? Vždyť v tom domě nikdy předtím nebyl..? - kde se vzali Anna a Mika u vily v Pohraničí 17? - jak je možný, že se nikdy nikdo ani slůvkem nezmínil o té akci z úvodu série, při které Anna kulometem rozstřílela X lidí a aut..? Takový nesrovnalosti, který pan Holoubek podá s takovou samozřejmostí, že si jich většina diváků vůbec nevšimne (já jsem si určitě nevšiml XY dalších), ale když už si jich všimnu, tak mi kazí výsledný dojem. A ten je, řekněme, 75-ti procentní. Výborný kino, ale určitě ne dokonalý.

Tohle je životnej film o disentu. A vzhledem k tomu, že to měla scénáristka Tereza Boučková z první ruky, tak je asi nesmysl kárat ji za překrucování historie. Disidenty z mnoha lidí udělala touha po svobodným, ale taky naplněným životě. Takže mě nepřekvapuje, ani nepohoršuje, že se ho snažili žít naplno. Moc se mi líbilo, že ty postavy nebyly černobílý, že měly svoje klady i zápory, protože přesně takoví my lidi jsme, jen filmaři na to rádi zapomínají. Což v tomto případě rozhodně neplatí o Ireně Pavláskové a já ji za to velebím.

Dělat srandu je ta nejtěžší disciplína. Su z Brna, ale dycky Most!

Já to úplně nezatracuju, jen mi to přijde laciný, no… Mám dojem, že je to kalkul- naprosto spolehlivej způsob, jak si získat (vynutit) diváckou přízeň.

Proč nechali tu závěrečnou nemocniční scénu točit Petra Čtvrtníčka? A vlastně proč ne…

To bylo mrazivý. A tak akorát dlouhý. A užitečný. Hodnocení (51%) nerozumím. Děsí mě na tom jediná věc: kdyby neudělal chybu- vlastní tvář v záběru před anonymním livestreamem a neměl potřebu odhalovat svým cílům svoji identitu, nebylo by proti němu obrany.

Je to namíchaný z ingrediencí, který zaručují pozitivní přijetí: humor, láska, přátelství, tolerance, spravedlnost, odvaha, chytrost, pracovitost, poctivost, velkorysost, vzájemná úcta a respekt… To se to utíká- do dokonalýho světa.