troufalka

Jsem příliš zmlsaná Vláčilovou tvorbou 60. let. Při vší úctě - nejlépe mu slušelo velké plátno a černobílá fotohgrafie. Albert je dobře odvedená televizní inscenace, to ano. Ale bohužel nic víc.

Příběh obyčejného šílenství dalo by se říct. Krom postavy Ludvíka Bavorského zaujímá poměrně velký prostor císařovna Sissi, která je zde vykreslena mnohem realističtěji než v rakouské trilogii z 50. let. Vyzrálá žena tu vystupuje rafinovaně a mnoem více odpovídá historické postavě císařovny Alžběty. Král působí ve svém šílenství přesvědčivě. Visconi se sice drží historických údajů, ale mnohem víc vykresluje náladu doby a tím nabízí dokonalou kostýmní podívanou. Rozdělení do dvou dílu mnohem lépe pomáhá udržet pozornost než při sledování celého filmu naráz - alespoň pro mě. Díky tomu jsem mohla mnohem víc docenit úžasnou kameru s nasvícením dbajícím i detailů. Na detailně propracované scény jsem zvyklá především u Bergmana a Kubricka, Visconti má vlastní pojetí, ale neméně působivé. Některé scény mi asi navždy utkví v paměti. Nasvícená tvář lékaře polovinou ve světe a druhou ve stínu, muži v černém s rozevřenými deštníky v hustém dešti, labutě v jezírku ... Ludvík Bavorský je vybraný kousek pro fajnšmerky historických filmů.

Někdy si říkám, že je pro mě takových filmů škoda.

Fakt jsem se snažila, ale buď je to opravdu slátanina nebo něco tak vysoce inteligentního, že jsem to nepochopila.

PPR - Poněkud pomalý rozjezd.

Cvrkala jsem smíchy do textilu. A kdo ne, je suchar. Howg!

Když jde na Film Europe rodinný film, vytahuji zašívání nebo igelitky s licháči. Krásně se u nich dodělávají jinak nepříjemné resty. Scénář není nijak nápaditý, podobných filmů už jsem viděla mnoho. Originální je ale humor.

Hvězdu sice nepřidám, ale bavila jsem se výborně i podruhé.

Zdeňka Baldová a Theodor Pištěk dostali sice méně prostoru než bych uvítala, ale našlo se dost milých a úsměvných míst.

Legenda Toni Sailer na lyžích, v závěru dokonce jen na jedné ... Děj jednoduchý, zápletka naivní, atmosféra pohodová.