JASON_X

Náhodou jsem teď při surfování po zdejší databázi zavadil o tenhle film a vzpomněl si, že jsem na něm byl kdysi v kině a že ho tedy můžu ohodnotit. Takže: hodnotím ho jako skoroodpad. Proč? Protože mám od dětství hluboký citový vztah k literární předloze, protože takhle po hollywoodsku domrvený Sherlock Holmes je svatokrádež, protože niterně nesnáším užvaněného exhibicionistického šaška Downa Juniora, protože jeho kreace Holmese je ještě nechutnější než jsem předpokládal, protože Lawova kreace dr. Watsona je úplně stejně nechutná, atd. Britského novodobého Sherlocka jsem po počáteční nedůvěře nadšeně přijal, protože to je jiný Sherlock, současný. Ovšem tahle americká verze klasického Sherlocka, primárně určená polodementním žroutům popcornu, je odporný hnus, který bych podruhé už nevydýchal, jen mi stačilo si teď pustit trailer. Jedna za vizuál.

No páni, to jsem nečekal, takhle nečekaně ostrý krimithriller. Ti dva vrahouni byli fakt nelítostní hnusáci, kluk to zahrál taky výborně, i jeho fotr, i borci z Montany v hasičských flanelkách nebo policejních uniformách... Jediná trochu vada na kráse byla anorektická manekýnka Angelina v roli tvrďácké (a přitom citově traumatizované) velitelky parahasičů, jinak jde o luxusní relaxační béčko. Ale je fakt, že mě v tomhle žánru není těžké divácky uspokojit. Taky se mi hodně líbily záběry ohnivého pekla. Nikdy jsem sice takovýhle monstrpožár zblízka ani zdálky neviděl, ale nevím nevím, jestli se v reálu opravdu šíří rychlostí napalmového útoku. Ale bylo to hodně působivé. Jo a taky jsem si vzpomněl, jak jsem kdysi při četbě Kerouacových Desolation Angels toužil být hlídačem lesních požárů. Ale když jsem ve filmu viděl tu požární věž, tak vím naprosto jistě, že na ní bych tedy naprosto jistě sloužit nechtěl.

Jen pro pořádek - horror to v žádném případě není, tedy pokud horrorem neshledáváte třeba Jeníčka a Mařenku, Červenou Karkulku apod. Ale je to vcelku uspokojivě temná pohádka pro dospěláky. A nebo pro otrlá, statečná děcka. Hlavní dětská hrdinka je správná holka a vůbec se nepodobá blonďatým roztomilým princeznám z Hollywoodu, s jejich obligátní děsivou mantrou "ajlavjú dédy". Je to rozcuchaná špinavá raubířka, která dlabe na kostel i kněze, bije o hlavu větší kluky a nebojí se ani mučit čerta. I zasmušilý nemluvný kovář je docela fajn týpek, ale určitě bych ho necharakterizoval jako zlého nebo děsivého, je jen trochu mrzout. Nádherná je pak vizuální stránka filmu, exteriéry prastarých magických hvozdů i interiéry dřevěných venkovských chalup. Hlavně opevněná kovárna se povedla. A v neposlední řadě je to skvělá příležitost zaposlouchat se do zajímavé baskičtiny, se kterou se běžný středoevropan příliš často nesetká. Pokud tedy ovšem nezkouknete nějaký retardovaný dabing, třeba španělský, nebo dokonce anglický, brrr.

Včera jsem u toho usnul, tak jsem to teď rychle dorazil, ať to můžu hodit do koše a jet na vejlet. Protože jinam než do koše tohle "veledílo" nepatří. Film pro mládež na všední odpoledne, vysílaný nějakou podřadnou okresní televizní stanicí, asi tak. I když levná béčka mám rád a často si i ta špatná zvráceně vychutnávám, Great White není ten případ. Totálně nesympatické herecké osazenstvo a extrémně nenápaditý scénář s fůrou melodramatického patosu a telenovelické dialogové vaty, je totiž opravdu smrtící kombinace. Celou tuhle ubohou žraločí estrádu zachraňuje několik hezkých záběrů z dronu a trocha mizerně natočené akce v závěru.

Parta měšťáků se uprostřed hlubokých lesů ocitne v nelítostném masomlýnku - z jedné strany dorážejí nenasytní wendigové a z druhé nevyzpytatelný sasquatch. Vůbec mi jich nebylo líto, protože místní je varovali. Ale oni dobrých rad nedbali a odměnili je posměšnými úšklebky, jako vždycky. Copak se tihle lidi sakra nikdy nepoučí? Ale je to vlastně dobře, protože mohla aspoň vzniknout další záživná žánrovka, nízkorozpočtová, nadšenecká, ale přitom profesionálně dobře zmáknutá. A na zdejší databázi nepochopitelně podhodnocená. Za mě ovšem velká spokojenost. Odlehčený a přitom ne nevážný děj, dobré masky, slušní herci i herečky (obě dámy byly navíc hodně osobité i pohledné, hlavně Isabella) a kulervoucí řežba mezi bigfootem a wendigy v závěru. Skvělý večerníček.

Myslel jsem si zprvu, že půjde o nějaký jiný lockdown, kvůli nějakému fiktivnímu viru z nějaké fiktivní reality. A že bude pouze využívat paralelu se současností. Omyl. Tohle je opravdu film o covidu-19. Na vysvětlenou: Už přes rok mi leze krkem celoplanetátní hysterie kolem téhle čínské chřipky, lezou mi krkem všichni připosraní covidioti, kteří nežvaní téměř o ničem jiném než o tom, co zase v médiích četli/slyšeli o covidu a o nějakých statistikách a vakcínách a podobně, k smrti se mi hnusí a z hloubi duše opovrhuju všemi přizdisráči, kteří nosí náhubky nejenom na ulicích, ale třeba i na procházce v lese, zkrátka stal jsem se ještě větším misantropem a na přízemní animální dobytek zvaný lidstvo pohlížím s ještě větším odporem než dříve. Takže jaké asi můžu dát hodnocení filmu, ve kterém se několik nezajímavých lidiček, poslušně dodržujících státem nařízené rouškaření a domácí vězení, stává postupně obětmi jakéhosi paranormálně aktivního vražedného poltergeista? Pár hezkých ženských, jinak naprostá ztráta času. A Todd samozřejmě a la Trejo, tedy jen do počtu, aby ho mohli šoupnout do titulků.

Film podle stejného Olbrachtova povídkového souboru jako o pár let mladší Kachyňova Hanele, ale s poněkud odlišnou energií. Když jsem ho viděl poprvé, byl jsem příjemně překvapený, že i v našem malém českém (a dost stereotypním) rybníčku se občas objeví nějaká nečekaná rarita. Teprve potom jsem četl Olbrachtovu předlohu a líbila se mi ještě víc, přišla mi syrovější, hlubší, vážnější. A taky jsem zjistil, že scénář jí nemálo pozměnil. No a po dalších několika projekcích už mi začala víc a víc vadit i taková ta nasládlá komediálnost a rozvernost, ve filmu všudypřítomná, hlavně díky Vetchému, Hartlovi, Bočanové, Hrubešové... Z "laskavého humoru" s nechutí zvracím, mám holt radši vážnější notu. Přesto jde o vcelku uspokojivý materiál k případnému prvnímu (a povrchnímu) seznámení se s východoevropským chasidismem.

I když skromný Olbrachtův chasidský příběh nedosahuje metafyzické nebo folklórní hloubky "klasických" příběhů o chasidech, jako třeba povídky/novely/romány Singerovy nebo Potokovy, v našem prostředí jde o zjev ojedinělý a vhodný třeba i jako první divákovo seznámení se se zajímavým (a zaniklým) světem východoevropských Židů. A spolu s perfektní Kachyňovou režií vzniklo pozoruhodné dílo, na české filmové poměry nebývale vážné, zádumčivé, dušezpytné, na hony vzdálené obvyklým českým žánrům, jako jsou plebejské frašky, grotesky, buranské komedie a podobně.

A zase budu za misogyna. Protože po prvních pár minutách už jsem vduchu nelibě prskal "sakra to snad napsala ženská!". Protože opět další scifárna, jejíž děj se orientuje především na iracionální (a místy dost mozkorvoucí) dialogy mezi člověkem (mírně hysterická ženská) a strojem (ohavně vlezlý mužský hlas), v níž se řeší všelijaké otázky a otazníky, nastolují různá morální dilemata a vysílají různá humanistická poselství, aniž by v ní ovšem šlo primárně o nějakou tu vědeckou fantastiku. Prostě užvaněná a moralizující "one woman show" konverzačka, zabalená do scifistického oblečku. Navíc dáma v hlavní roli často po francouzsku nepříjemně přehrává. Postupně jsem ovšem ocenil pár zajímavých překvapení (dějové zvraty by byl příliš silný výraz) a taky docela obdivuju, že tvůrci dokázali natočit stominutový film v interiéru dvou tří metrů krychlových. Výsledný dojem nakonec ca průměrný.

Ryzí Hollywood. Vezme vynikající, ba geniální sci-fi povídku a přetaví ji v polopatický melodramatický doják pro obecné divácké stádo. Nejstrašnější složkou filmu je ovšem hudba. Takřka celý děj je podbarvený nepřetržitým sladkobolným smyčcově-flétnovým cajdákem, stokrát hnusnějším a slizštějším, než třeba i megaslizká "jímavá" hudba z Jacksonova Hobitína.