loveless

Rei se vdává. Vdává se za sympatického vysokoškolského učitele Tada. Nevdává za Kena, za svého kamaráda, se kterým byli čtrnáct let téměř nerozluční. Kde se stala chyba? Když se na svatbě promítají fotky ze života nevěsty, Ken tak moc lituje, že neudělal některé věci jinak, že neřekl Rei co k ní cítí a nezískal ji pro sebe, že se ho zželí víle (nebo spíš postaršímu vílákovi) místního kostela a ten mu umožní pomocí promítaných fotek se dostat zpět do minulosti a zkusit ji změnit. Ale bude to stačit, podaří se Kenovi získat srdce Rei a překazit svatbu? Tohle dorama je opravdu hrozně moc roztomilé, Ken se snaží a snaž a pořád se mu něco plete do cesty. Tomohisa Yamashita mě sice v určitém smyslu nedokáže získat svým dokonalým vzhledem, ale stejně mě vždy během krátké chvíle (naprosto nepochopitelně) zláká na svou stranu a už nepustí. Hlavní hrdinka Rei mi moc nesedla, ale ostatní mi to vynahradili a byli moc příjemní a i některé vedlejší postavy byly opravdu jedinečné (Socrates a učitel/trenér Ito). Ze začátku mě závěrečná písnička celkem štvala, ale než jsem dokoukala, tak jsem si zvykla a dokonce se mi i líbila a určitě se tam dost hodila. Každopádně trefa do černého pro mě písnička Chiisana Koi no Uta od Mongol 800 a věčně utíkající Ken :3 Jediná věc, za kterou bych tvůrce vytahala za vlasy bylo to trapné aleluja šanc, to mi trhalo oči i uši :D

Příjemný letní romantický příběh s veskrze sympatickým obsazením. První tři díly byl takový pomalejší rozjezd, potom se vše najednou zlepšilo. Ze začátku mi dělalo problém rozlišit bratra Hanae s jeho dívkou a ten párek dvou zamilovaných, protože mě jejich vtipný příběh vůbec nezajímal a úplně nejhorší tečku v této části na tom udělalo objevení slečnina bratra Rickyho. OST moc dobrý, Yamapiho úvodní/závěrečná písnička se mi líbila, letní nálada se povedla, celkově fajn.

Filmové pokračování dorama z roku 2006 chápu v podstatě jako takový extendovaný další díl disponující všemi víceméně výhodami předchozího. Opět chytáme švindlíře a tentokrát ve dlouhém formátu samozřejmě musí jít o těžší kalibr. Yamapi opět výborný, Maki Horikita má ještě míň prostoru než v doramě, což je opět škoda. Pořád stejný problém se závěrem a protože jsem zatím nečetla mangu nevím, zda je oprávněné doufat, že to ještě "nějak" dopadne a někdo natočí další film/seriál.

Kurosaki ztratil rodinu kvůli podvodníkům, rozhodl se proto se pomstít, sám se stát podvodníkem a zničit všechny ostatní, které jen bude moci. Do sousedního bytu se nastěhuje nová sousedka Tsurara, která se chce stát státní žalobkyní a snaží se Kurosakiho odradit od cesty zločinu. Ale je Kurosaki opravdu ten zlý zločinec, kterého je třeba zavřít za mříže? Ani chvilku jsem se nenudila, přestože všechny díly mají víceméně stejné schéma lovu na dalšího švindlíře. Tomohisa Yamashita je v titulní roli opravdu výborný, Maki Horikita bohužel nemá moc prostoru, což mi bylo opravdu líto. Ostatní herci byli každopádně dobří, Katsuragi nechutně pojídal okurčičky, kamarádka Yukari byla značně otravná, stejně jako policejní inspektor. Škoda jen, že to nemělo nějaké lepší zakončení. Soundtrack určitě stojí za poslechnutí a hlavní téma je báječné, stejně jako zpívající Yamapi. Moc se mi líbilo a doporučuji všem, kteří mají chuť na pomstu či podvod - bang!

Saeko byla na střední škole populární, resp. chodila se všemi nejhezčími kluky a Sota se do ní zamiloval na první pohled. Snažil se jí získat všemi možnými i nemožnými způsoby a nakonec se mu to zázračně povedlo, ale po celé jedné puse a dvou měsících chození byl rozejit. I přestože byl celou dobu podváděn, stejně se rozhodl, že mu to nevadí a Saeko miluje dál. Odjel tedy do Paříže, aby se naučil dělat tu nejlepší čokoládu na světě a po návratu do Japonska si otevřel obchod, kde bude prodávat čokoládu, tu nejlepší, tu která udělá Saeko šťastnou... V příběhu Sota začíná jako člověk bez sebeúcty, který by pro svou Saeko udělal vše, ale časm si uvědomuje, že na to šel špatně, zkouší hrát bad boye a další triky, aby postupně dospěl, prochází útrapami zamilovanosti a přátelství, aby došel do konce, který je na romantickou sérii poněkud netypický, ale na to, jak to v životě chodí možná realističtější. MatsuJun je v pohodě (a už není tak vychrtlý jako v HYDF :3 ), ale je pravda, že příběh táhla spíš roztomilá Satomi Ishihara. Ostatní herci mi celkem dobře sedli, fandila jsem Ereně a Olivier a taťka Koyurugi se mi taky zamlouvali. Soundtrack taky není zahození, jako nejlepší shledávám Last Kiss, který je hraný na piano opravdu kouzelný. Pokud jste někdy trpěli neopětovanou láskou nemůžu než doporučit.

Kosuke a Mao se přátelili na střední škole, pak se jejich cesty na deset let rozdělily a dohromady je svedlo až náhodné setkání na obchodní schůzce. Mao je ještě krásnější než dříve a Kosuke se ihned rozpomene na svou lásku k ní... Zhruba první dvě třetiny filmu sledujeme klasický příjemný romantický příběh dvou bývalých spolužáků. Poslední třetina nám odhaluje překvapivou pointu, která mě úplně nenadchla, ale... Hidamari no kanojo je vlastně příběh o tom, že každá minuta života má cenu, že nemá smysl čekat na kdoví co a jednat, protože co když při dalším setkání už bude pozdě a nezbyde než litovat... Konec jsem probrečela jak želva, což už se dlouho žádnému filmu nepovedlo, tož dávám celých pět hvězd, ale přiznávám, že jsou lehce nadhodnocené. MatsuJun jako vždy great, Ueno Juri opravdu moc příjemná. A naprosto jsem si tady zamilovala Wouldn't it be nice od Beach Boys - a kdo ne?!

Kamarádi Tooru a Koji mají slabost pro starší ženy. Tentokrát se zamilovali do o dvacet let starších vdaných žen. Jak dlouho jim to vydrží, komu zůstanou šrámy? Extra sexy MatsuJun.

Yori se zamiluje do Iku a nebylo by na tom nic divného, kdyby Iku nebyla jeho sestra - dvojče. Pomalý film, se zvláštním světlem a atmosférou, který neukazuje, že něco je špatné nebo naopak dobré, ale nechává nás udělat si vlastní názor.

Iwaya Sumire pracuje pro noviny, je workoholička, absolventka prestižní Tokyo University, má velký byt, vysoký plat, měří 172 cm a navíc je krásná a její přítel ji podváděl... a tak ji bolí hlava... až do chvíle kdy před domem najde krabici a v ní zraněného chlapce. Vezme ho domů a protože chlapec nemá kam jít, nabídne mu, že může zůstat, když bude jejím "zvířecím mazlíčkem" a pojmenuje ho po svém psu z dětství Momo... a Momo souhlasí. A touhle bizarní zápletkou začíná příběh plný lásky mezi paničkou a jejím pejskem, který zkomplikuje když si panička pořídí přítele. Vtipné romantické dorama, plné sympatických herců. Mladičký Matsumoto Jun je jako Momo naprosto neodolatelný. Vadily mi v podstatě jen dvě věci a to otravná spolupracovnice Fukushima a neustálé omlouvání.

Kusunoki Taiga je synem známých herců a i on se hercem stal, ale poměrně špatným, a tak jediné co mu pomáhá získat nějakou roli je slavné jméno. Jednoho dne se mu při seskoku padákem rozbije ovládání a skončí na stromě, ze kterého ho vysvobodí krásná neznámá... Mimochodem jedna z nejlepších scén seriálu. Čeká nás klasický a zde příjemně ztvárněný příběh přeměny sebestředného mladíka o tom, že i malý krůček může být někdy velký krok. Titulního hrdinu si fajnově zahrál Jun Matsumoto, Takeuchi Yuko jsem potkala poprvé a hnedle si mě získala, stejně jako představitelka její malé dcerky Kobayashi Seian. Příjemné romantické dorama s velmi dobrým obsazením snad úplně všech rolí.