Djkoma

Čtyři sezony fenomény za hodinu? Kolik tam bylo opravdu zajímavých informací? Za mě pěkné na podívání, obsahově slabé.

Pro mě neuvěřitelně rozpolcené. Viděl jsem desítky adaptací Draculy, knihu jsem samozřejmě i četl a dvojice Moffat+Gatiss pro mě není záruka kvality, ale spíše nevyrovnaných hazardérů, kteří často své pojetí přeženou (Doctor Who, Sherlock, víme). Draculu vzali, roztrhali a složili po svém. V prvním díle jim to v podstatě vychází (možná až na prostořekou sestru, která i přes všechny sympatie je pěst na oko celého dílu). Druhý jde cestou, která není špatná, ale v mnohém jde proti původní látce. Třetí díl je kapitola sama o sobě a nechci říkat spoilery, ale tady zašli tvůrci opravdu daleko. Každý díl má však atmosféru, vynikající Drákula působí svěže a provokativně (většina dvojsmyslů je výborných, občas až moc). Přestože jedna část mé duše chce tohle pojetí jako celek odsoudit, druhá si cenní uzavřeného příběhu na tři díly a hlavně odvahy jít dál než dřívější adaptace (kdo viděl např. Draculu 2000, tak ví, že jde zajít na různá místa...). Současně je pojetí rozporuplné i proto, že je tady moderní vyváženost, nejen genderová, ale LGBT komunita si přijde na své a nic z toho není pro příběh smysluplně opodstatněné, ale jen módně přidané (viz první dotaz sestry na Harkera o Draculovi, druhý díl a bohatý mladík, třetí díl...). Je to troufalý pokus Drákulu zpracovat odlišně. Díky za něj, ale současně to není ono, mění to podstatu díla a tak by to stejně tak nemusel být Drákula :-))..

Konečně je tu fantasy temnější, kouzelná a v akčních sekvencích i krvavá. Oceňuji jednotlivé linie včetně postupného prolínání a časových provázaností. To rozhodně diváka nenechá v klidu pasivně sledovat každý díl, ale nutí ho si spojovat různé okamžiky a momenty vůči dalším dílům (zásadní vnímám např. kouzelnický ples s rozdělením do jednotlivých zemí, tady se hodně vysvětlí a příjemnou formou). Asi jedinou vadou první sezony je fakt, že si autoři viditelně dost věcí zkouší a celá série se postupně vyvíjí (nejen skrze symboly v úvodních titulcích) a hledá svojí podobu. Od epizodických momentů po ty opravdu důležité. Vývoj postav v první sezoně je rozhodně zajímavý a např. Yennefer se mi rychle dostala mezi ty nejoblíbenější. Jsem zvědav, zda druhá sezona dokáže navázat a rozšířit příběh a nebo půjde o one-season-hit a bude se dále opakovat. PS: Cavill potěšil.

Pro fanouška všechno a ještě víc. Bohužel. JJ Abrams vytvořil beztvarý a bezvýrazný mix (mišmaš:)) a určitě si to uvědomoval dávno před premiérou. Ty interview zpětně musely být peklo... Episoda 9 se snaží vrátit příběh do původních kolejí (rytíři, Hvězda smrti, ...), ale zapomíná mít vlastní identitu. Dojemné momenty bohužel (kromě jedné "smrti", co se nestane) nefungují. Zbytečná Leia a její naroubované scény, vystřižená Oracle, patrné zásahy do příběhu na poslední chvíli a další a další. Už dlouho mi nebylo u filmu tak smutno, ne kvůli tématu, ale pro tu cestu, kterou se šlo a kam se došlo... do temného místa a doufat, že po úvodní znělce skočil mozek diváka do popcornu a nehodlá vylézt. Líbí se mi razantní krok do příběhu s Císařem, samotný Palpatin mi vůbec nevadí, temné scény také ne, ale všechno okolo je balast, kdy se postavy začínají chovat naprosto odlišně oproti 7 a dokonce i 8 dílu (Hux, Kylo, Rey, atd.). Tempo příběhu je vražedné a současně zastavované vsuvkami a novými postavami, které mají dvouminutovou životnost. Vždy jsem na SW miloval velkolepost až opulentnost téhle space-opery s přesahem mimo film a momenty, které chci vidět znovu. Tady takový moment v tomhle díle není. A to kdyby mi někdo řekl po (zpětně perfektně matoucích) trailerech, tak bych mu nevěřil. A mimochodem, všechno a všichni jsou tu hrozně OP! PS: 2* jsou trochu provokace, ale chci dát najevo, kam třetí trilogie došla... PPS: Lucas možná nebyl dokonalý, ale měl vizi a tu převedl uceleně na plátno, tady vize nebyla a je to cítit, za mě je tahle trilogie ve výsledku obrovská chyba Disneyho a jsem zvědav, co se bude dít se značkou dále, první pokus totiž nevyšel... PPPS: pro ty, kteří třeba SW nesledují do detailu, tak tahle episoda je další recyklace tisíců nápadů, které byly dříve zavrženy a tady se objevují, samotné jejich využití špatné není, ale načasování a rozhodnutí o tom, je dát v takovém množství sem, je problém a výrazně filmu ubližuje. Navíc jak JJ v mnoha interview říká, Rian Johnson mu ukázal, jak se dá riskovat a být odvážný ve světě SW, bohužel sám už musel vědět, že RJ měl svůj pohled a nebral příliš ohledy a JJ je brát musí a tak se bude chtít zalíbit všem a přitom doufat, že to fanouškovské pomrkávání bude kuprospěchu věci... pro fanouška totiž všechno...

Akční brutalita v perfektním formálním provedením, s prohloubením mytologie a efektním pojetím všeho, co divák chce vidět. Pro mě je však John Wick 3 po prvním shlédnutí mírné zklamání. Přepálená akce, které je tolik, že to chvílemi nudí, jindy zase jde do krajnosti, kdy jsem se musel smát, protože to ztratilo jakoukoliv vazbu na realitu (záměrně?). Příběhově velice slabé (NY - Casablanca lodí za pár hodin, rozsudky arbitra a jejich fatálnost), o to stylovější. Právě stylovosti a kaskadérům a choreografům nelze říct jediné špatné slovo. Všimli jste si však, všech těch bitek? Kde se odehrávají? Kolem chodí lidé, ale nikdo si mrtvol ani přestřelek nevšímá. Je vůbec John Wick v tomhle vesmíru nebo v nějakém paralelním (schválně přeháním;-))? Pro mě to začíná být vytržené z reality až nepříjemným způsobem, kdy jsou lidé a města jen kulisou, pro větší zábavu. Skoro mi to připomíná Denní/Noční hlídku nebo nějaký "stínový svět". Tohle je už prostě mimo realitu (a komiks to není, nebo ano?). PS: Halle Berry potěší, Dacascos dvojnásob, ovšem, kdo z diváků ho zná?

První sezona byla pro mě návrat do světa Star treku. Je vidět, že Star trek je v televizi v dobrých rukách a je o něj postaráno, témata a hlavně postavy dostávají zajímavý rozměr s každým dalším dílem a vyvrcholení sezony je rozhodně vynikající. Mnohé je hlavně nastavené pro druhou sezonu. Ta je... trochu rozpačitější. Měřítko je výrazně větší, postavy propracovanější, přichází Pike (nemá chybu), ale bohužel hlavní příběhová linie má pár slabších míst a ve dvou dílech by to chtělo trochu víc vysvětlování nebo logiky. Závěr je z mého pohledu přehnaný, ale samotné uzavření a vysvětlení, proč vlastně ST seriály o Discovery mlčí velice elegantní.

Za každou cenu (zábavně)! Za mě to nebylo ono. Chyběla mi tam osudovost a pocit, že to prožívám s nimi, a to se mi ani po všech filmech viděných nejméně 2x prostě nedostavilo. V podstatě jsem dostal protažený konec IW s komediální skoro až dvouhodinovou komediální vložkou, o kterou jsem nestál a dost nelogických kliček, které většina diváků ignoruje a nad filmem nestráví ani minutu se snahou zhodnotit jeho příběhovou funkčnost. Baví nás to a je to super, ale kdo vnímá všechno to okolo? Něco pro hardcore fanoušky něco pro obyčejné tv spotřebitele... Pro každého máme něco a přitom mi to v závěru filmu dalo hrozně málo. Chvíli poslechu diváků v kině po konci a došlo mi, že tady není žádné vnímání/chápání záměrem, ale čirá zábava. Chci víc. (bez spoilerů radši nepokračuji) Co mě však na tomhle filmu baví, není ani tak jeho technická dokonalost, ani adorování všemi okolo, ale ten samotný moment velkoleposti, který se teď promítne do výdělků, životů a dalšího fungování MCU. A na to jsem zvědavý. Snad to pro mě bude zajímavé... PS: podruhé potvrzení prvních dojmů, cestování v čase je nesmyslné, první polovina filmu by bez vztahu k postavám byla naprosto zbytečná, dvojce zásadních odchodů stále skvělá.

Rozhodně ne katastrofa, ale jiný přístup, který nebude sedět všem (hlavně humorem). Tempo výborné, film plyne lépe než Del Torovy díly, Harbour není vůbec špatný, triky jsou lacině vypadající a osobně si myslím, že to je záměr. Je potřeba nesrovnávat a mít nadhled.

Příjemný průměr. Nikoho neurazí, ale proč se k tomu vracet? Sterilní komiksová adaptace, která nepřináší nic zásadního a až zbytečně hraje na sentimentální notu. Celá ta atmosféra okolo "girl power" filmu mi nevadí, ani ta sentimentalita v mnoha scénách, už vůbec ne ultimátní schopnosti hlavní postavy, které vůči ostatním hrdinům působí přehnaně. Co mi přijde smutné je, že film je až zbytečně pomalý, vleče se (snahy o záchranu pomocí vtipu a chemie mezi postavami vše nezachrání). Kromě hodně mluvení je zajímavé, že je to stejně tak origin Captain Marvel jako skoro-origin Shieldu nebo Furyho (stejně s čičinou krade film Brie...). Ani závěr nemá epický rozměr, který by vzal dech. Za mě se zítra vzbudím a zrovna k téhle marvelovce se nebudu mít důvod v budoucnu vracet (Doctor Strange je minimálně odvážnější, Black Panther akčnější). PS: první potitulková scéna je jediný zásadní moment pro Endgame a osobně mě překvapil (tipuju, že tohle se stane tak ve 30-40. minutě filmu), ale překvapení. druhá potitulkovka je slabá...

Možná je to tím, že Steven definoval způsob, jakým jsem dlouhé roky vnímal film, ale rozhodně jde o člověka, co změnil filmový byznys. I přes délku dokumentu, jde o stručný pohled na jednu z nejpůsobivějších režisérských kariér historie.