choze

Jen bych doplnil Limu a dodal, že ona obskurní společnost se jmenovala LARS a dále vydala třeba KUKUŘIČNÉ DĚTI, SLIMÁKY nebo V PASTI. Za geniální žabí námět (i když zápletka s antihrdinou zachráněným z křesla a poslaným s implantovanou bombou proti jeho vůli na misi do nebezpečné zóny těžce vykrádá ÚTĚK Z N.Y.) a VHS cover, ucházející masky a množství atraktivních slečen dávám tu jednu hvězdu, ale jinak je post-katastrofický ŽABÍ TEROR katastrofa. Sice to není tak trapné jako tromárny, ale je to přibližně stejně nudné a neakční. Defacto je tu jen jedna větší akce a sice podprůměrná honička dvou futuristických vozítek na konci, jinak se tvůrci zaměřili na humor, ale nějak zapomněli být vtipní. Film se dočkal pokračování ŽABÍ MĚSTO II (1993), kde si Sama Hella zahrál Robert Z´dar, TOAD WARRIOR (1996) a MAX HELL COMES TO FROGTOWN (2002).

Sci-fi variace na western V PRAVÉ POLEDNE přenášející spravedlivý osamocený boj jednoho proti přesile z Divokého Západu do vesmíru může překvapit příjemnou civilností, ale zároveň se divák neubrání otázce proč. Co z toho, když z žánru vytěží jen pár pěkných úmrtí (dekomprese) a nadmíru efektní finále? Krom toho filmu hodně dává tradičně dobrý Connery a výborná výprava, nad kterou musí (nejen) každý sci-fista zaslintat. Přesto OUTLAND ani dnes neurazí a svého času dokonce přihrál Hyamsovi režii pokračování 2001: VESMÍRNÉ ODYSSEY.

Akční groteska, která se nezatěžuje příběhem a pere do vás jednu nápaditou přestřelku a přiblblou hlášku za druhou. Což je stejně sympatické jako Davisův zbrojní fetiš - ze zbraní se nejen střílí, ale také jsou demontovány a smontovávány, používány k mučení či ustřelení pupeční šňůry a v neposlední řadě se toho o nich hodně namluví. Jen by nemusel tak prasit akci střihem, taky jeho humor mě míjí a touha být maximálně cool je trochu otravná. Slušná fandovská jednohubka a ideální mejdanový film.

"I'm saying I'm an insect who dreamt he was a man and loved it. But now the dream is over... and the insect is awake." Sugestivní komorní sci-fi horor pro tři herce a jednu místnost, s námětem jako ze starého superhrdinského komiksu, zpracovaným ale velmi civilně a hororově. Nehoda v laboratoři odstartuje zpočátku znepokojivou a vzápětí děsivou fyzickou i psychickou transformaci-deformaci vědce skvěle zahraného Jeffem Goldblumem, při níž není nouze zejména o maskérské chuťovky (opice naruby, zlomená ruka při páce, postupná Brundleova proměna zahrnující odpadávání různých částí těla, blitinka) a černý humor. Škoda, že vypadla scéna v níž Brundle teleportuje zároveň kočku a opici a vzniklého mutanta ubije trubkou. Na rok 2008 se prý podle filmu chystá opera.

Tak tahle jsem si návrat legendy nepředstavoval. Což o to, úžasňácká animace je fajn a oceňuju, že se neremakuje ale navazuje, ale jak po akční tak po příběhové stránce je to dost chabé. Místo aby šly želvy z akce do akce, tak se mezi sebou hádají a Trhače a jeho partu nahradil tragicky slabý záporák a nezajímavá monstra. Pár pěkných záběrů, vychytávek a hlášek, toť vše.

Dětství ve stínu výroby Stalinova pomníku. Výborný film o vážných věcech odehrávajících se na pozadí klukovin jednoho sígra s dobrým srdcem (skvělý Jan Morávek), který neprávem zapadl.

Cože, 60 procent? To se tu nikdo tetelí blahem, když vojenská jednotka hodinu a půl křížem krážem prolézá letadlem, šmíruje nicnetušící teroristy, napichuje elektroniku, zneškodňuje matku všech bomb a pečlivě plánuje útok? Dvorní scénáristé Joela Silvera, bratři Thomasové (Predátor I, II) vyslali pět let před 11. zářím na Spojené státy Boeing proměněný blízkovýchodními teroristy ve zbraň hromadného ničení a jelikož dvěma zničenými mrakodrapy v blockbusteru na nikoho dojem neuděláte a protože v té době na plátnech frčely chemické zbraně (Skála), hraje se o celé východní pobřeží ohrožené ukradeným smrtícím toxinem. Russell a Leguizamo jsou sympaťáci a Suchet obdařil svého záporáka velkou dávkou charizmatu a zlověstnosti. Plus vychytávky typu Remora či - POZOR SPOJLER - Seagalova smrt (i když škoda, mohlo z toho být pěkné Přepadení 3)... To člověk odpustí i rutinní režii a úsměvné nahuštění "záchran na poslední chvíli". Pro mě spolu s Con Air a NON-STOP nejlepší film o únosu letadla. Obzvlášť doceníte v dvojprogramu s Přepadením ve vzduchu.

Pro mě dost disturbing černohumorná vyvražďovačka o vyšinutém samozvaném doktorovi v podání Larryho Drakea po vzoru Michaela Myerse vraždícím po útěku z blázince na svém rodném maloměstě. Lékařskými nástroji. Flashback z márnice je pro mě dodnes esencí děsu.

Bayův teprve druhý film a zároveň opus magnum a jeden z nejlepších akčňáků vůbec. Tady se prostě všechno povedlo na jedničku s hvězdičkou. V prvé řadě scénář, který šikovně kombinuje buddy movies o rozdílných parťácích s konceptem SMRTONOSNÉ PASTI (osamělec proti teroristické přesile v uzavřeném prostoru) a servíruje nejen zábavně rozdílné parťáky (Mason a Goodspeed) a kvalitního tragického padoucha, který padouchem vlastně není, ale od úvodní scény na hřbitově taky napínavý a místy dojemný děj, skvělé akční scény a hravé a vtipné dialogy. Dobře napsané postavy jsou pak kvalitně obsazené a a zahrané - Connery a Cage správně kontrastují i chemizují a vůbec jsou k sežrání, generál Hummel má v Harrisově podání charizma jako trám a k tomu známé druhořadé xichty v účelných vedlejších rolích (Morse, Forsythe, Biehn, Todd) a casting dozdobují sexy Marcil a Forlani. Každý třetí záběr je Bayovsky vymazlený a střihově mu to samozřejmě taky šlape na tehdejší max. Akcí se nešetří - úvodní přepadení skladu chemických zbraní efektně ukazující co umí nervový plyn VX uložený v sexy zelených perlách (žádná nudná ukradená atomovka) střídá zneškodňování bomby s jiným nervákem (exponující kromě Goodspeeda i jedinou obranu proti plynu - adrenalinovou injekci do srdce), ale nejlepší akční scénou - a skutečně pamětihodnou - je honička Hummera a Ferarri (kteréžto vozy spolu krásně kontrastují, stejně jako způsob jejich řízení hrdiny), která vytěžuje specifika San Franciska (kopcovité ulice, historické tramvaje) a já ji i po letech považuju za nejlepší filmovou honičku vůbec, která dává lehce zapomenout na honičku z BULLITOVA PŘÍPADU ve stejných kulisách. Přičemž velkou zásluhu na tom má hudební motiv od Zimmera, jehož soundtrack je celý vynikající a film hodně pozvedá. Za zmínku ale stojí i přestřelka/masakr ve sprchách, kterým se s oblibou dojímám, i další střety na ostrově.

Je to neuvěřitelné, ale čím je to akčnější, tím je to i nudnější. Přitom to mohl být skvělý film nebo aspoň komiks. A že by vikingové naletěli na tu fintu s tenkým ledem (viděnou již v Králu Artušovi), se mi taky nezdá. Body za kameru, výpravu, kostýmy a slušnou honičku se sáněmi. Za scénář? Za jaký scénář?