sud

Tady mi docela vadilo necitlivé propojování animovaných pasáží z románu a mystifikačního dokumentu. Z projevu Jaroslava Vozába (dalo by se říci až Cimrmanovská) nadsázka přímo čiší, animované pasáže mají tu správnou Švankmajerovskou poetiku, jenomže dohromady mi to nějak nejde. Ale hudba Zdeňka Lišky nezklame nikdy. 60%.

Místy značně stupidní akčňák, který do bahna zašlapává Chris Rock a zároveň ho z něj vytahuje Anthony Hopkins a prostředí Prahy.

Úžasná Švankmajerova šílenost. Vždycky když někdo (něco) zaklepal(o) na dveře, s napětím jsem čekal, kdo (co) to je. Oči na prstech a pinďour rulezz.

Když jsem viděl zdejší hodnocení, usoudil jsem, že to nejspíš nebude tak horké. Růžového pantera mám rád, Alana Arkina taky, takže budu spokojen. Ovšem po shlédnutí se musím přiřadit ke zdejší většině, protože to co jsem viděl, skutečně nebylo nic moc. Některé dobré gagy se sice najdou (třeba ten na začátku s botama a deštníkem v letadle), ale většina je jich křečovitých, režie průměrná, hudba průměrná a průměrné nápady. Jak jsem již podotkl, Alana Arkina mám rád, okouzlil mě třeba v "Čekej do tmy" ale inspektor Clouseau mu nesedí. On dokáže zahrát komediální roli (viz "Rusové přicházejí!"), je všestranným hercem a ač se zde snaží seč mu síly stačí, nejde to. Nedokázal mu vpravit tu nádhernou nadutou slupku jako Peter Sellers. Jinak se na to koukat nechá, ale je to podprůměr, který bych doporučil možná pouze těm, kteří chtějí vidět celou růžovopanterovskou sérii komplet.

Nádherně natočený videoklip k vynikající hudbě Zdeňka Lišky.

Poměrně drsný a brutální western nejen akcí, ale především charaktery a celkovým vyzněním. Žádná postava není stoprocentně kladná a šerif Madox ve výtečném podání Burta Lancastera působí spíše jako fanatický psychopat, nežli Mirek Dušín s plechovou hvězdou (jeho flétna coby reminiscence na Krysaře je velmi výstižná). Na druhou stranu, jak by bylo na světě, nebýt takovýchto Madoxů? V tomto nejspíš nejlepším díle Michaela Winnera je takových otázek k zamyšlení plno. Divoký západ je tu zobrazen bez příkras a souboj práva se zločinem není vnímán jako souboj dobra se zlem. 85%.

Velmi, ale skutečně velmi sympatický western se sympatickými herci v hlavních rolích. Zvláště potěší Walter Matthau v úloze docela drsného ochránce zákona.

"Kladivo na čarodějnice" we westernovém kabátě. "Velké ticho" je samozřejmě úplně o něčem jiném, jenomže mi svojí děsivou atmosférou a krutým závěrem jej připomíná. Z tohodle filmu mrazí. Kam se podíváte, všude sníh, nikde ani jedna kladná postava, brutální scény atd. I hudba Ennia Morriconneho je hodně mrazivá. Herci jsou všichni charismatičtí a typově přesní. Jean-Louis Trintignant v úloze němého mstitele kouzlí pohledem, stejně tak plavovlasý ďábel Klaus Kinski. Jeho děsivý vzhled, jeho oči, brr. Od Sergia Corbucciho je sice nejspíš nejslavnějším westernem "Django", ovšem v mých očích jej toto dílo překonává. Pistole Mauser, němý pistolník s jizvou na krku, asi stovka mrtvých a děsivý pohled Klause Kinského před závěrem - na to nikdy nezapomenu.

Nebylo to úplně nejhorší, přenesení do moderní doby "potvrdilo" nadčasovost tohoto díla. No, alespoň částečně. 50%.

Na tomhle filmu dominují písně. Některé. Na tomto filmu dominují výkony herců. Některých. Což ovšem filmu ubližuje je nevyrovnanost písní a některé nešťastné herecké výkony, v čele s Renée Zellweger. A ona ještě navíc dostala Oscara. Rob Marshall navíc není tak výjimečný režisér, který by dokázal čarovat tak, jako Baz Luhrmann v "Moulin Rouge". Zkrátka film, jehož plnou popularitu a šestioscarové ocenění si nedokáži vysvětlit.