Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (841)

plakát

Kult hákového kříže (1998) 

Bohužel, jsem zklamán. Obrácené svastiky se vždy pojí s něčím zajímavým a od něčeho, co se jmenuje Kult hákového kříže jsem čekal něco více dekadentního, než jen rodinné drama o dvou nazi boys co si uvědomí že je rodina důležitější a přednější poté, co jednoho z nich ojebou ve vězení. Spousta částí působí naivně, zatímco minulost je jakžtakž, přítomnost je prakticky bez děje a jde zde jen o to, že jeden nácek vyfuckuje ostatní nácky, Závěr pak nevyznívá tak jak vyznívat měl a my místo toho jen čumíme do obrazovky a říkáme si, že alespoň nebudou žít šťastně až do smrti jako v jiné pohádce. Nortonův výkon nepochválím, jeho roli by zvládli i jiní herci jeho (a snad i nižšího) formátu. Jediné dvě postavy, které probudili nějaké emoce, byly Davina, která sympaticky vzdorovala oboum bratrům, a překvapivě Seth, protože takového debila je prostě nemožno nemít rád a nebýt znechucen ani ne tím co dělá ale spíš osobností jako takovou. Tudíž, jako pohádka pro americké děti s poučením jak jsou tyto ideologie škodlivé je to ideální, to je ale bohužel všechno.

plakát

Ropáci (1988) (studentský film) 

Ropákovi se v Praze bude žít jako doma, místní ovzduší mu to dovolí. Toto je krásné, stejně jako byl vtipný průvodce v lomu. Ale to je tak všechno a většinu krátkého dokumentu zabírá nudná neironická výplň, která jen kazí celkový dojem. Škoda, Honza Svěrák se mohl naučit psát fiktivní vědecké práce od táty, zde je vidět, že se to v době vzniku ještě nenaučil pořádně.

plakát

Snadný prachy (2010) 

"Pues esta puta tiene rabo!" by produkce Rychlých prachů asi moc rád neslyšela, zde je to však přijatelné. Vždyť o žádné putitos nejde a Jaime má být vrahem určeným k vraždě manželky. Nebo snad ne? Mario Casas je znovu skvělý, stejně tak dva další herci, kteří k penězům rozhodně nepřišli snadno a levně, ale zasloužili si je svými zatím jen hereckými výkony. Co se stalo za kamerou, zůstane za kamerou.

plakát

Černý kotel (1985) 

Že by byl tento film pouhou Disneyho kopírkou Pána prstenů odmítám, četl jsem jak Tolkiena, tak Alexandera a ano, oba se sice inspirují mytologií Britských ostrovů, velšská mytologie, kterou znatelně přebírají Kroniky Prydainu je svěží, zábavná a zajímavá. To se bohužel nedá říct o animované adaptaci z dílny zlého vládce Disneyho. Myšák přetváří dobrodružné a vtipné fantasy pitomoučkou pohádku, kde ani věštecké prase nepůsobí tak seriózně jako v knize a Gwyn Lovec chraň, kdyby se pokusil zadaptovat Fflamovu kočku, nebo pravou podstatu čarodějnic z Morvy - vždyť pokud toto nechápou tvůrci, těžko se s tím ztotožní malé děti. Ale od tvůrců kteří z Gurgiho udělají německého kníráče, Fflewduru Fflamovi dají roli zeschlého dědka srovnatelného s Dallbenem, Drsný trpaslík Doli se v jeho rukou promění ve vousatou vílu, Spirálový hrad zasadí do říše mrtvých a postavu jejího vládce sloučí s Rohatým králem, od takových nemůžem čekat nic jiného. Jediné štěstí že si Myšák ještě na poslední chvíli nerozepnul poklopec aby mohl znásilnit Gwydiona nebo Achren a zrovna v tomto případě by se mu to zřejmě líbilo. Alespoň že se Taran a Eilonwy vyhnuly procesu znásilnění a působí celkem normálně, dětské postavy by snad Disney nezprznil když jen za řeči o tom vyhazuje Jamese Gunna. Některé filmy nepotřebují srovnání s knižní předlohou, bez ní je ale tento filmek jen mrzák, který by mohl být zdravý a soběstačný kdyby nepodstoupil zbytečnou Disneyfikaci.

plakát

Tieň Duše (2015) (studentský film) 

Už jen upozornění na začátku prozrazuje jakou bude mít minifilm úroveň. Chlapec se asi snaží, zároveň tím ale poukazuje, že nemá ještě ani na klasické studentské filmy.

plakát

The Legend of Red Hand (2018) 

Styl, kamera, celkový vizuál je naprosto luxusní až je škoda plýtvat tímto talentem v tak krátkém a nevýrazném snímku.

plakát

Fakta vítězí (2017) (pořad) 

Přes pochopitelný amatérismus je toto majstrštyk, který dokazuje, že Patrik nepotřebuje berle o které by se opřel, aby nás mohl zásobovat inteligentním a kvalitním obsahem.

plakát

Proč to řešíme? (2017) (pořad) 

Toto je jeden z pořadů, který si na Českém YouTubu rád zapnu, nikdy však nedokoukám. Pánové vybírají velmi zajímavá témata, ne vždy se ale reálně něco dozvím a velké množství zaberou spíš mnohdy zbytečné rozhovory, které se ve většině případů nikam nedostanou a spíš odbočují a odbočují, až se namísto o sousedovic koze mluví o vnadách sousedky Aničky. Co se ale musí nechat, pánové jsou sympatičtí, zvlášť teda Patrik, který ačkoliv někdy působí jen jako kamarád toho řvouna v baretu, co jej sledují děti, tak sám za sebe vydá mnoho inteligentního a kvalitního obsahu nejen ve Zvědátorech a za to toho kluka chválím.

plakát

Zmizelá (2014) 

Věta "I'm not a quitter. I'm that cunt!" mě naprosto dostala a výrazně podpořila skličující finále, které bylo kratší než jsem čekal a utnutý konec filmu nastavil spoustu ne otázek, ale obav a zděšení. Ne nadarmo je proto poslední scéna s dvojčaty tak skličující. A upřímně, ačkoliv je Nick zmrd, zcela se s ním ztotožňuji, částečně i proto, že ta jeho studentka-milenka je prostě sexy, ale hlavně proto, že ve srovnání s Amy by klidně mohl být svatým patronem věrnosti a pokory. Ben Batffleck zahrál arogantního hajzla více než dobře, znovu ale nemůže být srovnán s představitelkou jeho ženy, která se zasloužila o to, že vlhké fanynky HIMYM budou tomuto filmu ze vzteku dávat minimálně o jednu hvězdu horší hodnocení. Jednou z nejlepších je zde ale postava právníka, který potvrzuje zlaté Fincherovské pravidlo, které praví, že nejlepší postavy v jeho filmech jsou buď černé, nebo je hraje Brad Pitt, v tomto případě jde samozřejmě o první možnost. V souvislosti s režisérem ještě dodám, že v porovnání s jeho standartem je toto šlápota dolů, jak už však bylo řečeno, v případě tohoto mistra jde stále o vysoký nadstandart, který dokázal vtáhnout stejně jako ostatní jeho filmy.

plakát

Stranger Things (2016) (seriál) 

Když se setká parta asociálních pošuků z osmdesátek se Stephenem Kingem, může vzniknout To, nebo se také začnou dít ještě podivnější věci. A úmorného spisovatele nezmiňuji omylem, nejen že o něm padne zmínka v jedné z epizod, z celého seriálu však jde cítit jako by nad tím držel ruku stvořitele. Nemyslím si sice že by tento autor nechal šerifa zcela nelogicky vniknout do utajované státní laboratoře, nebo by nechal matku odhalit nejen nedopitou dvanáctku v ledničce, ale i o jedno číslo méně ve sklepě, rozhodně by nám ale naservíroval solidní zábavu jakou tento o něco podivnější pořad než je obvyklé nabízí. Klidně to potvrdím plivnutím na ruku, ale první sérii jsem dokoukal za méně než osm hodin v šíleném sledu všech epizod za sebou neustále přitom slintaje na peřinu. Ti malí haranti jsou naprosto skvělí. Nancy by byla pár let zpátky mým vlhkým snem a je skvělé že na konci skončila s tím s kým skončila. Willova matka a její šílenství je k nezaplacení. Ale nejlepší postavou je jednoznačně šerif Hopper o kterém jsem si původně myslel že bude archetypem takového toho poněkud blbšího pána, který mladé hrdiny nahání a kazí jim legraci, namísto toho tu ale byl za největšího badasse, který ačkoliv byl paradoxně nejméně reálnou postavou ze všech hlavních (ono bez postihu bít vládní zaměstnance a lidi na ulicích není vždy úplně policajtské), na druhou stranu je to stále ta osoba, která řekla matce že jde na debatní kroužek a namísto toho klátil Chrissy Carpenterovou v tátovym Oldsmobilu a To už si zaslouží metál. Původně jsem chtěl hodnotit a komentovat až po sérii druhé, nemůžu však jinak, komentuju, hodnotím už teď a doufám že pokračování nebo vyprchání vší euforie nezmění můj pohled na toto kingovsky nekingovské Dračí doupě. Druhá série je pak novým, vzrušujícím a vlastně také celkem zbytečným doplněním příběhu. Dobrodružství začíná na novo, všechno je nové, větší, děsivější, absurdnější. Všechny ty neznámé věci jsou nám už dávno známy a na tajemnosti to dílu ubírá, s tím se však tvůrci poprali na jedničku. Will je tu opět jen oběť bez našich sympatií, ostatní tři spratci jsou však stále zlatí a přibírají k sobě tubulárně sympatickou členku party. Většina postav je ještě sympatičtější než dřív, ty nové jsou zábavné a o kapku lepší než v první sérii. Co se týče samotných kořenů příběhu, druhá řada bohužel nezapustila moc hluboko pod Hawkins a naopak je mnohdy odhaluje v celé své zmatené kráse. Toto vše však díky velkolepému závěru zapomínáme a nakonec nevadí ani půlhodinový epilog, který je až příliš šťastný, kdyby nebylo poslední scény. Nejlepší postavy jsou tu jednoznačně roztomilý Dusty (který na konci cosplayuje pubertální období Petera Dinklagea) a božský šerif Hopper, který je největším seriálovým badassem ever. Na třetí sérii se těším jako malé děcko. A jestli byla druhá série jen větší, tak ta třetí je doslova VÉÉÉÉLKÁÁÁ. Schéma se neustále opakuje, jen je tu větší příšera, větší vládni konspirace, větší lokace, o dost luxusnější záběry, víc CGI, víc kýče, ale vadí mi to všechno? Vlastně ne, tomuto seriálu to prostě odpustím a stále si to rád užívám. A schválně, kdo věděl, že je Suzie skutečná? Já ano :D Čtvrtou sérii už jsem si pouštěl víceméně po vychladnutí z nadšení, nicméně celých těch deset nebo kolik hodin její první poloviny jsem shlédl za jednu noc (skoro) a ačkoliv jsem se bál její zbytečnosti a překombinovanosti, tak oproti té předchozí až tak zbytečná nebyla a že byla trochu překombinovaná vlastně nevadilo. V konečném důsledku mně i nevadí, že nový zloun Vecna je lidského původu a že některé linky jsou občas natahované, až z toho trochu krvácí nos. Trochu se však obávám, co se nám ukáže za měsíc v závěru.