kOCOUR

Konec druhých Clerks roztažený na hodinu a půl = perfektní romantika po (typickém) smithovsku. Navzdory své povrchní pubertálnosti mnohokrát dospělejší než "dospělé" filmy, které si hrají na velké životní pravdy. I want more! (80-90%)

Pátá série mě definitivně utvrzuje v tom, že jsem do Podfukářů zamilován z celého srdce. Neustálá obměna postav ničemu nevadí, změny ve vedení nepřekáží - všichni z téhle party jsou natolik charismatičtí a sebejistí, že mohou zastat jakoukoliv úlohu v týmu. Stoprocentní pohoda, scenáristická i režijní lehkost, chuťový ocas každého dílu tak rozměrný, že si o tom libovolná celovečerní epizoda Dannyho parťáků může nechat jenom zdát. Naprostá paráda, která se neokouká.

Vtipné, romantické, osobní, ale i hluché. Tak jako sex sám. Pravda a nic než pravda.

Cool bez přívlastku wannabe. Nejpádnější argument pro to, že Sejmi eso! měl točit Ritchie. One and only RocknRolla.

Ani zbytečně přechytralé, ani satiricky hravé - prostě trefné do puntíku. Skvělá kamera i hudba, herecké výkony neuvěřitelné, film v momentech úchvatný, ale jako celek příliš "prvoplánově mendesovský" (drámo, drámo, drámo a pak "tichá" scéna, která jako by šla proti času a všechno to rozlouskne - viděno v Americké kráse i Road to Perdition!), což mu brání zalézt úplně pod kůži.

Když se vykastruje pes, pořád si s ním užijete legraci. Když vykastrujete animák, zůstane jen sada barev a barviček, které se hýbají a dělají zvuky. A není to legrace, ani když začnou mluvit. Mají totiž vykastrované nejen tělo, ale i duši. Stále o dost menší peklo než takoví Vesmírní opičáci... ale když už dojde na srovnání se samotným dnem, vpravdě to asi stejně nestojí za řeč.

Diablo meets God of War meets Jan Švankmajer. Nápadité, výtvarně precizní a hlavně opravdu napínavé. Wow.

Stravitelná exkurze po 25 let starém muzeu. Vtipy, které znáte, plus roztříštěná poetika zimních radovánek a diskutabilní melancholie, kterou drží pohromadě jen osvědčené charaktery. 50%

Na co je takovému filmu Cory Yuen v pozici choreografa, když tomu Megaton neumí vtisknout pořádek tak, aby z toho divák aspoň něco měl. Po půl hodině jsem se strašně těšil na nějaký akční záběr delší půl vteřiny, abych aspoň odtušil, co se to tam zhruba děje. Ještě dementnější (o dost, proboha... Besson navíc neumí napsat dobře jednu jedinou postavu, snad jen Knepperův záporák stojí za zmínku), nepřehlednější, zmatenější a "over-the-top" přetaženější než dvojka (!). Zastavte to, dokud je čas nebo to vraťte zpátky na zem. Jason bez létajících aut mi byl vždycky sympatičtější než SuperJason.

Řemeslně konzistentní pseudoumělecká jízda na neosedlaném a ne příliš uchopitelném příběhu. Ano, Casino je teď zpětně ještě o dost větší zázrak, nicméně QoS mě stále po všech stránkách naplňuje mnohem víc než všechny sterilní bondovky s Brosnanem.