#47

Příběh o tom, jak manželé na prahu důchodového věku mají odejít na návštěvu k manželovu obchodnímu partnerovi, ale manželku zrovna popadne zásadní životní krize. Na divadle je to samozřejmě daleko větší zážitek než v televizi, myslím že i my mladší v pohodě zvládneme Lasicovu slovenštinu a po chvíli už to člověk ani nevnímá. Oba protagonisté jsou nicméně výborní.

Čekal jsem spiš politický thriller ze zákulisí sněmovny - korupci, vydírání, zkrátka "pozitivní či negativní motivaci". Nakonec se to točilo okolo věkové hranice trestní odpovědnosti a potvrzuje to bohužel známou věc, že humanismus vůči zločincům může prosazovat jenom ten, kdo se na zločiny dívá pouze ve zprávách. Film tedy nastoluje otázku co s mladistvými delikventy a zda snižovat hranici trestní odpovědonsti...jsou země, které tuto hranici mají stanovenou mnohem níže, otázkou je ale zda samotná hranice řeší problém...pravděpodobně ne. Dovedu si představit, v zemi kde justice perfektně funguje, že by tato hranice nemusela vůbec existovat a bylo by pouze na soudu, aby na základě znaleckých posudků a vlastního svědomí určil zda si mladý pachatel svoje jednání uvědomuje, jak velká je jeho společenská nebezpečnost a zda není v rozporu s dobrými mravy aby skončil za katrem...krádež lentilek v samoobsluze přece trestným činem není...

Šílený Max po česku? No nevím...Gibson by se asi jen ušklíbl - Naprosto nesmyslné kostýmy (půlka asi náhodně vybraná z barrandovských skladů, druhá odněkud z popelnice), dále pak nesmyslné exteriéry, nesmyslný děj, všechny postavy se chovají jako kdyby byly permanentně nafetované a závěrečná scéna pochodu u dálnice kde se prohánějí škodovky to ještě celé degradovala do absolutní zhovadilosti...je tam prostě spatláno všechno možné dohromady a k tomu pro mě naprosto ujetá hudba Pražského výběru...jednu hvězdičku dávám opravdu jen za odvahu tohle natočit.

Budiž ke cti televize Barrandov, že nás občas oblaží něčím kvalitnějším než šílenými telenovelami ze všech koutů světa a zašmátrá v našem archivu. Tato možná spíš tragi-komedie je vcelku slušná a i přes notnou porci neréálnosti která nejvíc bije do oči při soudním procesu, se na to opravdu dá celkem v pohodě dívat. Nejlepší na tom byl ale J. Moučka s vizáží alá Ota Šik (což je samozřejmě pouze moje osobní chorobná fantazie :-)).

Jedničku to samozřejmě překonat nemůže, s dvojkou je to možná na stejno. Vracení v čase je zase trošku jinak pojaté, ale koukat se na to pořád dá.

Takže konečně se dostávám k hodnocení často velmi démonizovaného seriálu, který většina smrtelníků mohla vidět jen jednou před dvaceti lety. Když se teď nedavno konečně objevil, tak si mohla hrstka nadšenců, včetně mě, vychutnat 13ti dílnou verzi, kdy každý díl má poctivou hodinu a půl. Rozhodně to tedy není ani úplně černobílá komunistická agitka, ani brak z filmařského hlediska. Adamec chtěl natočit něco trošku akčního, trochu snad romantického a zároveň musel vyhovět diktátu shora, který si představoval propagandistický epos k výročí Února. To co tedy sledujeme, je řekněme určitý kompromis, který na jedné straně výborně ukazuje lidské povahy za protektorátu a nabízí i na české poměry slušnou akci, což se tedy týká zhruba první poloviny seriálu, tj. let válečných a těsně poválečných. Na druhé straně pak, po přehoupnutí děje ve druhé polovině, Rodáci připomínají tak trochu spin-off sériálu Gottwald, kdy prostředí vedení bolševiků vystřídá moravská vesnice. Hlavní hrdina Vitásek (Šťastný) je tedy mladý rebel který ve stylu J. Bonda přefikne všechno co před ním neuteče na strom, který po anabázi s vyhazovem z gymplu a postupným přechodem k partyzánům vstupuje do KSČ a pak bezhlavně bojuje za práva prostého lidu, jeho otec, bývalý legionář a současný odbojář (Brzobohatý) je férový chlap a ač nekomunista, má s nimi velmi nadstandardní vztahy, Jana Hlaváčová, která hraje jeho ženu je tady ve své typické poloze starostlivé matky, ale dá se říct, že její role je poměrně nevýznamná. Zbylé postavičky ve vsi jsou pak pestrou škálou charakterů a je často velmi typická jejich proměna po osovobození, velmi zajímavá je například postava JUDr. Mlejnka (Petr Kostka), který ač bývalý sokol a vlastenec přijme za protektorátu s určitým sebezapřením post starosty, který samozřejmě vyžadoval stýkání se s němci a občasnou "službu říši" jako např. přednášku v Národním souručenství, přestože tento člověk měl pouze tu smůlu, že se dostal ve špatné době do špatné funkce (a spíš z pocitu odpovědnosti než prospěchářství; něco jako Hácha) a rozhodně neudělal nic zlého, automaciky je na něj v seriálu pohlíženo jako na kolaboranta, který se pak dá dohromady s jedinou konzervativní stranou po válce (tedy tou "špatnou"), s ČSNS. Jeho syn Karel (Karel Roden) je ale o poznání větší hajzlík, který se stane nadšeným mladým náckem (pro Rodena role naprosto sedící) a později demagogickým antibolševikem na právnické fakultě (ta druhá poloha je sice sympatičtější, ale to by se u toho nesměl tvářit a chovat jako Hitler). Pokud jde o Národní socialisty, ti tady jsou zobrazeni ne úplně jednoznačně (jako například v Gottwaldovi) a zahrnují i postavy zcela kladné jako jsou otec a syn Pačandovi (Zindulka, Navrátil), i když druhý jmenovaný nakonec "prozří" a převlékne dres, velmi neštastné je ale silně negativní a nutno dodat že i lživé zobrazení předsedy ČSNS Petra Zenkla, což je asi jeden z největších hříchů Rodáků. Podobně nejednoznačná je situace i v ostatních stranách, ono totiž sotva přijedou ruské tanky, půlka vesnice vstoupí do nějaké partaje a s přicházejícím Únorem se to zase všechno jakoby srovná - ti jakoby kladní prozří a ti ostatní většinou skončí nevalně. Jsou zde tedy i v kladném smyslu zobraneni např. někteří sokolové (Zindulka dokonce v kroji) či odbojová organizace Obrana Národa (myslím, že je to možná jediná zmínka o ní v předlistopadové seriálové či filmové produkci). Velmi zajímavá ja také na celém seriálu krimi linie o slizkém konfidentu Voráčkovi (Postránecký), po kterém jde duo kriminalistů Kratěna - Renč (ano ten Filip Renč). Celkově tedy seriál nemá cenu bezhlavě zatracovat, i přesto, že je v něm řada propagandistickým momenů, někdy i nesmyslností (partyzán vyběhne z krytu a nechá se zbytečně zabít kvůli pitomé flašce atd.). Když přes to všechno ale člověk srovná Rodáky s dnešní rychlokvaškovou seriálovou produkcí, tak všechna čest, jen ten konec mohl být trochu rozvinutější...

Jako občasný divák hororů dávam slušné 3 hvězdičky...upřímně nechápu jak může někdo napsat "lekačky nelekaly", "lekačky byly nudné" nebo "lekačky byly laciné"....no laciné možná trochu...ale svůj účel plně zvládly a hodněkrát se mnou pořádně zacloumaly, přestože jsem většinou čekal že něco příjde. Slintat nad Odette Yustman veřejně nebudu (soukromě snad můžu :-)), jestli tenhle film vykrádá jíné...no věřím že je to tak, ale mě to relativně bavilo...to propojení s nacistickými pokusy (podotýkám že reálnými), dokonce se tam mihne záporák par excellance J. Mengele, konec je sice trošku slabší...ale celkově nadprůměr.

To že Colin Firth jako Valmont nepůsobí dostatečně chlípně a odsouzeníhodně je možná i částečně způsobeno tím, že většina z nás ho zná spíš jako sympatického čtyřicátníka (ano i já jsem viděl Valmonta až po Bridget Jones diary, Lásce nebeské atd.), druhým faktorem je zcela určitě konkurenční Valmont Johna Malkoviche, který je prostě slizký a typicky záporný jen co je pravda, ale ten prostě na to vulgárně řečeno "má ksicht". Je tedy třeba brát fakt, že obě zpracování jsou poněkud jinak pojatá a Formanův Valmont je řekněme odlehčenější, při sledování Nebezpečných známostí jsem na konci skutečně měl pocit znechucení, při Valmontovi spíš jakoby to víceméně dobře dopadlo.

Mám rád písničky od ABBY a jejich přiblížení mladší generaci je určitě dobrý počin, na druhou stranu, objektvině vzato, když dám na misku vah nedávný "podobný" filmový muzikál Across the Universe a oprostím se od jakéhokoli protěžování Beatles, musím hodnotit Mamma mia! jen jako plytkou limonádu pro ženy, a to velmi rafinovanou, protože přitáhne jak ty mladé, tak i ty dříve narozené a sázka na slavná jména tentokrát úspěch ještě akcelerovala, takže prvoplánový kasovní trhák vyšel možná i nad očekávání.

Není to tak dlouho, co jsem si tenhle film pustil jen tak před spaním, že se podívám co to vlastně je. Nakonec jsem s napětím sledoval až do konce jak se to všechno vyvrbí. Obecně mě zajímají různé konspirační teorie, zejména ty spojené s nacisty, i přesto že jsem brzy tušil o co konrétně jde, postupné rozkrývání příběhu mě udrželo v očekávání až do samého konce. Oba hlavní protagonisté byli samozřejmě výborní, i když projev G. Pecka hodnotím přeci jen výše. Ironíí osudu je, že skutečný Mengele zemřel nedlouho po natočení filmu a mohl se tedy na "sebe" i teoreticky podívat v kině. Celkově je na snímku sice už vidět jeho stáří, ale jinak mne plně uspokojil.