1svaty

"Tohle je nebe. Přímo tady. Teď jsme v něm." "Tak proč se tolik podobá peklu?" "Protože jsme si ho sami zkurvili."      Film o podstatě života na Zemi. Film o tom, proč mají křesťané peklo. Protože to tak sami chtěli.

Po dvaceti letech, kdy národ zaznamenal kauzu Cimického, by byla hodnocení jiná. Film samotný je dobře udělaný, byť se nemusí masám vůbec líbit. Takže úspěšný nebude nikdy. Ovšem natočit problém znásilnění, úplatkářství, zanedbané výchovy, vlivu peněz a zejména mužské pýchy a ješitnosti do jednoho filmu, to je neskutečně těžké. Zde se to podařilo, i když se to lidem líbit nebude. Ale nelíbí se jim to jen proto, že je pravda bude vždycky bolet.

Film je kvalitně odvedenou prací. Se jmény Strach, Bohdalová, Vlasáková se není čemu divit. Diváci však v naprosté většině nehodnotí filmařinu, nýbrž téma. A to je nadčasové. Všichni lidé zcela samozřejmě od stvoření světa čekají a ptají se, kdy že konečně pravda a láska zvítězí nad tou lží a nenávistí, že. Odpověď je jednoduchá: NIKDY. Pokud bude člověk člověkem, tak nikdy, protože pravda bolí. Bolest sice neškodí, ale člověk se jí raději vyhne. Pravdu člověk nalezne ve své jediné životní jistotě, kterou je smrt. Teprve tehdy dá člověk smysl životu a pravda zvítězí. Ovšem nikdo to slyšet nechce. Ani paní Bohdalová. Pravda velmi bolí.

Neznám seriály o Ivetě Bartošové. Jako zpěvačku ji samozřejmě znám, zažil jsem dobu svatých-Štaidla i Gotta. Poslouchal jsem však raději Míru Imricha, shodou okolností včera zesnulého. Tento dokument mě překvapil. Není o Ivetě, ta je jen prostředníkem k popisu problémů celé společnosti. Takzvaně mezi řádky se dají číst problémy společnosti ve výchově a přístupu k ní v 80tých i 90tých letech.  A zejména, pánové, v přístupu k ženám. Takže se laskavě přestaňte navážet do Anety Martínkové a začněte si konečně sypat popel na hlavu, protože muži v této zemi vymřeli už dávno před velikým Karlem. Pět hvězd.

Neznám seriály o Ivetě Bartošové. Jako zpěvačku ji samozřejmě znám, zažil jsem dobu svatých-Štaidla i Gotta. Poslouchal jsem však raději Míru Imricha, shodou okolností včera zesnulého. Tento dokument mě překvapil. Není o Ivetě, ta je jen prostředníkem k popisu problémů celé společnosti. Takzvaně mezi řádky se dají číst problémy společnosti ve výchově a přístupu k ní v 80tých i 90tých letech.  A zejména, pánové, v přístupu k ženám. Takže se laskavě přestaňte navážet do Anety Martínkové a začněte si konečně sypat popel na hlavu, protože muži v této zemi vymřeli už dávno před velikým Karlem. Pět hvězd.

Film, u R. Scotta profesionálně vytvořený jako vždy, je o moci. Není ani o lásce, ani o bohatství. Je o moci mužů. Nad ženami, nad sebou samými a nad celým světem. Je o pochopení toho, proč existují války a proč násilí z tohoto světa nikdy nezmizí. Film o mužích, kteří nemají šanci se zachovat jinak. Film o neschopnosti mužů stát se lepšími. Film o tom, proč muž bude pořád jenom honit.

Tilda Swinton, takže povinnost. Nezklamala, protože to neumí.  Kdyby Statham nahmátl v šuplíku struhátko, nehodil by znechucený pohled, ale vyvraždil by jím mafiánský gang. Za B) Končím s posilovnou a začínám s jogou. Takže na akční film velmi solidní humor. Fassbender je neskutečně suchej a to i doslova. C) Nesnáším spojlery.

Já měl malýho Toma docela rád. V Rainmanovi, když se ještě snažil svoje herecké umění srovnat s tím Hoffmanovým. Tenkrát s ním aspoň dokázal srovnat svou výšku. Ale to bych byl hnusnej. Je to dobrý herec, ale ne v akčních filmech. Pro ně je ho škoda. Asi ho to jenom baví. Hrát zde někdo jiný, dal bych klidně 5 hvězd.

Jacka Reachera mám hodně rád, taky jsou mi malé hadry. Přečetl jsem všechny Childeovy knihy, některé víckrát. Za seriál jsem vděčný. Hlášky OK. "Ať jsou do rána tuhý! Nadobro tuhý". Všechno šlape, takže se dá skousnout i přehnaná scéna v bazénu, kdy Reachera zmlátí úplnej suchar. Posilování, sportu a svalům jsem se věnoval celý život, mám pro tyhle postavy slabost a zároveň vím, jak nesmyslné jsou. Proto je mám rád. Nesmysly jsou navíc návykové. Pokud něco seriozního, tak to, že knihy i seriál mi pomohly pochopit život lidí v USA. Těch obyčejných, podotýkám. Život zbohatlíků a politiků je všude stejný. Ještě to musím editovat: seriálový Reacher je oproti knižnímu mnohem citlivější, projevuje mnohem víc emocí. Hlavně když si chce zašukat, že. To pro mě bylo zklamání, resp. mám radši toho knižního.

Tento film obstál ve světové konkurenci historických akčních filmů velmi dobře, což samo o sobě je výborný a ojedinělý počin. Příběh, obsazení, akce, režie, všechno je spíš nad průměrem než pod. Za zcela zásadní považuji zborcení zažitého pohledu na Jana Žižku, kterého náš národ dlouho považoval za Koněva nebo co.  Život není černobílý a film naštěstí také ne. Nic proti černobílým filmům.