K.I.N.G.

Když jednou za čas nastane ta správná konstelace hvězd, může i v hollywoodském prostředí vzniknout pozoruhodné a neotřelé dílo. A tady k ní právě došlo spojením hvězd Willis-Pitt-Stowe. Ale není to zdaleka jen jejich přičiněním, že film 12 Monkeys je filmem vskutku impozantním. Ústřední motiv se vám po chvíli dostane pod kůži, kamera nudit nezačne, ale největší zásluhu na kvalitě snímku mají bezpochyby bývalý vtipálek Gilliam pod režisérskou taktovkou a scénárista. Když jsem tento film poprvé, a dosud naposledy, viděl před dávnem (tehdy jako středoškolák), nedovedl jsem ještě naplno docenit jeho hodnotu. Po nynějším, opětovném, zhlédnutí jsem však byl nadmíru spokojený a své hodnocení tak mohu s klidným svědomím, a hlavně rád, zvýšit. 80%

Největší Čech.

Vždycky jednou za čas se vracím k nejprodávanějším albům všech dob, abych si jedno poslechl a lépe tak chápal, jaká hudba byla nejblíže všeobecnému vkusu v poslední dekádách, a právě na této cestě za poznáním a zábavou jsem narazil i na soundtrack Jamese Hornera. Ten sice trpí stejnými neduhy jako drtivá většina soundtracků k blockbusterům, ale tady se nachází několik docela solidních motivů, takže to není jen hudba k dokreslení atmosféry, jako tomu obvykle bývá u těch hollywoodských taháků na peníze. A právě poslech tohoto, jinak veskrze podprůměrného a zbytečně dlouhého, alba byl dobrý důvod připomenout si i film, který jsem naposledy viděl někdy na základce. Vlastně jsem viděl asi jen třetinu, a přesto ho ve svých začátcích zde ohodnotil, takže nebyl důvod váhat. Jenže mně tyto šablonovité velkofilmy přijdou už asi doopravdy málo. Asi se mi nelíbil ani fakt, že je při sledování těžké odlišit, co je autentické, a co čistá fikce, což jsem, myslím, podvědomě vnímal trochu jako podvod. Dojmy, co jsem si o tomto snímku pamatoval z dětství, a které už tak nebyly příliš vysoké, se ani při nejmenším nevylepšily. Jako plus bych nejspíš vyzdvihnul střídmé využití CGI, pěkné záběry a ani herci nebyli úplně špatně vybraní, ale sledovat přes tři hodiny film tak přehnaný a jasně daný není vůbec jednoduché. Dlouho jsem se lehce přikláněl k tomu, že bych mohl zůstat u svých 3 hvězd, ale Titanic se zlomil v půlce a moje hodnocení na konci. To už se fakt nedalo. 50%

Mám skoro chuť shodit jednu ze čtyř kovbojům a dát ji samurajům, ale ještě ne. Samozřejmě smutný fakt, že remake je ve zdejším žebříčku výš než dokonalý originál mě opravňuje i nadále pohrdat touto databází. P.S. Doufám, že uživatel Matty pak dostal doučování z dějepisu. 90%

Protivná Pavla Opicová se usilovně snažila film stáhnout ke dvěma hvězdám a krotit to musel výborný Mirek Donutil. Jinak nevim, no, ale taková nuda tam zas asi nikdy nebyla. 50%.

Za zmínku stojí asi jen pozoruhodné zakomponování africké vesnice do severské mytologie.

Píseň, která symbolicky předznamenala pád kapely Metallica. Jelikož nejsem úplně skalní fanoušek, tak mě až tolik nebolí, že se tu prodali za peníze doslova jako děvky. Přesto tato skupina patří mezi mé oblíbené a stále se tu jedná o dobrou píseň, i když do té doby jejich určitě nejhorší. Klip už tolik povedený není. "F*ck this song with a f*cking knife."

Jak je možné, že divácky nejúspěšnější český film roku 1994 dneska už pomalu nikdo neviděl? Tady si Svěrák se svým postmodernismem dovolil na naše poměry trochu moc. A vůbec, i triky a kamera jsou špičkové a občas skoro šokují svojí světovostí. Jsem rád, že i v našich vodách se dají stále najít takové zatajované skvosty a bezvýrazný Forman a nepřechýlená husička tam nakonec docela dobře sedli. Paráda.

CNN Prima hnus.

Ne až takový křupanský filtr, jak jsem si původně myslel. Ono přeci jen ne každý má dobře vyvinuté estetické vnímání, aby mohl tuto absurdní komedii patřičně docenit, ale nevidět v tomto snímku přesah, je slepota. Magie symbolů, přehršel nápadů, experimenty s barevnými filtry, to vše je radost, ale stříhací scéna je vzrušující. Setkání s jedním z našich nejlepších a nejuznávanějších filmů bylo tedy i pro mne velkolepé. Ještě, že mohu být ten tzv. intelektuál.