Expendables: Postradatelní 3

První dva díly této série si více méně na nic nehrály a byly to jen čistokrevné béčkové filmy, kde stříkala digitální krev a sešlo se tam pár velkých hvězd minulosti. Tento díl vedle nich působí jako vykastrovaný bratránek z osmého kolena, který je ještě ke všemu nudný. Ano, i přes ten neskutečný casting se nějakým způsobem podařilo Patricku Hughesovi vycucnout to, co dělalo první dva díly skvělými. A fakt, že to je on, kdo momentálně pracuje na remaku filmu The Raid mě opravdu vytáčí a už dlouho jsem si tak nepřál, aby něco nebylo natočeno… 50 %. (05.10.2015)

O fous lepší než dvojka a to především díky závěrečnému dvacetiminutovému akčnímu nářezu, kde se konečně do hry navrací stávající tým (do té doby nepochopitelně odstavený na vedlejší kolej) a přepálené seznamování s nováčky se začne jakžtakž vyplácet (brokovnice, Ronda Rousey předvede víc, než obvykle stihne v zápasech UFC). Stará parta se tváří unaveně až nezúčastněně (hlavně Sly už méně hláškuje, více nostalgicky vzpomíná a tváří se nasraně), nejvíce si svou účast kupodivu užívá Ford a z řetězu utržený Banderas. Gibsonův záporák je postačující. Jinak překvapivě vážné, s minimem nadsázky nebo snahou o naplnění žánrových formulek (absence osobních soubojů a ikoničnosti hrdinů) a s odporně umělým pozadím. Nejúsměvnější momenty jsou ty nezáměrné, když si uvědomíte, že víc než Banderase nebo Snipese si na plátně často užijete jen jejich dablérů. 5/10 (15.08.2014)

Nejnápaditější a technicky nejzručnější akce (Hughes je velkolepý jak v osmdesátkách a přitom řízný a přehledný jak se o třicet let později sluší a patří), nejzábavnější nováčci (ne omladina!), nejluxusnější záporák (jo, Mel si za to může, ale sakra, už ho vemte na milost, je v nejlepších letech) a bohužel taky nejnudněji koncipovaný děj (nejde o víc, než o vršení atrakcí, ta sebeshazovačnost dvojky těžce chybí). (09.08.2015)

Scénář, na kterém se Sly spolupodílel, je slabší než předchozí díly. Humor není vtipný a popichování nemá grády, za což možná může PG-13. Úvodní akční scéna s vlakem je zábavná stejně jako závěrečné inferno v opuštěném objektu, ale koncept sešlosti akčních bohů let dřívějších je zcela vyždímán. Dlouhé scény rekrutování mladých jsou předvídatelné a nudné. Nadsázka se téměř vytratila, vše je vážnější, ale samozřejmě ne natolik, aby z toho bylo tíživé drama. K tomu ještě mizerné efekty a necharismatičtí nováčci. Chybí choreograficky strhující souboje, šílené kousky a nápaditá akce, kterou rozklepaná kamera a rušivě burácivá hudba Briana Tylera nevykompenzuje. Herci téměř nemají šanci demonstrovat své dovednosti, z nichž předchozí díly těžily. Dar výmluvnosti jim scénář nepropůjčí, takže opravdu nemají čím zaujmout. Postavy jsou navíc takřka nesmrtelné, takže akční scény jsou spíše jen pobíhání postav z patra do patra, aby to vypadalo, že se něco děje, což navíc podporují nesmysly jako vojáci na motorkách uprostřed válečné vřavy. Plusy: energický Banderas, cáklý Snipes, Crews a jeho rotačák Gatling./// Desperado, Blade, Rocky, Terminátor, Indiana Jones, Kurýr, Šílený Max jsou podle jednoho z herců prý Slyova osobní verze Avengers, což jen dokazuje, jak mimo celý štáb je. Na plátně (až na výjimky) všichni ze staré gardy melou z posledního, vypadají opravdu neesteticky, což podtrhují časté velké detaily kamery, a už ztrácí i charisma, kterým dříve překypovali./// Z předpojatosti mě nikdo obvinit nemůže, neboť jsem po jedničče vykřikovala, že chci mít penis a u dvojky se královsky bavila. Pokud se však nic radikálně nezmění, tak v sobě chystaná čtyřka bude mít asi tolik vzrušení a energie jako odpolední sjezd důchodců v chodbičce pečovateláku, kde si geronti porovnávají, kdo má lepšího bažanta... [Kino] (19.08.2014)

Zase pěkně pohromadě. Nějaký velký kvalitativní sešup jsem teda nezaznamenal. Dvojka mě bavila víc, než jednička. Trojka je zase trochu jinde, ptákovina trvá, je znovu poctou béčkové akce a jednotliví lišáci si ze sebe zase dělají příjemnou legraci. I když přátelské popichování mezi Stathamem a Stallonem ve větší míře schází. U dvojky jsem měl problém s akcí. Střihač měl tehdy dostat pořádně přes prsty, akce lehce štvala, protože se střílelo a nemířilo, nikdo neměl ani šrám, ale soupeři do kulek naskakovali jako snad nikdy předtím. Trojka (vyjma závěru) taková není. Možná nazvedne ze židle nevěrohodnými výbuchy i místy rezignací na vyšší level. Stallone, který naštěstí shodil pološílený knír, dál pokračuje v oživování stagnujících kariér svých kolegů, dál vzdává poctu žánru osmdesátých a částečně i devadesátých let, jen až moc svolil ke snaze vyjít vstříc mladým divákům. Nižší věková přístupnost je jednoznačně špatným krokem. Dlouhé scény rekrutování mladých posil jsou nudné. Dočkáme se tak situací hloupých (mračící se vyhazovačka v červených šatech), stejně jako herců z kategorie zbyteční (takový Jet Li jen tupě střílí a pronese zhruba desítku slov). Potěší naopak nové slavné posily (dočasný návrat do první ligy si zejména v úvodu užívá Wesley Snipes a v druhé polovině zase ukecaný Španěl Antonio Banderas). Některé staré gardy bohužel melou z posledního (hodně neesteticky vypadá Dolph Lundgren, u kterého to tvůrci maskují zřejmě tím, že mu neustále cpou do ruky flašku; sešle a unaveně vypadá i Arnold, který v Konečné předváděl něco úplně jiného), ostatně i závěrečný duel mezi Slyem a Melem je dost odbytý. Pozitiva nicméně určitě převyšují ty mírné i velké přešlapy. Čtvrtému setkání se tak bránit rozhodně nebudu. Uvidíme!! (31.08.2014)