Velký draft

Nepochybně mokrý sen fanouška amerického fotbalu, ale co je na Draft Day nejlepší je to, že dokáže nadšení ze startu sezóny Superbowlu i napětí v pozadí zprostředkovat i člověku nepolíbenému tímto ryze americkým fenoménem. Nasnadě je srovnání s Moneyball, jenže zatímco ten ukazuje přerod jednoho sportu v druhý, a tak dokáže mnohem víc vysvětlit o tom, jak funguje staromilným fanouškům i úplným nováčkům (a mimo jiné je sám o sobě mnohem lepším dramatem), Draft Day automaticky předpokládá, že ho sleduje sportovní nadšenec. Bez okolků tak v prvních minutách začne s manažerskou hrou připomínající nějakou velkolepou karetní hru, a celou ji zarámuje rychle se měnícími paralelními záběry a neméně velkolepými záběry krásně vyretušovaných měst klubů, kteří se onoho přetahování se o fotbalové eso účastní. Pro mě rozhodně slušný hokej. ale neznalost ve mě dost nečekaně dokázala projevit nějaký ten zájem o tematiku, a to se jen tak nějakému filmu nepodaří. (10.12.2014)

Draft je cirkus. Chvíli můžete být dole, abyste se v zápětí vrátili nahoru. Můžete žonglovat, předvádět obdivuhodné veletoče. Riskujete a ostatní vás za to obdivují. Zde ten cirkus uvidíte v celé své kráse. A pokud alespoň v koutku duše máte rádi sport, měli byste se podívat. Nechci a nebudu k tomu nic víc psát. 90 % Oblíbená část- závěr rozhovoru o 100$ bankovce (23.08.2014)

„Nenosím hodinky, protože vždy vím, že je teď a teď je tehdy, kdy bych to měl udělat.“ (Steve Mariucci, bývalý kouč NFL) Následující komentář obsahuje steroidy…, pardon, spoilery. Dokud jsem pohlížel za oponu soutěže v násilí přerušovaném schůzemi a generální manažer Kev se zuby nehty bránil semletí mlýnskými kameny ostatních generálních manažerů, hráčů, jejich agentů, majitelů, trenérů, fanouškovské obce a ducha otce, byl jsem nadšen. Po schůzkách s partnerkou v papíráku centrály Cleveland Browns a mamince s urnou v podpaží to nadšení začalo pozvolna vyprchávat. A pak přišel Velký draft a zlom v mém náhledu. Kev všechny převezl jak Andy Dufresne ředitele shawshankského nápravného zařízení a zakládajíc si na morálním kreditu vybíraných hráčů sáhne po tom, co mu sám volá, že potřebuje peníze pro tělesný vývoj svých synovců sirotků a přitom má mobil a hodinky, které by jim zaplatily hodiny gymnastiky až do jejich plnoletosti. Pak se majitel vrátí z newyorkského draftu zpět do Clevelandu teleportačním zařízením ze Star Treku, všichni si zařvou nadšením jak na konci filmů Rona Howarda, poobjímají se, řeknou si, co jsme si, to jsme si a GM ještě doladí partnersko-rodinné vztahy. Chápu pojem Americký sen, ale taky jsem realista s jistou představou o vztazích v tomhle prostředí a tohle Reitman mírně přepísk. Jo, kdyby majitel Kevina z principu vylil a matka až do rána čekala na tréninkovém hřišti na skotskou poemu dle poslední vůle, byl bych shovívavější.. Zase na druhou stranu, mohlo to vyvrcholit i tak, že při únorovém Superbowlu by se zranil Clevelandu quarterback, Kevin by to za něj vzal, po druhé čtvrtině odrodil v šatně vlastního syna a v poslední minutě zařídil čtyřicetiyardovým hodem vítězný touchdown. Na to už Reitman asi neměl koule.. (23.02.2016)

Příjemný sportovní film, který je možná příliš prosáklý oficiálním dohledem NFL. Ač zákulisí nepůsobí příliš reálně, spousta světlých momentů mě nadchla, stejně jako Kevin Costner. Jelikož film končí velkolepým vstupem do sezony 2015, tak jen připomínám že Brown sezónu 2016 prohráli a skončili na posledním místě. :) S čímž se automaticky pojí první místo na draftu další rok. (29.04.2017)

Priznám sa, veľmi rýchlo sa mi z tých mien, ich kombinácií a rôznych špekulácií okolo kupovania či predávania hráčov, zatočila hlava. Navyše americký futbal je pre mňa španielska dedina a tak to aj zostane. V podstate som po obsahovej stránke trpel, no technická nie je vôbec zlá, pričom tu je tiež príjemné herecké obsadenie. Slabší priemer. 55/100 (11.02.2020)