Reklama

Reklama

Texaský masakr motorovou pilou

  • USA The Texas Chain Saw Massacre (více)
Trailer 1

Sally se dozví, že vandalové údajně znesvětili hrob jejího dědečka. Spolu se svým ochrnutým bratrem Franklinem a přáteli se pouští do vyšetřování. Po návštěvě staré rodinné farmy zjistí, že v jejím sousedství žije skupina šílených, vraždících psanců. (Cinemax)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (543)

Webb 

všechny recenze uživatele

Velké zklamání. Jednoduchá konstrukce s velkou dějovou plytkostí, atmosféra jen místy a ještě minimální. Postavy nezáživné a žádný strach tento horor nebudí. Už to nikdy nechci vidět. P.S. Před zhlédnutím jsem opravdu netušil že Nispelův remake z 2003 je lepší. [5/10] (Vortex) (Barevný /// Produkce: Tobe Hooper, Lou Peraino /// Scénář: Kim Henkel, Tobe Hooper /// Kamera: Daniel Pearl /// Hudba: Wayne Bell, Tobe Hooper, John Lennon) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

zputnik

všechny recenze uživatele

Tobe Hooper mě bohužel/naštěstí (nehodící se škrtněte) nepřesvědčil. Masakr to sice byl, ale ona jakási absence hlubšího rozpracování příběhu a psychologie jednotlivých postav ve mě jen a jen utvrzovala pocit, že násilí bylo ve filmu ztvárněno jaksi zbytečně samoúčelně a jaksi na efekt. Je to podle mého mínění velká škoda, protože tento drastický, bizarní a ve svých důsledcích šíleně smutný příběh inspirovaný skutečnou (resp. podobnou) událostí mohl být něčím víc. Takhle mi pouze připadal jako snímek, který staví na neštěstí druhých a chce vytěžit maximum akce z šíleného námětu. Na film dle skutečné/podobné události mi to celé prostě přišlo jaksi nepatřičné. ()

Reklama

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Keďže je zo svojej podstaty pôvodný The Texas Chain Saw Massacre filmom natoľko extrémnym a vo svojom prapovestnom základe tak primitívnym, považujem za svoju povinnosť aspoň čiastočne objasniť, prečo je natoľko významným, žáner definujúcim, kritikmi plošne uznávaným a dokonca mnohými inštitúciami považovaným za zásadné umelecké dielo, ktoré sprevádza status nesmrteľného kultu. ////////// V poradí druhý celovečerný snímok Tobe Hoopera z roku 1974 je od prvého pohľadu poloamatérskym žánrovým príspevkom, ktorý by poľahky mohol zapadnúť prachom, nebyť viacero význačností. Jeho spracovanie, potažmo technická úroveň nie je vysoká a produkčné zázemie minimálne. Obsadenie je zložené výlučne z nehercov. Formát kamery je 16mm a je charakteristické, že si kameraman drží odstup od diania, čím vyvoláva nielen efekt falošného stotožnenia s loviacim vrahom, ale zároveň takmer dokumentaristické pojatie. Hudba vo filme je minimalizovaná na najnižšiu možnú úroveň, vďaka čomu ešte ostrejšie vyniká diegetický zvuk motorovej píly, zarezávajúci sa do divákovho mozgového tkaniva. Scenár príbehu, čiastočne vychádzajúci z reálií skutočného prípadu neslávne známeho sériového vraha, pravdepodobne nekrofila a kanibala Eda Geina, zaberá len približne 20 stránok písaného textu a nijak si nezadá s žánrovými filmami podobného razenia, ako sú I Spit on Your Grave, Cannibal Holocaust alebo The Hills Have Eyes. Je teda definovateľný ako slasher, splatter a exploatačný paradokument (film otvára správa o nálezoch vykradnutých hrobov a hrozivých výtvorov z mŕtvych tiel), na ktorom sa dá ilustrovať priezračná ontogenéza žánru, a ktorý vykresľuje vízie a predstavy Tobe Hoopera o vražednej rodine kongenitálne zdegenerovaných potomkov oblastných vidieckych buranov, idiotov pochádzajúcich z dekád manželstiev s vlastnými sesternicami, násilníkov a kanibalov, ktorí po generácie vlastnia mäsiarstvo a vyrábajú mäsové výrobky zo svojich ľudských obetí. Do ich rúk sa dostáva skupina typických amerických tínedžerov, ktorí, nič netušiac, idú na prehliadku domu, patriacemu zosnulému príbuznému jedného z nich. Príbeh sa tak dostáva do relatívne prekvapivej početnej rovnováhy medzi protagonistami a antagonistami. ////////// Film veľmi obozretne pracuje s prvkom násilia, ktoré sa častejšie odohráva mimo obraz daný uhlom kamery, čím ešte silnejšie pôsobí na psychiku diváka. I keď sú samotní členovia mäsiarskej rodiny prezentovaní ako jedinci vymykajúci sa akýmkoľvek spoločenským normám, napriek tomu zostávajú okolitým svetom nepovšimnutí a pokračujú vo svojej činnosti. Napriek iracionalite ich desivého chovania je v spôsobe postupného vyraďovania tínedžerov badateľná akási metodika, vychádzajúca zo skúseností ich rodinného povolania a divákovi znázornená rýchlym a nekompromisným usmrtením a odstránením jednotlivých postáv filmu, a zároveň podmienená rodinnou hierarchiou, na ktorej vrchole stojí ten najrozumnejší z nich. ////////// Ďalším zásadným aspektom je takzvaná estetika škaredosti, umelecká kategória majúca za význam protest proti spoločnosti prostredníctvom jej znechutenia. Toho je dosahované prostou prezentáciou objektu, ktorý recipient pri nazeraní naň prijíma podľa klasických kritérií určených spoločnosťou ako čosi škaredé, zhnusujúce, resp. pohoršujúce. Škaredosť sa ako všeobecný pojem môže prejavovať ako v oblasti vizuálnej, tak aj morálnej. The Texas Chain Saw Massacre ju prezentuje v oboch podobách, a to vo viacerých formách. Vizuálne sa prejavuje prostredníctvom tvorby "umenia" z častí ľudských tiel a kostier (silne inšpirované práve prípadom Eda Geina), samotnými vraždami a nakladaním s obeťami, a v neposlednej rade špinavosťou a neučesanosťou samotného filmu, ktorý pôsobí ako surová, prílišne nespracovaná látka. Z morálneho hľadiska je to pestrá škála perverzných úchyliek rodiny, spoločenských abnormalít, zvrátenosti ich často pudovo riadeného jednania, tiež však praktikami mučenia ešte živých obetí, ale aj aspektom spoločenského šoku, ktorý film samotný rozpútal naprieč Spojenými štátmi. Ako povedal samotný Stephen King, film má nepopierateľný spoločenský význam, pretože svojou podvratnosťou nielen vyvolal rýchlo sa šíriacu vlnu kontroverzie, ktorá čoskoro dosiahla globálnych rozmerov, ale, čo je dôležitejšie, priamo poukázal na možnú existenciu takýchto narušených jedincov takpovediac v našom susedstve (a ako dokladajú početné zdokumentované prípady, o pravdivosti tohoto tvrdenia nie je možné pochybovať). Nech je teda akokoľvek poburujúci, práve v tomto spočívajú jeho kvality a nadčasový význam. Dokonca je známe, že boli mnohí po zhliadnutí filmu presvedčení, že Leatherface skutočne existoval, a pre potreby remaku z roku 2003 bol vytvorený falošný dokumentárny záznam, na ktorom sa objavuje, a na ktorom stojí novodobý mýtus o "mäsiarovi z Texasu". ////////// Keď pominieme všetko vyššie spomínané, zostáva nám v rukách aj o 40 rokov neskôr rovnako funkčný a desivý horor, u ktorého nie je problém pochopiť, prečo vo svojej dobe spôsobil taký poprask. Jeho triumfálnym víťazstvom nad divákom je postupné pomalé budovanie napätia, ktoré sa pohráva s diváckym očakávaním a buduje dojem zdanlivej neškodnosti, ktorá sa s príchodom Leatherfacea mení v nefalšovanú hrôzu enormných rozmerov, ktorú striedajú mučivé útoky na vaše nervy, vrcholiace v scéne rodinnej večere. Záverečný zbesilý útek vyznieva svojim spôsobom v istých momentoch smiešne, čo je v kombinácii s jeho brutalitou veľmi nebezpečný obrat a obžaloba diváka, ktorý si dej náhle začne užívať. Zároveň je kľúčovým postrehom pre doloženie efektu, ktorým film pôsobí - strach sa po filme vytratí, ale ona znepokojivosť jeho faktického zdelenia ostáva. Po zhliadnutí filmu vám už vždy, keď budete prechádzať podobnými miestami, prebehne mráz po chrbte, keď vám na chvíľu v mysli skrsne otázka: Čo ak...? ////////// Apendix: Správne krvavý a šťavnatý surový steak, ktorý tepelnú úpravu nepotrebuje. ////////// Mimotextová poznámka: Osobne sa domnievam, že je to dosť možno vôbec najlepší horor, aký som kedy videl; minimálne z mojej dosavadnej žánrovej selekcie žiadny sugestívnejší kúsok nevyčuhuje. Geniálne a dokonalé, ale hlavne desivé - pokiaľ to teda pozeráte za správnych podmienok (tma a absolútne ticho sú vhodnými spoločníkmi). Tiež film, ku ktorému sa budem, z hľadiska interpretačného, teoretického, ale i subjektívnej príťažlivosti spracovania vracať. () (méně) (více)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2009 Jednou provždy a naposled: je to EXPLOITATION, přesněji HIXPLOITATION. Je nesmyslné filmu vyčítat, že nemá atmosféru a nevyvolává strach, "pouze" pocit znechucení a šoku, když to jsou základní charakteristiky exploitationu. A ty naplňuje Hooperův první a zároveň nejlepší film dokonale, až natolik, že se stal základní protézou celého jednoho žánru - exploitationu - a jednoho z jeho mnoha subžánrů - hixploitationu, ve kterém hrozbu představují burani z Jihu. Není pravda, že TEXASKÝ MASAKR MOTOROVU PILOU nermá myšlenku, jen to chce znát dobový kontext (válka ve Vietnamu, republikáni u moci, liberálové - hippies), protože se vypovídá néco o strachu z neznámého, nebezpečí, které může přijít z Jihu a subkultuře hippies, která si blízkost a nebezpečnost hrozby pořádně neuvědomuje. Nebýt ideologického pozadí, i tak dám plné hodnocení, protože se jedná o velice nepříjemný zážitek, který nejdřív diváka téměř ukolébá pomalým tempem filmu (úvodní půlhodina), aby pak onen kontrast a probuzení se do noční můry bylo působivější, přestože se s explicitním hnuse nepracuje, ale nevolnost vyvolává především paradokumentární forma (blízká dokumentárním záběrům vídaným v televizi) s roztřesenou kamerou s vysokým zrnem a posílenou zvukovou stopou. Jen škoda toho, že dnešní diváci - posíleni jistými substancemi - vnímají TCM jako trash, jak dokázala půlnoční projekce s francouzským dabingem a českým voice-overem do sluchátek. Myslím, že by potřebovali střet s ikonou žánru - Leatherfacem. 10/10 ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Po právu kultovní počin, který se stal žánrovým milníkem. Dynamická, místy až běsná kamera, smysl pro detail (oči vedou) a psychedelická hudba doplněná četnými zvuky a ruchy vytvářejí společně podivnou a tísnivou atmosféru. Kromě památných scén - Leatherface drží mrskající se dívku před domem, zavěšení na hák či tanec s pilou při východu slunce - je jednou z nejděsivějších naháněčka křovím, těsně za ní pak společné stolování s dědou. Gore je z dnešního pohledu umírněné, ale funkční. Marilyn Burnsová tímto snímkem na krátko sesazuje J. L. Curtisovou z pomyslného trůnu - královna vřískotu. Asi nejlepší film T. Hoopera. Po letech bych možná jednu hvězdu ubral, ale z nostalgie hodnocení ponechám. ()

Galerie (225)

Zajímavosti (98)

  • Film je inspirován příběhem amerického sériového vraha Eda Geina, který byl zároveň kanibalem a nekrofilem. (DDavidson)
  • Film se natáčel v Austinu, Leanderu, Hills Prairie, Round Rocku a Wattersonu. (henrycruel)
  • Soundtrack obsahuje i zvuky zvířat na jatkách. (HellFire)

Související novinky

Nová adaptace Prokletí Salemu našla režiséra

Nová adaptace Prokletí Salemu našla režiséra

13.04.2020

Minulý rok jsme se dozvěděli, že Kingův horor Prokletí Salemu se po letech dočká nové verze. Produkovat ji měl James Wan a do scénáře se pustil Gary Dauberman, jenž napsal například nové To nebo… (více)

James Wan chystá Prokletí Salemu

James Wan chystá Prokletí Salemu

24.04.2019

Éra filmových adaptací hororů od Stephena Kinga pokračuje. Producent a režisér James Wan (V zajetí démonů, Insidious) teď čerstvě oznámil novou verzi Prokletí Salemu, které bylo v minulosti… (více)

Hollywoodské hobby? Prznit klasiky

Hollywoodské hobby? Prznit klasiky

02.06.2006

Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)

Jste Otrlý divák?

Jste Otrlý divák?

16.02.2006

Když nepočítáme sledování odpoledních telenovel, je jediný způsob, jako to zjistit: sebrat se a jít do pražského kina Aero na některé - a nebo rovnou na všechny - snímky uváděné v rámci přehlídky… (více)

Reklama

Reklama