Spider-Man: Bez domova

8,5/10. Tak v takovou jízdu jsem snad ani nedoufal. Perfektní balanc mezi prvotřídním blockbusterovým měřítkem hrajícím si s Multiversem a emočně vypjatým dramatem o dospívání a přebírání zodpovědnosti za své činy... aneb MCU Spider-man konečně vyspívá - stává se plnokrevnou postavou a noří se do vnitřního konfliktu, který v konečným důsledku expanduje do mnohem osobnějšího a epičtějšího měřítka, než po boku Avengers a druhých. Po letech se Holland konečně etabloval jako skutečný Peter Parker/Spider-man a já mám z tohoto bijáku upřímnou radost. Nápaditější akce využívajíc flexibilnosti a unikátního pavoučího pohybu, smysluplné návraty ikonických zlosynů, funkčně rozehrané dramata, přesné payoffy a hlavně kanonáda fanservisu, jenž potěší snad každého fanouška. Poctivá komiksárna a třetí nejlepší celovečerní Spider-man. V rámci SONY/MCU trilogie pak definitivně nejzdařilejší díl. (15.12.2021)

// Dospívání je b*tch a to obzvlášť, když jste Spider-Man. Jon Watts natočil nejlepší díl své spidermanovské trilogie, spolu s Tobeyho dvojkou a animovaným Into the Spider-Verse se ale zároveň jedná o nejdospělejší a nejemocionálnější pavoučí dobrodružství, jaké jsme doteď viděli. Nadšení z akční stránky, hlášek nebo konkrétních detailů hlásit nebudu (spoilery, duh...), protože v tomhle mě bavila celá trilogie stejně, ten zbytek a jak to tentokrát bylo rámováno z toho ale za mě činí jeden z nejsilnějších Marvel filmů doposud, a já se fakt nemůžu dočkat, až si to dám v kině podruhé. 10/10 (15.12.2021)

Já to říkám pořád, že fanservis se už dávno stal svébytným žánrem, se kterým umí jednoznačně nejlépe pracovat Marvel a tady se z toho stal jeden z těch žánrů nejdůležitějších. A vůbec to nevadí, protože to funguje perfektně a jasně ukazuje, že Marvel rozhodně není po Endgame vyprázdněný a stále dokáže vyrábět zajímavé příběhy, které další díly téhle monstr-série ještě dotáhnou do dokonalosti (co si zde dr. Strange začal, to si dokončí ve své sólovce). Nemá cenu se tu rozepisovat nad jednotlivými částmi filmu, protože všechny jsou když ne skvělé, tak minimálně značně nadprůměrné, nostalgie funguje i u toho, kdo kdo k půlce postav nikdy nic moc necítil a jakkoliv spousta Marvelovek trpí tím, že komediální linka jasně vítězí nad scénami, které jsou smutné a emocionální, zde se díky masivnímu budování Spider-světa v mnoha předchozích dílech daří vyloženě zavlhčit oči do takové míry, že jsem předstíral, že jsem se jen do hřbetu ruky bodl vidličkou, kterou si od teď budu pro podobné případy do kinosálu vždy nosit. (06.03.2022)

Když fandíte filmům dost dlouho, začnou se vám po čase takovým zvláštním způsobem odměňovat. Začnou vám fandit zpátky, ať s nimi vydržíte. Začnete je milovat, a ony začnou zbožňovat vás, jako jejich unikátního diváka. Začnou vám jít na ruku, protože ví, že by bez vás neexistovaly. Udělají z vás nadšence, geeka, fanatika, požírače trailerů a hltače drbů ze světa hereckých celebrit. V tomhle univerzu se filmy a diváci potřebují, a Marvel to ví, a hází po nás jeden fan service za druhým. Díky za to. Díky, pokud jste stejní blázni jako já, protože i vy jste tuhle comicsovou cestu umožnili. Dýchá skrze nás všechny. [CinemaCity Zličín] (15.12.2021)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)