V Bruggách

// Distribútor: Focus Features // Počet premietajúcich kín v USA: 232 // Otvárací Víkend USA: $459,575 // Pôvabne napísané,zrežírované a úžasne herecky zahrané. 100% za herecké výkony Farrella a Gleesona a 100% za Martina McDonagha. Musím uznať vysokú kvalitu filmu, pretože som nenašiel jediné hluché miesto, ktoré by ma nudilo. (04.09.2013)

Čekal jsem, že V Bruggách bude Guyritchieovská stylová jízda a ono jde zatím o uměřený evropský art film. Tohle velmi osobité drama má v sobě ale jednu zvláštnost - a tou je silná politická nekorektnost. Ta je v podstatě jedním ze znaků estetiky filmu, dochází zde ke zvláštní (ale vysoce funkční) kombinaci pejorativní mluvy a eticky silně kontroverzního námětu s obrazovou a hudební stylizací artového filmu. Tohle postmoderní spojení dělá z filmu svého druhu experiment, přičemž ale nejde o film přelomový, ale o takový, který dovršuje jakousi kauzální řadu. Zajímavé je také symbiózní doplnění dramatické složky složkou humornou, která zvláštně koresponduje s jinak obzvláště pochmurným vyzněním celého filmu. V Bruggách se skutečně často zasmějete (jde o humor černý, jak se na Brity sluší), i když budete sledovat v podstatě vážný snímek o krizi životních ideálů a transformaci hodnotového žebříčku. Zvláštní roli zde hraje také rys osudovosti, většina hráčů příběhové hry přijímá svůj neradostný úděl a bere veškeré věci jako nutnou danost (rozměr osudovosti je zdůrazněn např. ve zpomaleném záběru na Harryho zbraň zpola ukrytou za jeho tělem...). V Bruggách je silný a vyzrálý film, který nedělá dobré jméno belgickým Bruggám, avšak dělá ho evropské kinematografii. Ale Bruggám vlastně také... :-) (25.06.2008)

Příběh od začátku do konce se k tomuto filmu prakticky absolutně nijak nerozvíjí a to je poněkud zvláštní. Na druhou stranu vládne výbornou dvojkou Farrell - Gleeson a dokonale britským suchým humorem, kterým si Bruggy opravdu zamilujete a taky se určitě rádi poučíte. Takže až příště pojedete do Brugg tak si řeknete, tady Colin Farrell stál a řekl, jak toto město nenávidí, a vy vlastně kvůli němu právě tady uprostřed města skutečně stojíte a řikáte si, jakej je to frajer, že si to o takovém městě vůbec dovolil říct. Samotný film není nic originálního, i když jak nad tím vším přemýšlím, jsem spokojený, protože nic podobného jsem neviděl, ale nejde o samotný příběh, ten je prakticky nulový, nebo tedy jeho kostra, hlavní je tedy to, jak si to ubytování v nejstarším městě Belgického království ti dva naprosto rozdílní chlápci užijí. A oni určitě užijí, otázka je, jestli si to tak budou chtít užívat i diváci, a musím se přiznat, že já jsem si to užíval opravdu pořádně až do samotného konce. --- Bruggy jsou prdel světa. - Bruggy nejsou prdel světa. - Bruggy jsou prdel světa. - Teprve jsme vylezli ze zasranýho vlaku. Nenecháme si ty soudy na pozdějc? Až něco kurva uvidíme? - Vím, že to bude prdel světa. (07.09.2008)

Nešťastná volba povolání vás může přivést leckam, v případě nejhorším až do rozkošné „prdele světa, kde i trpaslíci musí brát drogy“. Pravdou je, že v gotických zákoutích Brugg nečíhají jenom výjevy (jako od) Hieronyma Bosche, při nichž váháte, jste-li jenom v očistci nebo již v pekle, ale také dívka nemudlovsky čarokrásná, která vám s trochou štěstí více dá, než vezme. A to jsou právě ty okamžiky, kdy s naprostou přesností víte, kde jste se octli, totiž v nebi. __ Synopse režijního debutu Martina McDonagha vybízí k představě třeskuté komedie, ke slovu „třeskuté“ mají ovšem nejblíže náboje dum-dum, jež rozprsknou váš mozek po dlažbě rychleji, než stačíte říct „teď se nedívej“. McDounagh s obratností chodce po laně balancuje na pomezí filmu smrtelně vážného a zabijácky vtipného. Což nám nepřetržitě dává najevo. Jeho snaha zvrátit každou potenciálně „jenom vážnou“ scénu ve scénu ne tak docela vážnou je místy trochu násilná a vede k tomu, že jenom čekáte, čím bude shozena serióznost dalšího výlevu emocí. Bezesporu zábavně. Precizní vypointovanost každé vtipně nepravděpodobné situace připomíná poslední film bratří Coenů. Jejich dvorní skladatel Carton Burwell navíc výraznou měrou přispívá k zahalení Brugg do (ne)pohádkově gotického hávu. Scén představujících „místo s atmosféru“ bylo na můj vkus příliš a navíc nemohu tvrdit, že by plnily svou funkci, V Bruggách povyšují nad rámec karnevalu šibeničního humoru především herci. Colina Farrella trápí takřka identické trauma jako v Cassandra’s Dream, ale zde působí mnohem přirozeněji a velmi zábavně se nedoplňuje s Brendanem Gleesonem (nechápu, jak vůbec mohli přežít společnou cestu do Brugg, ale o ní snad v jiném filmu…). O prvek nepředvídatelnosti je vyprávění v poslední třetině (zahrnující zároveň jeden z nejadrenalinovějších i nejvtipnějších killerských duelů) obohaceno třetím mužem do počtu, psychopatickým permoníkem Ralpha Fiennese. __ Můj vztah k téhle drsné komedii, urážející průběžně liliputány, gaye, černochy, Američany a obyvatele Brugg, se od prvních minut vyvíjel pozitivním směrem. Použil bych v této souvislosti nanejvýš neoriginální příměr s cizím městem, které zprvu nenávidíte a potom jej toužíte zas a znovu navštěvovat. Paradox tkví v mé obavě, že druhé zhlédnutí by v mnoha ohledech nedotaženým Bruggám na rozdíl od No Country for Old Men hvězdičku nepřidalo, nýbrž ubralo. Ale třeba se mýlím, moc rád bych se mýlil, protože něčím tak vtipným, drzým a nehollywoodsky krutým pro mne bylo naposledy Kiss Kiss Bang Bang. Apendix: : Co mělo znamenat to pobídnutí během závěrečných titulků „Nezapomeňte tento film ohodnotit na CSFD“? Další znak expanze POMObyznysu? (Black Box) P.S.: Obavy z druhého zhlédnutí byly zbytečné, krásně vynikla propojenost všeho se vším. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Nuala (02.05.2008)

Můžu potvrdit, že v Brugách je krásně - mostíky, kanálky, podloubíčka, římsičky .. prostě pohádka. Zapasovat do ní černou komedii s nápaditou story, ironickým jazykem a čestnými zabijáky svědčí o smyslu pro srandičky, co přejdou. V kompletu s herci, kteří pochopili nouhau tohodle podniku, se urodilo něco, co jsem shledala velmi zábavným. (15.09.2008)