Svět pod hlavou

Původně jsem toho Neužila fakt nežral a samozřejmě jsem ho viděl o parník za Trojanem, ale díl od dílu se mi ty jeho sarkastický hlášky pronášený útrpným výrazem zamlouvaj víc a víc. Samozřejmě, že za původní britskou předlohou tahle česká jobovka o ten parník zaostává taky, ale oproti Britům máme jednu výhodu - socialismus. Kappa. (04.02.2017)

Česká televize neměla od dob "Případů 1. oddělení" lepší seriálové pondělky. Několik dílů mi trvalo, než jsem si zvykla na psychedelické výlety hlavního hrdiny, ale postupem času se mi příběh Filipa Marvana víc a víc zarýval pod kůži, a to hlavně díky skvělému vykreslení osmdesátkové atmosféry a poměrů mezi všemi těmi soudruhy. A Trojanův Plachý největší hvězdou seriálu. (11.03.2017)

Docela neočekávané, ale o to příjemnější překvapení. Konečně něco z produkce ČT, co nevypadá jako Bakaláři říznutí Kobrou 11, konečně jsou slyšet dialogy, které netrhají uši a konečně asi někdo s herci probral, co mají hrát (dokonce to ani nemusí celý zachraňovat Trojan, ovšem ve chvíli, kdy se objeví na obrazovce, tak je ta přidaná hodnota zatraceně cítit). Příběh funguje, i když mám pocit, že tvůrci trošku předčasně vystříleli prach v Závadové mládeži a poté čtyři díly poněkud cucají z prstu a mlátí slámu, aby to v díle posledním na můj vkus až moc hrr ukončili. P.S. U Trojana by se mělo pomalu začít s odebíráním DNA a pokusem o vytvoření klonu, neboť tento člověk kde hraje, tam pomáhá a až nastane doba potrojanovská bude bědně. Pokud by k prodloužení Ivanovy minimální trvanlivosti pomohla například obětina z řad různých Prachařů, Lišků a Krausů, hlasoval bych pro, popřípadě bych i sirkou škrtl, nebo vedl první údery, řídil palbu, prostě snažil se být užitečnej. P.P.S. Marku Brodskému jde to bubnování pořád k duhu. (08.03.2017)

Vaz tomu láme paradoxně převzatý formát. Protože hlavně ve druhé polovině se tomu daří fungovat jako "dobovka" podvratně se vymezující vůčí normalizačním seriálům – těm se vysmívá, zároveň docela dovedně opakuje jejich familiérní tón. Ani tady by neškodilo víc logiky a míň tlačení na pilu. Třeba hudební polo-citace Pitavalu spíš zbytečně sráží temně sarkastický tón, spojený s postavou Plachého. Čím víc se Svět pod hlavou soustředí na 80. léta a čím méně vpouští dovnitř hodně nezvládnuté delirické světlo, tím přesvědčivější je. Vlastně se mu úspěšně daří něco, čeho si vážím. Vůbec to není seriál o totalitě a totálním podmanění lidského vnímání ideologií, ale o oportunismu a kořenech kapitalismu 90. let, všech těch drobných i větších kompromisech a podrazech, které hlavně na Severu Čech vedly ke vzniku šíleného post-soc skanzenu. Svinské chování se rodí paralelně ke stranickým strukturám. Praví, kovaní soudruzi, jsou spíš užiteční idioti, kteří nechápou, že o komunismus už dávno nejde (Kroupova naivní víra v postavu Zemana). Jenže veliká témata, která se tu otevírají (v první polovině udavačství, ve druhé pak vzestup oligarchie), nakonec visí na dost tenké větvi fantasmagorického motivu kómatu / cestování časem. Katarze je tak hodně mlhavá a jasně ukazuje, kde má tenhle seriál svoje limity. Myslím, že kdyby se býval obešel bez lidských sirén a tajemných světel, mohl to být takový veřejnoprávní gamechanger. (08.03.2017)

Asi nebudu sdílet nadšení uživatelů a kritiky nad českou předělávkou Života na Marsu, nicméně uznávám, že seriál má své kvality, minimálně herecké. Má však několik chyb, i když tvůrci se u některých mohou vymluvit na to, že seriál je odrazem mysli Filipa Marvana v kómatu a že nejde o kriminalizaci SNB. Nebo, že město zobrazené v Severočeském kraji je podle Festivalu politické písně, který ležel v kraji Zapadočeském. Že nejbližší státní hranice v obou případech (okres Sokolov a Severočeský kraj) byla s NDR, kam by se sice postřihávat nebylo nutné, ale asi jejich překročení by člověka z východního bloku nedostalo. Tak zase něco kladného, tak třeba Trojan ( co by jeho Martin Plachý dělal v dnešní době) a pár dobrých scén a vtipů. Na druhou stranu laciné duchovno. Celkově velmi těžce zasloužené tříhvězdičkové hodnocení. (15.03.2017)