Muž se zaječíma ušima

Poslední filmy věčného experimentátora Martina Šulíka mě nijak nenadchly, ale tenhle je o dost lepší. Sice jsem původně čekal nějaký skoro domácí magický realismus, ale autoři se vydali jinou cestou, která také dává smysl. Miroslav Krobot v hlavní roli exceluje a vlastně si ani neumím představit, kdo jiný by tuhle roli mohl hrát. Ostatně na něm a jeho nejednoznačné postavě celá tahle existenciální komedie stojí. (14.06.2023)

Po takýchto filmoch ma vždy len napadne úryvok z Tabáčku: "No je to fakt bída." Stredná pasáž filmu bola ok a čakal som, že sa to ešte niekde rozvinie, ale nič neprišlo. Krobot fajn, ale uši mu už nedávajte. A neviem, prečo je na titulke Pauhofová. Skoro vo filme nehrá a keď sa objaví na obrazovke, tak nehrá už vôbec. (16.12.2021)

Pro mě rozhodně překvapení, byť jsem možná dostal cosi jiného proti původnímu očekávání... Muže se zaječíma ušima vnímám v jádru více jako drama, které zachází hluboko do psychologie, až směrem k neotřelé sebereflexi hlavní postavy. Ač nutno dodat, že Martin Šulík celé vyprávění hodně ozvláštňuje nejen osobitě zpracovanými pasážemi ve víru jakýchsi snů, přeludů ve jménu podvědomí (což má úžasnou atmosféru..) či monologických vstupů jako z dokumentu, ale nevyhýbá se často ani silnému, až sarkasticky podanému nadhledu. To vše je podpořené skvělým Miroslavem Krobotem, který v hlavní roli opět skvěle zužitkoval svůj um pro mininalistické herectví i onu komickou nadsázku. Pro svou nekonvenční, značně psychologickou výstavbu si Šulíkův film žádá plné soustředění, ale spolu s požitkem z vytříbené formy se může na druhé straně stát odměnou i pohltivé rodinné drama s velmi zdařile formovanými postavy (včetně ryze vedlejších). Už od počátku mě film zaujal a ani jsem nepostřehl, jak mě brzy vtáhl do svého nitra, a oslovil mě i spoustou obsáhnutých podnětů a motivů... Ať už je to dvojitý (vnitřní i mezilidský) boj v lince kolem komise schvalování uměleckých děl pro podporu ve jménu fondu, včetně zabrouzdání do tématu neúmyslného plagiátorství, nebo v souvislosti s postavou Josefovy ženy překladatelky teď ještě víc aktuální ukázka vlivu politické situace Ruska na radikálně odmítavé kulturní postoje vůči všemu ruskému (včetně umění). Připadalo mi často, že ve filmu se sice v jistých scénách méně mluví a někdy se i mlčí, ale o to větší význam nebo postřeh přináší každý dialog či monolog. Za mě v rámci současných artových filmů (a to nejen domácích, ale i obecně) rozhodně silný a výjimečný nadprůměr. [85%] (15.12.2022)

Celkom milo ma to prekvapilo a dávam tri a pol hviezdy (nie štyri, ale tri a pol). Forma je tu asi trochu nad obsahom, nie že by bol obsah zlý, skôr tým chcem povedať, že je to natočené naozaj kvalitne (kamera, strih a zvuková postprodukcia). Dosť rušivé, či divné (alebo artové) bolo, keď herci začali hovoriť priamo do kamery. Scény sa vždy skončia ešte pred tým, než by začali nudiť, čo funguje vždy. Zasmial som sa v pravidelných  dvadsaťminútových intervaloch (na komédiu je to určite málo), ale pár krát som sa aj zamyslel nad nejakou zmysluplnou vetou. Napriek všetkým kladom sa tu toho veľa neudeje, nič viac, čo by ste nezažili, alebo čo by ste nepočuli z rozprávania každý deň doma, vonku, v práci, z tohto pohľadu je to taký obyčajný, všedný film. Ak čakáte, že to (podľa obsahu) bude niečo na spôsob Po čom ženy túžia, tak možno budete (mierne) sklamaní.  Ale dnes som mimochodom videl aj jeden oscarový film a bolo celkom pozoruhodné, že tento (Muž se zaječíma ušima) ma bavil viac. Aj preto dávam štyri (teda tri a pol). (24.08.2022)

"Člověk se musí bránit manipulacím svého okolí. Každý po vás něco chce. Žena, děti, kamarádi. Pokud si chcete zachovat důstojnost, musíte je všechny poslat do prdele. Jednou provždy." ________ Česko-slovenská rádoby artová černá komedie 'Muž se zaječíma ušima' sleduje dvě narativní roviny: 1) pesimistického spisovatele Josefa (Miroslav Krobot), který čelí nástrahám stáří, hříchům minulosti, a rodinným peripetiím. 2) Jak již název napovídá, imaginativní mystifikaci kafkovského střihu, která je alegorií o samotě, a vypráví o muži, do něhož Josef promítá své životní zkušenosti, a jemuž narostou zaječí uši, díky čemuž získá schopnost číst myšlenky ostatních, ale nakonec skončí stejně osamocen jako zajíc polní...... Režisér Martin Šulík tyto dvě paralelní roviny sice zajímavě prolíná, nicméně bych radši sledoval nihilistický příběh muže se zaječíma ušima, než Mirka Krobota v roli starýho mládence, který imrvére řeší rodinný problémy a koho omylem oplodnil, za což by zasloužil dostat za uši (hahaha humor směj se more). Nahej Oldřich Kaiser je každopádně všechno, co jsem na závěr roku 2021 potřeboval...... // VERDIKT: definice divnofilmu. 7,4 zaječích uší z 10 // 🐰 (31.12.2021)