Normální nával zlosti (E01)

--- Úvod --- Tohle byl za poslední léta jeden z nejhorších zážitků (hned po Disney ehm ehm „Star Wars“ trilogii), jaký jsem měl tu smůlu prožít. Veškeré neduhy soudobého woke Hollywoodu jako by se slily do jednoho čtyřicetiminutového monstra. Začněme tedy pěkně popořadě... --- 1) Misandrie, kam se podíváš --- Tak by se dala shrnout zpráva, kterou se „tvůrci“ snaží sdělit svým divákům. Už od začátku je každá mužská postava vykreslená jako opovrženíhodná, bezohledná a idiotská kreatura, které jde jen o jediné – znásilnit každou ženu na planetě. Této ideologické tezi je podřízeno vše. V původním komiksu získala Jennifer své schopnosti tak, že jí ve svízelné situaci poskytl Bruce krevní transfúzi. Toho se ale v seriálu nedočkáme, protože to by znamenalo, že na světě jsou i dobří muži. „Tvůrci“ si však již na začátku stanovili, že všichni muži jsou zlí. Musíme se tedy spokojit s následujícím: Jenn je při řízení auta natolik zaneprázdněná zostuzováním Steva Rogerse kvůli jeho údajnému panictví, že si nevšimne obrovské vesmírné lodi přímo před autem, a způsobí tak nehodu. Zatímco Jenn se ze zničeného auta dostane levou zadní, Bruce má problémy. Jenn tak udělá zcela uvěřitelnou věc – ještě jako člověk téměř vyrve zdeformované dveře auta, vytáhne Bruce ven a LUP! Brucova krev se dostane do jejího oběhu a stane se z ní She-Hulk. Následně uteče do nedalekého lesa, kde ztratí vědomí. Když se zase probudí, dojde si na záchod do nedalekého baru, kde ji skupina „diverzifikovaných“ lidí nalíčí a obléknou jako noční pracovnici z Perlové ulice. Když pak stojí před barem, přijde k ní skupinka tří mužů (ó no no no no!) a dovolí si jí pozdravit a zeptat se jí, jak se má, načež se Jenn změní v She-Hulka a dá jednomu z trojice pěstí do hlavy. V tomto momentě by bylo dobré se pozastavit nad dalším aspektem tohoto seriálu. Úplně na začátku má Jenn proslov v duchu „s velkou silou přichází velká zodpovědnost“. Je dobré mít toto na paměti, protože ve světle výše zmíněného incidentu před barem je jasné, že pro hlavní postavu žádná zodpovědnost platit nebude. Je dost pravděpodobné, že ten muž, co dostal od Jenn pěstí, je mrtvý. Nést za něco takového zodpovědnost by znamenalo být souzen buď za pokus o vraždu (pokuď to ten nešťastník přežil) nebo za vraždu. Událost před barem už ale nikdy není zmíněná... Co si z tohoto všeho má divák vzít? Všichni muži jsou zlí bastardi, kteří chtějí znásilnit všechny ženy, a zabití či pokus o zabití muže jsou nejen beztrestné, ale i naprosto v pořádku, protože „down with the patriarchy“ (přepokládejme také, že ten tzv. „patriarchát“ bude největším antagonistou v této sérii). --- 2) Jennifer „Mary Sue“ Waltersová --- Podívejme se nyní na hlavní postavu – její charakterové vlastnosti, silné a slabé stránky a charakterový vývoj. Všechno je nanejvýš předvídatelné a s ohledem na skutečnosti popsané v bodě 1 tomu ani jinak být nemůže. Když nám je hned od začátku ukazováno, že ženy jsou ve všem lepší než muži, tak je docela zřejmé, co takovýto postulát pro hlavní postavu (ženu) implikuje – Jennifer byla úžasná a bezchybná vždycky a když se z ní stal She-Hulk, je z ní ještě víc mocinky nejúžasnější a nejbezchybnější postava. Připočtěme k tomu její arogantní, egoistický a zpovykaný charakter a máme co dělat s nesnesitelnou a nudnou postavou v duchu Mary Sue. Je paradoxní, že se nám „tvůrci“ snaží popsat Jenn jako kladnou postavu, ale na plátně nám ukazují pravý opak. „Tvůrcům“ přeji hodně štěstí, chtějí-li představit ještě zápornější postavu, proti níž má Jenn bojovat. Co se „tréninku“ s Brucem týče, Jenn se nic nenaučila, chovala se jako arogantní a rozmazlené děcko v pubertě, ponižovala Bruce na každém kroku a cílem bylo říct jediné – Jenn je prostě nejlepčejší! Pomyslným vrcholem je Jennyina tiráda o tom, jak to měla v životě těžší než Bruce, protože jí všichni muži nazývají kočičkou, protože jí zkušenější právnici chtějí poučit o některých skutečnostech a zapeklitostech, a to asi tak vehementně, že má Jenn občas pocit, že by mohla být v jakýkoli den regulérně zamordována! Rád bych připomněl, že Bruce byl týrán svým otcem, matka mu brzy zemřela, musel se vzdát lásky svého života, protože ji nechtěl ublížit, nejprve nezachránil půlku obyvatel vesmíru před Thanosovým „lusknutím“, následně za trýznivé bolesti vymazanou půlku vesmíru vrátil vlastním „lusknutím“ zpět, poté zemřela Black Widow, ke které choval milostné city... Ano, Jenny je na tom ve všem zcela nepochybně hůř! Přejděme teď k Jennyiným slabým stránkám... kdyby tedy nějaké měla. Jenn nemusí trénovat a učit se, aby nabyla znalostí či schopností, nemusí se na nikoho jiného spoléhat v ničem a všechno zvládá jako soudruzi za minulého režimu na sto padesát procent. Její „příběh“, alespoň to tak zatím vypadá, bude, že nejprve nebude chtít být superhrdinkou, ale jen právničkou. V průběhu série si však plně uvědomí svou úžasnost a bezchybnost, což povede k tomu, že nejen bude nejlepší coby právnička, ale i coby superhrdinka. Postavy, které nečelí skutečným překážkám (rád bych podotkl, že „zápornou“ postavu na konci prvního dílu Jenn vyřídí jedním úderem a celý souboj trvá cca 15 vteřin), nenesou zodpovědnost za svá rozhodnutí a nemají slabé stránky, jsou neskonale nudné a zcela plytké. Na konec bodu dva se opět zamysleme nad poselstvím, které nám „tvůrci“ chtějí sdělit – jste-li žena, narodila jste se již naprosto perfektní, nemusíte se ničemu novému učit, v ničem zdokonalovat a nemáte jedinou slabou stránku. To je naprosto špatná „lekce“ pro kohokoli, bez ohledu na pohlaví, a vezme-li si to někdo k srdci, hodně rychle v životě narazí. --- 3) Marketingová strategie a některé obecné problémy ---  V jednom z rozhovorů prohlásila „hlavní tvůrkyně“ She-Hulk Jessica Gao, že je to seriál od ženy pro ženy a z pohledu ženy. Je pak nanejvýš podivné, že jsou všichni, co se na seriálu podílejí, překvapeni, že hodně mužů se na to nechtějí kouknout, nebo se jim to nelíbí. Je-li She-Hulk film od ženy pro ženy a z pohledu ženy, a zároveň je v něm patrná všudypřítomná misandrie, pak se není čemu divit, že se to mužské populaci příliš líbit nebude (a to používám ještě štědré slovní obraty). Věc se totiž nemá tak, že muži nemají rádi silné ženské postavy (jak se všem snaží krajní levičáci vsugerovat), nemají jen rádi mizerně napsané postavy, které ke svému „povýšení“ potřebují snížit a primitivně potupit všechny postavy okolo nich. Výsledkem pak je situace v duchu jednooký mezi slepými králem. Dalším obrovským problémem soudobých filmů a seriálů je metoda nalákat a odvrátit pozornost (angl. bait and switch). V podstatě spočívá ve využití známého jména určité postavy či značky – ta naláká velké množství diváků – pro „povýšení“ nové, „diverzifikovanější“ postavy (zpravidla ženy). --- Závěr --- She-Hulk je prozatím další z woke katastrof, která překypuje misandrií a jejíž hlavní postava je asi tak zajímavá jako kus prkna (omlouvám se všem prknům). Opět nám bylo připomenuto, že postavy v duchu Mary Sue jsou především nudné a předvídatelné – nemají žádnou charakterovou vadu, ve všem jsou skvělé a všechny pro příběh relevantní postavy jim automaticky důvěřují, i když k tomu nemají sebemenší důvod. Je zajímavé, jak se lidé, nekriticky adorující Marvel za všech okolností, snaží vytvořit dojem, že diváci provádějí bezdůvodný „negativní review-bombing“. Rád bych připomněl, že ve stejný čas probíhá na druhé straně „pozitivní review-bombing“, ale to není tak podstatné, protože jádro problému spočívá v něčem jiném, a to snaze dát rovnítko mezi termíny konstruktivní kritika a tisíckrát ohrané floskule jako rasismus, misogynie, sexismus apod. Společnostem jako Marvel, Disney a DC tento směr ještě nějakou dobu vydrží, ale ne věčně. Přijdou časy, kdy se zásoby peněz začnou povážlivě ztenčovat. A v té době si snad vedení uvědomí, že asi něco není v pořádku. (22.08.2022) (méně) (více)

Díky nepovedené smlouvě se studiem Universal nemůžou v Marvel Studios ještě nějakou dobu realizovat sólový film s Hulkem v hlavní roli, smlouva ovšem nezakazuje Hulkovy výskyty jinde a i proto se mohl stát Bruce Banner a jeho zelené alter ego Hulk stát jednou ze stálic Marvel Cinematic Universe, kdy to navíc vypadá, že se na rozdíl od většiny původních členů Avengers na odchod nechystá. Na další Hulkův film poté sice nesmí dojít až do června 2023, práva se ovšem nevztahují na jiného zeleného člena komiksových Avengers - Bruceovu sestřenici She-Hulk. Je právničkou, umí lámat čtvrtou zeď a je zelená. A navíc čerstvě dostala svůj 9-dílný seriál, který mnohé odrazoval zdánlivě nedopečeným CGI, podivnými trailery a některé i sliby o tom, že She-Hulk: Neuvěřitelná právnička bude mít tak trochu feministické motivy. Jak ovšem vlastně dopadla první epizoda?   Dle očekávání se první epizoda primárně soustředí na jednu zásadní věc - odvyprávění toho, jak se Jennifer Walters stala She-Hulk. Od počátku je přesně naznačené, co se dá od seriálu očekávat. Prolomování čtvrté zdi, prim bude hrát zaměstnání Jennifer Walters coby právničky a především to, že se v Marvel Studios skutečně pokusí realizovat vlastní sitcom. Showrunnerkou celého seriálu je ostatně Jessica Gao (stojící i za scénářem této epizody) podílející se svého času na seriál Rick a Morty, za režii poté Kat Coiro, která má zkušenosti například se sitcom Brooklyn 99 či Taková normální rodinka. Od počátku je poté zcela očividné, že humor v tomto seriálu bude hrát velmi zásadní úlohu. A bude záležet jen na tom, jak moc ho divák zkousne.   Stěžejní je fakt, že označit She-Hulk pouze za Hulka v sukni je tak trochu krátkozraké. Nejde jen o opačné pohlaví, ale i fakt, že má She-Hulk nad svým zeleným alter egem větší kontrolu, s tím si i více věří, že dokáže svou zelenou stránku podržet pod kontrolou a na rozdíl od svého bratrance se nechce vzdát naděje na normální život. První epizoda přitom skutečně funguje na principu učení toho, jak zvládat svou zelenou stránku, kdy se v průběhu projevuje poměrně slušné komediální nadání Tatiany Maslany v titulní roli, která si ovšem ještě bude muset obhájit fakt, že právě na ní bude celý seriál stát. U Jennifer Walters je už sice teď naznačené, že by mohlo jít o poměrně zajímavou postavu, chce to ovšem ještě strávit s ní nějaký ten čas.   Kat Coiro se poté profiluje přinejlepším jako slušná řemeslná rutinérka, kdy její uchopení není dvakrát výrazně a je i tak trochu krapet zaměnitelné, potěší ovšem naopak fakt, že CGI není v pohybu tak děsivé, jak mohli strach vyvolávat nejrůznější trailery a další propagační materiály, přesto má pořád výrazné mouchy. Dochází pochopitelně i k návratu Marka Ruffala v roli Bruce Bannera/Profesora Hulka a je pořád radost ho vidět a sledovat ho po událostech Avengers: Endgame, které ho ze známých důvodů tak trochu ovlivnili, především se ovšem ukazuje, že i z Hulka jde vytřískat slušné komediální zlato, především v podání Ruffala. Pořád je pochopitelně na pováženou, že se z obávaného zeleného monstra stala obdoba hláškujícího Shreka, kdy možná nejde o ten nejstřízlivější charakterní vývoj, minimálně jeden náznak ovšem poukazuje na fakt, že by to v budoucnu zase mohlo být s Hulkem tak trochu zajímavější.   Jde pořád jen o start, kdy je náznak právnické komedie jen načrtnut, aby byl jistojistě zcela doložen v následujících epizodách. Na první epizodě je nejzajímavější dynamika mezi bratrancem a sestřenicí se stejným nedarem, kdy je sice tento origin jak z rychlíku, přesto je dostatečně zábavný a minimálně naznačuje, že by tento seriál mohl stát za to. I proto, že po-titulková scéna naznačí, že něco jako spravedlnost možná skutečně existuje.... (18.08.2022) (méně) (více)