BoredSeal

Necronomicon se veze v inspiraci Re-animátorem a From Beyond - tedy snaha přesunout děj do současnosti a předlohu rozvinout. Na efektech a prostředí je znát, že autoři měli ucházející rozpočet, škoda jen, že nikdo z nich není Stuart Gordon. Jednotlivé povídky, režírované každá jiným režisérem, se liší - první povídka Christophera Ganse je vizuálně stylová a připadá mi asi nejvěrnější původnímu duchu povídek, druhá adaptace je něco jako hororová detektivka ve stylu Tales from the Crypt a třetí je obvyklý Yuznův masakr bez nějakého hlubšího zážitku. I přes určité rozpaky je Necronomicon sympatický počin, přestože na první ligu adaptací Lovecrafta díky béčkovosti některých momentů nebo vlastně celé třetí povídky nemá.

V Dagonovi už Stuart Gordon neměl tu příležitost pracovat se zázemím jako u kultovního Reanimátora a From Beyond (a asi málokdo při čtení Stínu nad Innsmouthem pochyboval o nutnosti dostatku financí na masky a efekty). Štábu se ale podařilo najít slušné město s atmosférou. Zajímavého děje je na takovou stopáž možná pomálu, postavy se chovají debilně a kromě hlavního hrdiny jsou herci vysloveně céčkoví, ale stojí to za zkouknutí.

První polovina zábavná, v druhé polovině přichází klasický scénáristický zločin - polepšit bezcharakterní postavu a vše dovést do příšerného morálně přijatelného konce. Ano, ještě pořád se takhle prasí filmy. Samozřejmě film nese Bill Murray a jeho sarkastický dětský protějšek překvapivě není tak otravný, jak se od dětí v převychovávacích filmech čeká, ale bohužel jediné klišé, kterému se film vyhýbá, je spárování Murraye s matkou kluka.

Pekelně dlouhý film, u kterého není občas úplně jasné, co má která scéna znamenat nebo o co vlastně jde. Když navíc uvážíte, že hodně fakt si autoři samoúčelně změnili, vaše otrávení nad promarněnýma dvěma hodinama života zesílí. Ano, celá trojice je herecky velmi slušná, což je u gumového obličeje Steve Carella obdivuhodné. Určitě by se to dalo odvyprávět mnohem svižněji a přímočařeji, protože o žádné umění tady nejde.

Po stránce děje a postav neuvěřitelná halucinace, tak jak to v Čechách máme rádi, obsazená dobrými herci hrajícími poctivě a bez pochyb naprosto bizarní postavy. V logice filmu bych byl schopen uvěřit, že se pár scén točilo někde ve vojenském táboře v Afgánistánu, asi aby nespolehlivý Vetchý nadchl některé mladé lidi k tomu naverbovat se do armády. Poprvé souhlasím s definicí "životní role Jiřího Mádla", protože už jen to, jak je role jeho významu obsazena a pečlivě zahrána, naprosto vystihuje bizár existence takového filmu.

Strašně nenápaditej úmor. Apokalyptické filmy jsou vděčný žánr a už jsme jich taky hodně viděli, povedených nebo trapných. Tento film nepřináší žádný zásadní příspěvek na téma jak strávit poslední hodiny života ani nevede intelektuální diskuzi o smyslu života a smrti (i když by to nějaká nebohá amatérská duše o něm byla schopna říct). Hlavní hrdina James si představuje jako charakterní konec opít se/nadrogovat na párty, aby si nevšiml, že na konci světa hoří. Tento plán mu naruší asi čtyřikrát racionálnější holčička, kterou je třeba odvézt a fakt, že na cílové párty najde ještě dementnější lidi než je sám. Jediné filozofické poslání filmu, které jsem vydedukoval, je těžký úděl Jamese vybrat si, s kým chce bolestivě střízlivý uhořet, až mu dojde, že se má polepšit, což je na ucouraný spád filmu velmi velmi málo. Film je strašná nuda, všechno je předvídatelné. Jeho představitel zná dvě herecké polohy - první je emoce, kdy pár vteřin retardovaně zírá s pootevřenou pusou a druhá je ehm, vyšší emoce jeho postavy, kde hledá láhev alkoholu/pije po hltech whisky, protože ten herec asi vyšší emoce než pootevřená pusa nezmákne. Bizár začíná. James za všech okolností jezdí s upraveným účesem a v mega vedru s dlouhýma kalhotama a s jeho pitným režimem a obsahem alkoholu v krvi by sotva zvládl cestovat 12 hodin po Austrálii. Během cesty s holčičkou jedou okolo mrtvých anebo znásilněných lidí, na party jsou svědkem úspěšné ruské rulety a seznámil se s ní těsně před pedofilním znásilněním ve trojce, ale stejně jí brání vidět mrtvoly jejích příbuzných, aby jí to náhodou nezkazilo zbylých 7 hodin dětství. Pokud by celá Země byla plná takových lidí jako je James a jeho známí na párty, byla by apokalypsa nutná jako čistka nejotravnějších bytostí ve vesmíru. Kromě holky je ve filmu ještě jedna normální postava - hrdinova matka, která chce do apokalypsy zkusit stihnout složit puzzle. To je fakt málo. Příště prosím, aby filmy netočili diskofilové, kteří si asi neumí představit lepší způsoby trávení posledních hodin existence.

Překvapivě zábavný snímek o kulturistické subkultuře v 70. letech, kterému se daří prezentovat kulturistiku a její soutěžní svět důstojně. Přijde mi, že v té době kulturisti v soutěžní formě vypadali líp než dnešní šampioni a vůbec ne tak brutálně odvodnění a vyrýsovaní. Legrační je na dokumentu viditelná snaha nasměřovat aktéry do rolí rivalů a Arnolda do role zákeřného padoucha (což ho očividně bavilo), ale uměle vytvořené vyprávění dojem z filmu příliš nekazí (doporučuju se mrknout na dokument o vzniku Pumping Iron pro dodatečné pobavení).

Vetřelec 3 je citelně slabší než předchozí díly. Režijní ruka debutujícího a posléze rezignujícího Finchera se na něm zas tak zvlášť neprojevuje. Když si odmyslíte charizmatickou Weaverovou, doktora a vetřelce, zbyde vám obyč vyvražďovací béčko bez sympatických postav se závěrem sice sympaticky symbolickým, ale čerstvě obšlehlým z tehdy ještě žhavého kinohitu Terminátora 2. Samostatná epizoda je mizerný soundtrack, který se k filmu vůbec nehodí a dělá z některých scén nechtěnou parodii. Alternativní sestřih nepřináší nějakou významnou kvalitu navíc oproti kinoverzi a drobná změna závěru je o něco nepovedenější.

Zajímavě rozehraný děj postupně zpomalí a získá body až s příchodem zábavného pošuka Copleye a s úžasným závěrem, kde se plán pomsty vyrovnává démonické Cartmanově pomstě Scottovi Tenormanovi ze South Parku. Bez závěru a ujetého záporáka je to průměrný, celkem nudný thriller s dobře hrajícím Brolinem a vnucenou romantickou pletkou s nepřiměřeně obětavou doktorkou :-). Myslím, že filmu by slušelo, kdyby byl víc ujetější po celou dobu (originál jsem neviděl).

Příjemný dokument rychle shrnující fakta ze života Václava Havla. Pro znalce ale žádné překvapení ani nečekaná fakta neobsahuje, spíš je to takový televizní medailón.