Temný rytíř

Nolan opět neselhal. No, i když...ale ne, neselhal. Jenom nenatočil comics. Snahou přiblížit se co nejvíce realitě (samozřejmě bráno relativně, přece jenom je třeba, aby měl divák co obdivovat v oblasti vizuálně-akční) byla comicsovost, reprezentovaná v jedničce typickými obřími neogotickými gothamskými stavbami, visutou dráhou, klášterem uprostřed hor a pár dalšími "drobnostmi", naprosto upozaděna a výsledkem je psychologická akční podívaná, která je sice patřičně kulervoucí, ale už to prostě není Batman:) Ó jistě, dalo by se mluvit o podrazu, mohl bych říct, že s Nolanovým druhým příspěvkem do vesmíru prohnilého korporátního království gothamského je to stejné jako s novými bondovkami (tedy moderní, akční, ale bez bondovského kouzla a atmosféry), ale to by výsledkem tohohle rejžova-scénáristova počínání nesměl být tak skvělý film. Nebudu se rozplývat nad "achbožerozbožetovámbyltakúžasnejmužskejaherec" Heathem Ledgerem - podotýkám jen, že to, co se mu povedlo, nebyl jenom ten super trik s tužkou:), ale to neznamená, že je to bůhvíjak legendární herecký výkon. Každopádně se ale sluší říct, že jeho Joker je opravdové vyšinutě střízlivé zlo a jeho scény s Batmanem těží z jádra comicsové legendy to nejlepší a velmi, velmi důstojně to předávají dál. Pletichy nepřítele nutí mne omezit hodnocení herecké sestavy na povšechné konstatování, že je silným zážitkem sledovat, kam která konverzační scéna posune děj či vyznění příběhu, a že tady otvírá Christopher Nolan naplno stavidla svého mistrovství. Sice za největší emocionální masakr považuju záběr na Jokerovu hlavu trčící z policejního auta bez jakéhokoliv zvuku, ale jak už jsem podotkl, na rozebírání jednotlivých scén či záběrů tady není místo. Mám proti takovémuto ztvárnění Batmana nezanedbatelné výhrady, ale nedejte filmovému zážitku roku pět hvězd, že jo:P 90% a ještě jednou říkám - TOHLE NENÍ COMICS. (28.10.2008)

„Noc býva najtemnejšia pred úsvitom.“ Dávam "len" 4*, pretože jednotka sa mi predsa len páčila viac (hoci paradoxne Temný rytier je kvalitnejší a vyladenejší a pojednáva o vážnejších veciach). Sequel je zbytočne dlhý, čo mu umožňuje (načo je to ale dobré?) odvádzať divákovu pozornosť od hlavnej dejovej línie (príbeh dvoch trajektov a pekná, ale neveľmi dôležitá hongkonská odbočka - k danému svedkovi sa určite dalo dostať aj inak, na strane druhej to Batmanovi umožňuje cestovať po celom svete, čo v komiksoch, na rozdiel od filmov, robí bežne). Kým na takéto "blbosti" si Nolan našiel čas, na dôležité veci nie. Niektoré kľúčové okamihy ostávajú nedokončené (korupcia v Gordonovom zbore, konce záporných postáv: Maroni, Lau atď.). Akčné scény sú priemerné (sonarová akcia v mrakodrape je natoľko nezrozumiteľná, že som ju poriadne nepochopil ani po troch reprízach, dosť to ale vylepšuje prepad policajnej kolóny). Škrabance na hladkom povrchu vytvára aj veľa čudných náhod (čo by sa stalo, ak by väzeň ovládač hodil tak nešikovne, že by sa mu ho nepodarilo vyhodiť do rieky? Mne by sa to určite stalo!). Nolan sa nebolí likvidovať postavy, aké sa v bežnom hollywoodskom filme nelikvidujú. Faktom je, že Temný rytier je vynikajúci komiksový veľkofilm s myšlienkou. Nebojí sa polemizovať o dobre, zle a veciach medzi tým. Ponúka sériu kultových scén (ceruzka) a tvrdých hlášok („Prečo si taký vážny?“, „Ten to už asi nerozchodí.“). Strhujúcim vrcholom je mrazivý magor Joker nepredívateľného Heatha Ledgera a jeho desivé monológy, ktorými sa nám pokúša ozrejmiť svoj zrod. V tomto smere sa Nolan inšpiroval kultovým Kameňákom, kde Joker tiež povie o svojom pôvode a následne to spochybní s tým, že možno to celé nakoniec bolo inak. Z Kameňáku si Nolan berie inšpiráciu aj čo sa týka komplikovaného vzťahu Batman/Joker. Aj v jeho filme sa obaja muži  navzájom potrebujú, nejedná sa o klasických nepriateľov. Okrem Kameňáku sa Nolan inšpiroval tiež skvelou noirovkou Dlhý Halloween pojednávajúcou nielen o vojne Batmana s mafiou, ale tiež o zrode Two-Facea. Režisér stvoril množstvo pozoruhodných momentov (Joker odchádzajúci z nemocnice, Alfrédove spomienky na vojnu o tom, že niektorí pošukovia nemajú logické motívy, ale proste len chcú vidieť svet v plameňoch). Mimochodom, všimli ste si, že je tu ukrytá jedna scéna, v ktorej je Joker bez mejkapu? Kino Považan NMnV 2008 (01.11.2008)

The Dark Knight je skvělý film. Skvělý ale neznamená nejlepší v historii, nejlepší za posledních pár let a osobně velmi pochybuju, že bude nejlepším filmem letoška (pro mě má už nyní jednoho soupeře v Bruggách). Je jasné, že výkon Heatha Ledgera je nejvíc vyzdvihovaný, neboť na sebe svou rolí poutá největší pozornost, ale třeba takový Aaron Eckhart za ním nezaostává ani o píď, jeho postava je ve výsledku možná ještě mnohem silnější. Děj letí kupředu velmi (někdy až přehnaně) vysokou rychlostí, ani bych se moc nebránil delší stopáži. (08.08.2008)

Vyhypované až hrůza... Nehodlám tu opruzovat sáhodlouhým elaborátem a destilovat mnohokrát již řečené, jen stručně načrtnu, proč jsem u Dark Knighta nezažíval orgasmické stavy a neskočil oběma nohama do víru všudypřítomné nekritické davové hysterie... Těšil jsem se, moc jsem se těšil. Ale v kině jsem se musel rozpačitě ptát:: "Kde je ta genialita? Ta dokonalost?". U většiny filmu jsem zažíval pocity, které jsem měl po čase u třetího Bournea: Promakaná podívaná, uhánějící k cíli jako splašený vlak (u Batmana je základem pro rytmizaci těkavá energická melodie - kde jsem ji už slyšel?), avšak pronikavějších emocí prostá (nevyužitý milostný trojúhelník a postava Rachel), dobře zahraná, leč tíhnoucí k podivné sympatii k pomalovanému pošukovi (Wayne/Batman přichází na buben)... Akční pasáže vesměs pouze nadstandardní, ze sedadel nezvedající, bez momentu, jenž by si chtěl divák dopřávat stále dokola (neodpustím si srovnání s loňskými popcornovějšími Transformery, které obsahovaly těchto euforických chvilek hned několik)... A nakonec je tu ta místy zvláštní poslední půlhodina (trajekty, sonar), jež jakoby podvratně uřezávala větev pod nastaveným depresivním, potažmo realistickým stylem... Netvrdím tu nic objevného (stačí si přečíst diskuzi) – zkrátka jsem se v kině podivoval, jakýže humbuk tenhle sic kvalitní,ale filmovou historii nikterak nepřepisující akční thriller s jedním skvostným záporákem, způsobil. (07.08.2008)

Nekonečný chaos v rukou jediného muže, dobro a zlo, jimž chybí hranice, fantastické hi-tech hračky, parádní herci, suché bonmoty, jedno kouzelnické vystoupení a hlavně dvě a půl hodiny neředěného dobrodružství, kde Nolan skáče z jednoho vrcholu na ještě vyšší, aby přitom smysluplně rozvíjel chytlavý děj a zároveň nezapomínal na akci, u které ti slabší vlhnou. Od Bourneova ultimáta je tu konečně film, který rezolutně odmítá pojmy jako ‚time-out‘ a ‚hluché místo‘. A ta stísňující hudba, před tím, než Joker předvede další číslo… no, dalo by se pokračovat do nekonečna. Film roku? Pravděpodobně. (10.08.2008)