Nanking! Nanking!

Nevím, do jaké míry je mým vlastním nedostatkem všímavosti, že jsem v první části filmu, kdy se poslední zbytky čínského vojska snaží bránit svůj kapitol, měl velké problémy rozeznat, kdo je kdo, ale tohle je nakonec jediná výtka, kterou mám v plánu vyřknout. Protože tohle by se klidně dalo pouštět po světových filmových školách jako vzor, jak bez patetické ubrečenosti a s tolika přirozenými a silnými emocemi natočit tu nejzávažnější národní tragédii. Spousta postav, ruční kamera, absence barev - vadí to někomu? Rozhodně ne, když tvůrci vědí a hlavně umí. Pro mě jednoznačně kanonické dílo v oblasti specifického žánru, kdy bych do budoucna tvůrcům, co se budou pokoušet točit témata jako Katyň nebo Bengálsko, doporučoval sakramentsky dobře studovat všech 132 minut. Co Petře Nikolaeve na to říkáš (Lidice)? (15.12.2014)

Velmi krutý snímek, který díky skoro dokumentárnímu pojetí působí dost silným dojmem. Bohužel i snímek o sebesmutnějším a sebedrsnějším konfliktu musí podle mě diváka nejen šokovat, ale i "bavit". A to Nanking Nanking moc nedělá. Jde o kvalitní zobrazení tohoto u nás malo známého válečného konfliktu, ale jako film je to celkem nudné spojení drsných scén slabým příběhem a nevýraznými postavami. Jako dokument byt o fungovalo líp. (24.06.2009)

Na válečných filmech mě víc než na jiných štve přehnaný patriocismus. Prostě jasně poznáte, jetli film natočili Rusi, Američani, Němci, nebo Číňani. A to je můj jediný problém s tímto filmem. Těžko ten pocit popsat, ale takový trochu "ach jo". Jinak je film opravdu brutální, syrový. perfektně natočený, zahraný. A hlavně zapamatovánihodný. To co se v Nankingu dělo by se mělo připomínat a hlavně pamatovat. Toto dělá z lidí válka. Nejnižší lidské pudy, zbabělost, touha po pomstě a šílenství. Hnus. (12.04.2011)

Ze začátku se zdá, že se bude jednat o válečný velkofilm ve stylu starých ruských produkcí ve vizuálním stylu "Zachraňte vojína Ryana", které se však v polovině přehoupne v drama o následcích války na obyčejné lidi. Černobílá barva mi zde přišla dost zbytečná, stejně jako délka a ploché, nezajímavé herectví. (16.12.2012)

Ak chcete vidieť skutočnú vojnu bez romantických okrás a už vás otravujú všetky tie filmy o židoch, tak toto je film pre vás. Pripravte sa však na chladnú brutalitu, ktorá sa neštíti ničoho, kde samotné konanie je ťažko vysvetliť, kde Japonci išli za cisára bez rozmyslu, pretože ho považovali za Boha na Zemi a ostatní, s ktorými bojovali boli pre nich menejcenná rasa, avšak k bielym do istého času chovali akýsi rešpekt. Toto je asi ten posledný film, kde by sa dalo niekoho obviniť z citového vydierania, to rovno povedzte, že ste si film neužili, lebo ste nevedeli často rozlíšiť Číňanov a Japoncov, lebo u mňa to tak bolo, aj keď to o tom užívaní je asi prehnané slovo, lebo toto je smutné a kruté. Babyn Jar, Katyň, Osvienčim, či toto sú najsmutnejšie spomienky vojny, aj keď v tomto čase ešte to bola len miestna vojna. Osobne mi dynamická kamera nevadila, keby totiž ten chaos mali nahradiť niečím pomalým a citovým, tak by to bolo desivo neznesiteľné. Záverečnú samovraždu neschvaľujem a uvažoval som, či tomu nedám kvôli tomu aj nižšie hodnotenie, no to je súčasť japonskej kultúry, takže to viem pochopiť, aj keď s tým ani v takomto prípade nesúhlasím, chlap mohol radšej začať pomáhať vo veľkom. Surové, no podľa reality, podľa mňa jeden z najlepších vojnových filmov. Odo mňa 9 z 10 bodov. (16.08.2013)