Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

rawen 

všechny recenze uživatele

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů těží ze dvou věcí : skvělého příběhu (škoda že jsem se ke Styronově knize ještě nedostal, už si to slibuju hodně dlouho) a z naprosto fantastického hereckého výkonu Meryl Streep (včetně všech polyglotních zákoutí její role). Sophiina volba i napotřetí účinkuje a strhne až k tragickému finále. 9/10 PS: po přečtení románu jsem se odhodlal shlédnout tento film počtvrté a tím se vše završilo, tento film dává tomu smutnému příběhu dokonalý obraz, bravo, bravo... 10/10 ()

ALIENka_ 

všechny recenze uživatele

Tak na tenhle kousek jsem se vrhla hned po tom, co jsem dočetla knihu, což, jak asi tušíte, nebyl úplně nejlepší nápad a závratně jsem hned zjistila, že jsem to měla nechat chvíli uležet a film pustit, až na knihu trochu zapomenu. Minimálně bych pak určitě hodnotila líp. Totiž, abych vám to osvětlila, filmy podle knih bych rozdělila asi takhle: 1. Není ani trochu podle knihy a kurva nevím, proč se před začátkem filmu na plátně objevilo "Podle knihy xx od autora xx", 2. Je podle knihy až moc, takže je to dlouhý jak svině a nějaký pasáže si fakt mohly odpustit, 3. Film je tak akorát, z knihy si bere důležitější části a na ostatní sere, aby se divák nenudil nebo nebyl zmatenej z toho množství informací, jinými slovy, zlatej střed, 4. To je ten typ, kdy si film sice vezme důležitý části z knihy, ale v knize je jich aspoň na 10 hodin, což rozhodně nejde smrknout do 2 a příběh nedosáhne do takový hloubky, jak by měl. Jo přesně tohle dílo. Je to skvělej film, to jo. Herecký výkon jsou sakra dobrý, hlavně Sophie a Nathan byly kurva úžasný. Bohužel kniha je dost psychologická a jejich složitej vztah se prostě do 2 hodin nevešel. S vypravováním z války je to úplně stejný, hrozně pasáží z knihy mi tam chybělo. Zkrátka, film by potřeboval aspoň 3 díly. Hodnocení: 7/10 ()

Reklama

Tsuki 

všechny recenze uživatele

5 hvězdiček dávám za Meryl Streep. Bylo to poprvé, co jsem ji viděla ve filmu hrát tak mladou a je pravda, že už tehdy hrála skvěle. Příběh Sophie je mi znám už z bývalých hodin literatury ještě na gymplu, i když knižní předlohu jsem nečetla, takže nemůžu srovnat. Myslím si ale, že Styronův příběh přispěl značnou mírou k úspěšnosti tohoto filmu. ~(4,5)~ ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Uf... Ačkoliv jsem film nikdy neviděl, pochopitelně vím oč v něm jde a známá  mi byla i ona volba. Ačkoliv záběrů z koncentráku je ve filmu minimum a vlastně se v nich neodehrává žádné fyzické násilí, přesto naprosto nekompromisně a naplno ukazuje zrůdnost nacismu. Film začíná v roce 1947 v poválečné Americe. Život běžel dál, většina lidí se snažila žít, pracovat a koukat před sebe. Ale bylo i mnoho těch, kteří se nemohli zbavit své minulosti ať už kvůli vlastním výčitkám z vlastních vin, nebo jen proto, že to oni přežili jako jediní koncentrák... Tito hluboce traumatizovaní lidé o svých zážitcích snad kromě tribunálů s válečnými zločinci nikdy nemluvili. Zamkli to v sobě na deset západů a leckdo s tím i zemřel. Řada známých či příbuzných o nich věděla třeba jen díky vytetovanému číslu na ruce, že byli v koncentračním táboře, ale nic víc. Až brilantní akce Mosadu při lapení zrůdy Eichmanna a následný soudní proces, kde se znovu připomněla nacistická zvěrstva otevřela i jejich třinácté komnaty. Znal jsem pár přeživších holocaust, mojí babičce říkali maminko, protože se o ně jako zdravotní sestřička starala těsně po válce, když je jako malé děti dovezli z osvobozených koncentráků k nám. Všichni v dospělosti udělali za svojí minulostí tlustou čáru. Svět dělili na svět před holocaustem tam kdesi v Polsku a na Ukrajině s maminkami a tatínky a sourozenci a strýčky a dalšími příbuznými a  na svět po válce.  Jinak by asi nešlo přežít. Uvědomuji si ale, že musela být dlouhá řada těch, kteří žít dál nemohli. Kteří tlustou čáru nedokázali udělat.  Naprosto to chápu. Meryl předvedla vážně fantastický výkon a úžasný byl i Kevin Kline. Petera MacNikola má zafixovaného spíše jako seriálového herce, nebo herce spíše průměrných filmů. Jeho účast mne tu docela potěšila a svým mladickým až vyjukaným zjevem skvěle sekundoval zralé Sophii a světáckému Nathanovi. Tohle je za plný počet! * * * * * ()

Pejpr 

všechny recenze uživatele

Nedokážete si představit moje zklamání. Hrozně jsem se těšil na atmosféru, na děsivé záběry z lágrů a na pohnutou volbu. Jenže Sophiina volba je "jenom" psychologické drama obyčejného ražení. Kdyby film zachycoval JEN tu dobu, co strávila Sophie v lágrech, tak by určitě u mě bodoval víc. Protože občasné záběry z války ve mě totiž nezanechaly téměř žádnou stopu. Já se prostě nedokážu spokojit s tím vyprávěcím tónem. A ta současná linie mi taky nepřidala nijak zvlášť úchvatná. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • V roce 2007 americký filmový institut umístil film na 91. místo sta nejlepších filmů všech dob. Jednalo se o první zahrnutí filmu do tohoto seznamu. (jezurka42)
  • Vášáryová na svoji životní šanci zavzpomínala. „V době natáčení Postřižin (1980) s námi strávil pan režisér Pakula dva dny. Byla to už moje čtvrtá nabídka na zahraniční roli, ale nikdy jsem se nedostala ven, takže jsem to nebrala vážně. Ale tentokrát se za mne zaručili na Kolibě a já jsem na tři týdny odjela do Ameriky. Ve studiu Paramount v New Yorku jsem se postavila před kameru a všichni  vyjeveně koukali. Měla jsem za sebou 80 inscenací, kamery jsem si uměla podmanit. Autor knihy Styron mě do té role velmi chtěl,“ vysvětlovala Vášáryová. William Styron později zavítal do Prahy a před novináři přiznal, jaký dojem na něj slovenská herečka udělala. „Když jsem ji viděl, byl jsem okouzlen její krásou i talentem. Roli nedostala kvůli zásahu producentů, kteří chtěli mít ve filmu známou hvězdu, jíž už v té době byla Meryl Streep, a nikoliv v Americe neznámou herečku z východní Evropy.“ [Zdroj: iDnes.cz] (MFJD)
  • Natáčení probíhalo na různých místech Brooklynu a v New Yorku City. (jezurka42)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama