Nebuďte policajta

Dvě hvězdičky za dva momenty, kdy jsem se zasmála: * poslední slova umírajícího padoucha „smrt lachtanům!“ / * zloduši sedí v autě poblíž pouti. Jeden vystoupí, koupí kornoutek se zmrzlinou a přinese ji šéfovi bandy. Pak v autě (líz) začnou (slint) plánovat (mlask) další (líz) vraždy (křup). Ty woe... (10.03.2011)

Až na tu přílišnou brutalitu a s ní související hrubost, šlo o kriminálku ze staré francouzské školy. Alain Delon neztratil nic ze svého pověstného šarmu, ale tady už vypadal trošku opotřebovaně. Podle toho, že film byl věnovaný Jeanu Gabinovi, jsem čekala, že půjde o nějakou pecku. Toho jsem se bohužel nedočkala. Kdyby nebylo té zmiňované brutality, tak by byl film dost mdlý a uspávající. (15.04.2011)

"Je to bolavý problém." - "Bolavý? Já nic necítím. Žádnou bolest. Jenom se mi chce zvracet. A strčit jim pistoli do koulí." Poslední z Delonových policajtských filmů, který mi zatím sedl nejvíc. Zápletka o policejní buňce likvidující zločince bez soudu připomene Magnum Force, začne se ostře - sérií likvidací zločineckých šéfů, kde hezky zaznívá frustrace mstících se poldů - a děj pro jednou správně odsýpá. Plus zmiňovaná scéna střelby z kolotoče do davu, která není nějak filmařsky úchvatná, ale nečekáte ji a funguje. Delonova postava je celkem jednorozměrný zarputilý správňák a chybělo mi tu nějaké lákání na temnou stranu síly jako ve zmíněném Magnum Force... Serraultův záporák působí trochu jako rozlobený důchodce, ale docela jsem mu toho fanatika věřil. A snad že už se psal rok 1988, tak tu nikdo nepropleskne žádnou ženskou jako bývalo v předchozích kouscích dobrým zvykem. (20.01.2021)

Podobne béčkové ako SLOVO POLICAJTA, ale omnoho viac brutálnej (a nápaditej) akcie je tu votkanej do schémy tradičnejšej kriminálky, aj Delon sa znovu vrátil do služby a do obleku. Napätie vyplýva z toho, že na rozdiel od neho divák vrahov pozná od začiatku... Totálna vojna v tomto filme, stierajúca hranice medzi mnohými policajtmi a zločinom, krvavý chaos a zmar ideálov, odrážajú kolísanie francúzskej spoločnosti medzi presvedčením, že nikomu sa nedá veriť a potrebou o niečo sa predsa len oprieť. Jedinou istotou by mal zostať Alain Delon na sklonku svojej kariéry, spečaťujúci sa ako rozhodný sympaťák, teraz už aj ochranca liberálnej demokracie proti pravicovým sviniarom - ktorí to pravdaže mysleli dobre, lenže kto sa s ohňom zahráva... Navrch má však ale napokon Alain, smutný hrdina, ktorý to nemyslel nijako, len si ako vždy robil svoju prácu... (10.02.2019)

V 80. letech natočil Alain Delon asi tři filmy na stejný téma, který mi dost splývaj a pletou se mi mezi sebou. A i když je tenhle film z těch třech určitě nejlepší, tak já mám Delona radši spíš v nějakejch chytřejších filmech. Tohle mi přišlo, že se ve Francii snažili kopírovat akční filmy z produkce USA. Neřikám, že mě to nebavilo, ale v rámci Delonovy ostatní tvorby se rozhodně nejedná o žádnej zázrak. A Michel Serrault má na kontě taky rozhodně lepší role. (28.02.2022)