Strážci Galaxie Vol. 2

I pro mě znamenal David Hasselhoff a jeho mluvící auto hodně... Druzí Strážci Galaxie hrají na rodinou notu (dotáhl ji tam Vin Diesel z Rychle a zběsile?) a emociální veletoče. Zlý hajzl může mít zlaté srdce a naopak, zlatý hajzl může mít zlé srdce. Pokračující linie odhalující Quillův původ je zdařile zvrácená a nápad s živou planetou dostatečně neokoukaný. Potěší návrat Tanga a Cashe, parodování dronové politiky USA, Draxovy humorné vložky i Grootův roztomilý úsměv. Herecky se nic nemění, všichni si to neskutečně uzívají a Gunn si plní dětské sny duhovými bublinami a nostalgickou muzikou vytváří galony pohody s finálovým emocionálním ždímákem, který předčí i první díl. Za mě naprostá spokojenost. (09.05.2017)

Dal jsem si teď nakoukávací kolečko blockbusterových restů a po sérii neskonale nudných, stopáží přefouklých a emočně splasklých balónů je tenhle barevnej overkill jako dávka euforického fetu. Gunn by nemusel tolik tlačit na pilu s vtipem, který mu často bouchne o vteřinu vedle, ale popravdě mě tahle překvapivě citlivá storka o nedokonalosti otcovství i přátelství táhla za čumák od první vteřiny. Marvelu se nejvíc daří polidštit figury, které mají k humanitě nejdál. Ke Guardians jsem přilnul do té míry, že si tentokrát odpustím držkování. Dali mi to, co mi na plátně letos chybí – zábavu a pocit, že mi na digitální vřavě záleží. Prostě že po terabajty kalkulací jede magnetická páska něčeho opravdového. Father issues za dvě stě mega už dlouho nebyly tak roztomile ošuntělé. (30.09.2017)

Podle očekávání jsem byl spokojen, i když žádný převratný příběh se nekoná a kulisy jsou jako vždy vypůjčené tu ze StarTreku, tam ze StarWars, což je jedině dobře. Opět vesmírná taškařice, která je pro o něco starší publikum než jednička, leč v Deadpoolových stopách nejde ani omylem. Nejlepší je samozřejmě Rocket Raccoon a jeho rafinované pasti (ozbrojenci levitující nad špičkami stromů pobavili). Zklamáním pro mě byla malá větev Groot. Zřejmě návnada pro dětské publikum, které sice Hlavu 22 nečetlo, ale plyšáky, nebo dřeváky s velkýma očima má rádo. Starý Groot mi fakt chyběl... Hýřící barvami tak, jak se to od comicsového filmu čeká, místy ukecané a nudící, v akci výbušné. Především pro fanoušky, intelektuálům nepomůžou ani kultovní odkazy na kulturu obecně. Snad jen to hudební retro začíná být ubíjející, ale budiž...4,5* (07.05.2017)

Nemá to Davida Hasselhoffa a jeho ooga chaka song, ale za to má asi milion jiných věcí, včetně několika naprosto božích cameo rolí (dá se kurník cameo česky skloňovat?) a ano, sice má trochu méně humoru a chybí tu kouzlo něčeho urputně originálního, ale je to přesto velmi boží s nekonečně funkční bandou zábavných charakterů (Drax, Yondu) a tam, kde ubírá na humoru, přichází na řadu, překvapivě, emotivnost, která naštěstí nikdy nesklouzne do patosu, protože se buď zjeví nějaký naprostý pahumor, nebo se zjeví ... No, něco/někdo/cokoliv. Je to hroznej digitální bordel, ale proklatě zábavnej, tak, že zapřísáhlý odmítač popcornu, jako já, se s tou chroupající zvrhlostí dokonce i trochu smířil a neměl nutkáním křupavcům nacpat tu praženou kukuřici do levé nosní díky a zazpívat jim u toho hymnu Jižního Sůdanu. (08.05.2017)

Frajer, mýval, strom a zelená Neytiri zachraňují galaxii. Pokud vám už 14 bylo, nadšení sice nebudete, ale ten digibordel přežijete díky sympatickým postavám a skvělému soundtracku (písničkovému, ofc). Asi to nejlepší, co pod značkou Marvel do kin přišlo. (K sérii jsem se vrátil teď, co jsem si zahrál počítačovou hru z roku 2021 (nedávno zdarma na Epicu), která mě hodně bavila a je lepší než filmy po všech stránkách). (26.05.2024)