Tiché doteky

Výborná Eliška Křenková ve filmu, který mě hodně oslovil. Děj je absolutně nepředvídatelný a každá scéna ve mně vyvolávala hromadu otázek, z nichž většina zůstává nezodpovězená (jako např. co se stalo se Sebastianem nebo kdo rozbil Michaele její notebook a proč). Ke konci - když koncentrace divných věcí dosahuje vrcholu - mě to už téměř začínalo iritovat (podobně jako délka některých záběrů), ale závěrečné vysvětlující titulky tomu konečně daly smysl a zasadily to celé do funkčního rámce, takže jsem byl rád, že moje sázka na to, že by Aerofilms nemohli přijít se špatným filmem, dokonale vyšla. Kamera, atmosféra, lokace, herci, a především perfektně zvolený námět ze současnosti, to vše na mě nakonec udělalo velký dojem. Hogenauer má podle mě velký talent. (01.01.2020)

Sektářství mi problémy nedělá, výchova dětí ovšem ano. Výchova je to samozřejmě vzájemná. Vychovatelka (Eliška Křensková) se učí od vychovávaného, a dá se říct, že se učí dobře. A co se týče výchovných metod, ty mě také nepřekvapí; za život jsem jich viděl nesčetně a některé i pocítil. Dítě pro svůj rozvoj potřebuje rodiče a vychovatele (ať už je to au-pair, (soukromý) učitel, či kluci z ulice). Zde byl problém ten, že Sebastian měl několik vychovatelů a žádného rodiče. Jinak: film byl natočen striktně dobově, precizně, snad jen příliš studeně. O sektě uvedeného jména a uvedenými záměry nic nevím, ani po ní nebudu pátrat. (06.06.2022)

Sektářsky depresivní rodina žijící ve sterilním prostředí si nechá hlídat desetiletého syna,který je díky nastaveným,těžko přijatelným pravidlům uzavřen do vlastního světa a má problémy navázat s někým bližší,byť jen kamarádský vztah.Chudák Mia(Eliška Křenková),která se rozhodla přivydělat si a vzala práci au-pair v takové rodině.Na přání jeho matky začala také kromě hlídání malého Sebastiana pod dohledem trestat rákoskou jako by jí zaučil sám Igor Hnízdo z Obecné školy.Snížila se tím na nejnižší hranici lidskosti,ale né tím,že používala fyzický trest pro dítě,ale tím,že postupně přijímala pravidla rodiny,které by jiný smrtelník(třeba já) bez váhání odmítl a zároveň odsoudil.Zrádné profese jako au-pair nebo letuška jsou ve skutečnosti navenek lákavé,ale jinak jsou nebezpečně destruktivní pro osobu která se rozhodne je vykonávat.Po čase rodina svého syna Sebastiana(jestli to vůbec byl jejich syn) vymění za jiného kluka ve stejném věku,protože tenhle byl prý moc zkažený.Na konci filmu řeknou,že to bylo natočeno na základě výchovných metod sekty DVANÁCT KMENŮ,která působí také v České republice což mě vůbec nepřekvapilo,neboť tady ty sekty mají díky snadno ovlivnitelným lidem dost silné základny,bohužel. (14.01.2020)

Jednoznačné potvrdenie, že daj kunde žezlo a ona sa z dobrej ženy zmení na špinu. Sám so zažil, ako sa z normálnych žien stali po udelení nejakej funkcie alebo významnejšej úlohy totálne neľudské mrchy. Tento film to jasne dokazuje a ukazuje to psychologicky veľmi dobre, hoci dalo sa aj vyhrotenejšie a silnejšie. Ono to je presne s tou ľudskou psychikou ako v lágroch. Proste dali mi úlohu, dali mi prácu,tak som to proste musel robiť. Človek je naozaj náchylný prijať aj zlo ako povinnosť. (10.02.2020)

Vizuálně velmi zajímavé, především snad věčně odtažitý pohled kamery, do chladných interiérů, ale i exteriérů. To i přesto, že je dům a vlastně celá zástavba umístěna do příjemného lesního prostředí. Kamera uvnitř domu je často statická, stejně jako divák pozoruje místnost, dění v ní. To je vyprávěno pomalejším tempem, scény působí velmi krátce, chvíli jsme tam, o něco později jinde... krátkou dobu jsem si na tento styl vyprávění zvykal. Celý příběh dostává děsivou pointu až před titulky, takže divák má možnost sám hledat důvody toho všeho, což je z mého pohledu dobře. Snad jediná a velmi důležitá věc mi v něm chyběla (Sebastian/Daniel se dá ještě domyslet), změna názoru a vlastně naprostá rezignace Michaely. Náznaky jsou, ale myslím si, že takhle zásadní změna chtěla trochu víc. Tiché doteky se každopádně nevěnují jen tomu hlavnímu tématu, je z nich cítit víc, například takový střet takzvaného východu se západem, což zase zaujme, vůbec když je to dobře podáno. Na Yorgose Lanthimose jsem též myslel, možná inspirace a možná taky ne, Michala Hogenauera se ale rozhodně vyplatí sledovat. 75% (08.01.2020)