noriaki

Já jsem vlastně hrozně citový a nedovedu to překonat. Jistě, jistě, jistě, třeba mi to ani nevěříte, ale já když vidím včeličku brouzdat z květu na květ a tím zachovávat kontinuitu života, jsem k smrti dojat. No ale tohle mě za moje měkké srdce vůbec nevzalo. Připadalo mi to upachtěné, hrozně vychtěné a nepravděpodobné. Jestli někdy uslyšíte to "dítě" pronášet hluboké pravdy o životě, pochopíte, co jsem tím myslel. Tohle bylo tak urputně "feel good", až mě to celého nasralo.

Ani nevím proč mi to tak sedlo. K naivní představě že stačí aby to politik "myslel dobře" a všechno začne fungovat chovám silnou skepsi, a při pohledu na Sigourney Weaver se mě rozhodně nezmocňují romantické myšlenky. Jenže Kevin Kline jako prezident je prostě třída a Ivan Reitman zná míru, takže výsledkem je výborná hřejivá komedie v níž funguje pracovní i milostná zápletka. Tohle je přesně ten typ filmu k němuž se dá po letech vracet, a nikdy nezklame. Nejlepší snímek dua Schwarzenegger - Reitman.

Ani v dobách kdy měl Michael Bay pověst výjimečně schopného režiséra nevynikaly jeho filmy myšlenkovým přesahem nebo společenskými apely. Ostrov tak kupodivu bude jeho nejchytřejší a nejpřemýšlivější snímek - jakkoliv paradoxně to může znít. Děj je variací na proslavená dystopická dramata typu Loganův útěk, kdy příběhový twist přichází hned z kraje filmu a slouží jako katalyzátor dalšího děje. Zlom který jiní využili k rozvinutí úvah o morálce, společnosti a lidské přirozenosti, použil Michael Bay jako záminku k lacině působící a tuctově vypadající akci. Já v tom vidím promrhaný herecký a scénáristický potenciál.

Někdo v tom vidí vzporu proti diktáru pravidel, jiný rezignaci na život a ten další prostou touhu po svobodě. Já v tom vidím myšlenkový zkrat, který se protáhl na hodinu a půl, a dopadl, jak dopadnout musel. Krásná auta, zručná režie a syrová atmosféra ryzích sedmdesátek vytáhla hodnocení nad průměr, ale nebudu předstírat, že jsem s filmem souzněl, a celou dobu se bavil.

Z kraje osmdesátek a na začátku devadesátek měli Američani z Japonského ekonomického vzestupu regulérní strach. V tuto dobu to totiž vypadalo, že se Země vycházejícího slunce stane technologickou supervelmocí s dominantním kulturním vlivem. Tato vize se přelila do několika filmů, pár knížek, reálií kyberpunku a příruček marketingu. Děj knihy Michaela Crichtona působí jako z blízké budoucnosti, v níž se tato realita opravdu zhmotnila. Philip Kaufman proto vtiskl filmu ambivalentní atmosféru dystopie i přitažlivosti, jíž se mohl pochlubit i Blade Runner. To je ovšem skoro to jediné, co je na něm zajímavé. Pátrání mě nezaujalo a postavy mi k srdci nepřirostly - kromě tajemného Johna Connora. Tahle adaptace měla být údernější.

Styl práce Edwarda Zwicka je přisrat se k zajímavému námětu, sehnat si ověřené herce a kopírovat styl Tonyho Scotta, aniž by měl jeho talent nebo cit. Takže jo, na jeho filmech něco je, jenže ten zbytek je zkrátka slabota. Nemluvím jenom o scénáři, který se z deseti procent skládá z kulervoucích scén, ale pohromadě je drží lepidlo blbosti, patosu a naivity. Ona ani režie není zrovna skvělá a atmosféra pořádně hapruje. Občas by se dala krájet, ale občas to vypadá, že sleduju nepřiznanou parodii. Některé scény s Brucem Willisem mi připomněly zapadlou satiru War Machine a zlikvidování zloducha ve škole by se hodilo do filmu s Chuckem Norrisem. Jenže pak přišel proslov u Brooklynského mostu nebo výslech na záchodcích, a z filmu byl najednou mrazivý thriller. Potenciál tu byl, ale chtělo by to schopnějšího režiséra.

Tyhle survival filmy mám hodně rád a když jsou ještě ke všemu nevybájené, tak jsem jim ochoten ledacos odpustit. Přidejte k tomu fakt, že ho porovnávám s adaptací z devadesátého třetího, která je mnohem lepší v nespolehlivých vzpomínkách než ve skutečnosti, a je jasné, že budu při hodnocení nesoudný. Vcelku bych ani nemusel, protože tohle mrazivé drama má jen málo očividných nedostatků. Jde víc do hloubky než jeho americký předchůdce, postavy jsou sympatičtější a s hlubšími charaktery. Bohužel až na pár výjimek jsou pořád zaměnitelní a téměř nezapamatovatelní. Kniha v tomhle funguje mnohem lépe, protože je ještě o pořádný kus drsnějí a pochopitelně je tu větší prostor na to vytvořit si k postavám vztah. V rámci toho co se natočit muselo a co natočit šlo, je to špička. Za některé scény by si film zasloužil zařazení do kategorie horor.

Nevím jestli je to zrovna dětský příběh, protože mě poslední čtvrtina emočně rozložila, ale cokoliv předtím je strašně kouzelné. Hodně z dojmu dělá příjemně bezstarostná atmosféra a o zbytek se postarali skvělí herci. Zvlášť AnnaSophia Robb si mě získala hned v první minutě. Byl jsem rád že jsem ji konečně viděl v sympatické roli, protože jako chorobně soutěživá holka z Karlíka a továrny na čokoládu mi ukrutně lezla na nervy. Trailer a plakát dost klame tělem, protože příběh připomíná Nebeská stvoření od Petera Jacksona - jen bez jejich mrazivého podtónu. Twist po návratu z muzea bych ovšem vynechal. Top 10 za rok 2007.

Marně přemýšlím, kdy jsem naposledy viděl film s takhle vybroušeným scénářem. To že jsem si během něho vzpomněl na břitké slovní výměny z Když Harry potkal Sally, není náhoda, protože se Nora Ephron podepsala i pod něho. Tady se projevila autorčina novinářská minulost, takže část monologů jsou úderné glosy ze života a téměř tu neexistuje tradiční výplňová vata. Každý dialog má své místo a účel. Přesto všechno přirozeně plyne a oba budoucí zamilovaní hrdinové působí jako naprosto reální lidé. Především Meg Ryan, kterou léta, šarm a přidělená role vytvarovaly do nejpřitažlivější verze ze všech romantických komedií v nichž se vyskytla - a že jich bylo. Lidem kteří budou kritizovat druhou polovinu filmu nevěřte. Jsou to jen zapšklí škarohlídi.

Za tu cestu po horách by si oba zasloužili minimálně Bronzovou hvězdu, ale za tu bitvu s byrokracií by si John Kinley zasloužil Medaili cti. Kupodivu je tahle pasáž stejně strhující, jako přestřelka s Talibanci, nebo strastiplná cesta přes Hindúkuš. Hodně tomu dojmu pomáhá hudba a Gyllenhaalovo poctivé herectví, které je mnohem uvěřitelnější když sedí zdeptaný na gauči, než když pobíhá v uniformě po základně Bagram. Poctivý chlapácký film, v nejlepším smyslu toho slova. Top 10 za rok 2023.