Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (143)
S knihou tento film nemůže moc konkurovat, ovšem musim hluboce smeknout před hereckým obsazením. Jednoduše, sedí na jedničku. Dále bych se měl možná omluvit panu režisérovi, p. A. Moskalykovi, jelikož zfilmovat tak brilatní dílo, jako je kniha od A. Lustiga, je opravdu odvážné. Scény s hororovou hudbou tomuto filmu dodávají také patřičnou jiskru Hluchá místa se tu hledají velmi nesnadno. Film je ,jako celá kniha, po celou dobu velice zajímavý. 90 %. ()
Absolutně nejlepší filmové zpracování knihy Arnošta Lustiga. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl Jiřího Adamíru jeho zdvořilý a kultivovaný esesák Brenske působí na diváka ze začátku téměř sympaticky podobně jako na zajaté Židy a teprve na konci se ukazuje jeho nelidskost. Je nutné ocenit rovněž minimalistické herectví Lenky Fišerové a litovat, že nehrála ve více filmech. ()
Na Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou mě fascinuje především, jak se v té nejvyhrocenější situaci střetávají ty nejodstředivější promluvy. Na pozadí ujařmených hlasů vnášejících svá svědectví o všudypřítomném popelu, která činí zem pod nohama sypkou, se konstruují na tomtéž pohyblivém podloží sebevědomé i nejisté stavby strategií osvobození se. Každým slovem se ale sesouvají. Nad ně hřmí až neskutečně odlidštěný a vyprázdněný rétorismus nacistického důstojníka řídícího imitaci výměny předem odsouzených k smrti, řeč maskující lež mnohomluvným žvástem. Tato mapa skličujících trajektorií, jimiž se ubírají zaslepené mateřštiny, tlumočí vlastní, bytostně tragický příběh a umožňuje tázat se po tom, čí život tím znásilňováním trpí. Doslov v podobě vzpoury té nejslabší z odsouzených dosvědčuje, že tichý ženský hlas má větší moc než konformní vyjednávání nebo násilnická manipulace. ()
Antonín Moskalyk dokázal vytvořit skvělý televizní film, který jako na pilířích stojí na hereckých výkonech našich legend. Zároveň se mu podařilo vytvořit nesmírně působivou atmosféru pohybující se na hraně dobra a zla. Tam kde divák myslí, že by mohl přijít dobrý konec, protože tomu vše nasvědčuje se karta obrací a člověk začíná tušit, že je zle. Vyvrcholením absolutního pocitu prázdného děsu je pak konec, který to vše završí a znalec historie už tuší, k čemu se schyluje. ()
Pane Moskalyku, výborná práce. Tak mne v zádech nemrazilo možná ani při čtení knihy. Arnošt Lustig byl geniální spisovatel, jehož osud opravdu není závidění hodný. I k tomuto filmovému zpracování napsal scénář, jak jinak než brilantní, který já, spolu s vynikajícími hereckými výkony, režií a hudbou, hodnotím 5ti hvězdičkami. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
Reklama