Walk the Line

Výborný životopisný film, který je vlastně klasickým příběhem celebrity : mladý, snaživý, prorazí, šťastný, slavný, zamilovaný, začne chlastat a fetovat, ztrapní se, litují ho, je nešťastný a naštvaný na celý svět, a tady jsou dvě možnosti, buď umře, nebo spokojeně zestárne na venkově! Příběh tedy není ničím převratný, prostě další životopis hvězdy! Johny Cash navíc není nijaký můj oblíbenec a až na to, že některé jeho písničky jsou mi povědomé o něm nic nevím! Zpracování je také vcelku obyčejné, příjemně natočené, hezké, uhlazené! Phoenix však hraje perfektně, prostě jako by to byl skutečně on! Ale opradovou hvězdou je v tomto filmu Reese Witherspoon, která tady předvádí něco dokonalého! Její postava je prostě nádherná a každý se do ní musí zamilovat, takový živel, ale zároveň křehká zodpovědná slečna! Především díky hereckým výkonům mi tento film utkvěl v hlavě! A proto taky 9/10! + SPOILER (může být u životopisu spoiler?) Konec je tak neuvěřitelně šťastný, že nebejt to životopis, byl by to kýč jak svině! Prostě žili spolu šťastně až do smrti a pak umřeli spolu! (28.12.2007)

Z takovejch tech zivotopisnejch filmu je tenhle jeden z nejlepsich. Podobny filmy sice nevyhledavam a styl hudby Johnnyho Cashe neposloucham, ale tohle bylo fakt neco. Od zacatku do konce naprosto perfektni, ani jsem si to neuvedomil a byl konec filmu. Herecky vykony jsou perfektni, Reese me dost prekvapila a naprosto zaslouzene dostala oskara. Joaquin Phoenix byl taky perfektni, nekde ho sice nemuzu ani videt, ale do tohohle filmu se skvele hodil a krom toho perfeknte zpival (To i Reese.). Jediny co mi na nem prislo divny, bylo, ze at uz byl nadrogovanej nebo strizlivej, porad mel nejak povislej koutek ust (Pripomnel mi Stallona.) a chvilkama mluvil jak magor. Taky me mile potesil terminator Robert Patrick. A ty Cashovo pisnicky byli jednim slovem nadherny. Sice jsem nevidel Raye, ale tezko bude lepsi nez tenhle film. Bravo Mangolde. (01.08.2006)

Nevěděl jsem, že Johnny Cash byl nesympatický mladík bez ďábla v těle, jehož drsné image se rozpadá při prvním pohledu Reese Whitterspoon. Pokud chcete sledovat, jak chlápek dvě hodiny vašeho a snad 10 let svého života uhání jednu babu a to tak, že jsem si ke konci přál, ať ho pošle do prdele, tak je Walk The Line filmem pro vás. Až na pár scén rutina, Cashova hudba mě míjí. P.S. Nakonec jí užene (31.05.2007)

Na poměrně úzkém fragmentu sledujeme počátek kariéry Johnnyho Cashe a okolnosti, které jeho lidskou i hudební osobnost formovaly - smrt bratra, nesnášenlivý otec, krach manželství, setkání se svou životní láskou. Roky jeho největší slávy měly teprve přijít. Trochu méně psychologie a více hudby a byla bych maximálně spokojená. V případě brilantní Reese Whiterpoon jsem byla. (16.05.2006)

Hodina životního příběhu, na kterém je chytlavý leda dramatický úvod, a hodina songů, které mě sice nenutily rvát si prsty do uší, ale taky mi nepřinesly kdovíjaké uspokojení. To je vlastně všechno, co můžu profesionálně zvládnutému filmu vytknout: hudba, co mě nebere a člověk, co mě převážně odpuzoval a nezaujal ničím víc, než hereckým výkonem J. Phoenixe. 65% (10.01.2011)