Walk the Line

Film je to rozhodně povedený, ale dle mého trošku nadhodnocený. Přitom příběh to má jako dělaný na celovečerní film, jelikož život Johnnyho Cashe rozhodně nebyl jednoduchý, když musel projít hned několika těžkými životními zkouškami. James Mangold pojal film vcelku komorně, o to víc však životopisně a řekl bych, že se mu podařilo celkem věrně zachytit kariéru slavného hudebníka. Hlavní dvojici prý vybrali přímo J.R. s June, což je samozřejmě nejlepší casting. Překvapilo mě, jak se naučili Phoenix s Witherspoon zpívat či prostě jak to zvládli a celkem mě to bavilo. Abych to shrnul, jedná se každopádně o povedený životopisný film dobře reflektující Cashovu kariéru, ovšem na můj vkus tomu přeci jen něco chybělo a možná by to chtělo malinko zkrátit (ale možná ve mě tento dojem vyvolala pouze extended verze)...74% (10.08.2014)

Pokud by byl celý film ve stylu prvních 150 vteřin, pak bych s nejvyšším hodnocením neváhal :) .... Každopádně se jedná o dobrý film, který mi ale způsobil lehké zklamání. Johny Cash byl totiž v době své největší slávy opravdový fenomén, jehož hudba překročila hranice country. Jeho písničky poslouchali i ti, kterým country do té doby nic neříkalo (jako já :). Proto nejsem až tak spokojen s vyzněním filmu, kde je J.C. vykreslen spíš jako neustále unavený, opilý, nadrogovaný a nešťastně zamilovaný "looser". Je to pohled pouze do soukromí, jakoby jeho celosvětová proslulost neexistovala ..... Nic proti hereckým výkonům, výběru muziky, kameře .... v tomhle vyznění má jednoznačně "prsty" režisér a scénárista v jedné osobě..... škoda, že se nedržel těch úvodních tří minut ..... určitě ovšem stojí za to vidět - 70% (26.02.2006)

Dějově velmi podobné Rayovi. Stejně přímočarý a v podstatě velmi jednoduchý děj, opírající se především o silné herecké osobnosti. Narozdíl od Hackforda má však Mangold mnohem větší cit pro vykreslení komorních scén a především je Walk The Line jakožto celek mnohem upřímnější a poctivější, než politicky přespříliš korektní Ray. Phoenix a Witherspoon předvádějí do puntíku maximum a jejich výkony se řadí k tomu nejlepšímu, co bylo možné v uplynulém roce vidět. Oscar pro Reese je naprosto zasloužený. Bohužel má však poměrně solidní životopis Johnyho Cashe i svá negativa. Těmi jsou jednak příliš jednoduchý scénář, na můj vkus trochu moc klišé a typicky vyumělkovaných a na oko lahodících scén, které jsou však při troše pozorosti průhledné jak sklo. Solidní a především poctivé řemeslo a ve finále přece jen o něco lepší nežli čistě průměrný, poněkud délkově nevyhovující a lehce unavující Ray. (14.08.2006)

James Mangold v mých očích prozatím nenatočil žádný mnou obdivovaný snímek a i u oscarového WtL zůstal tak nějak na půli cesty. Dějově se velmi hlásí k nedávnému Rayovi, i když díky menšímu časovému záběru (než detailně biografický Ray) drží mnohem lépe pohromadě. Uznávaný, pohublý Johnny Cash se stal legendou, hudební nebe mu zobalo z dlaně, mně jako divákovi ale chybí větší množství zapamatovatelných scén, výraznější scénář, stejně jako mírně svižnější tempo – snímek se tak pro mě stal pouze poskládanou životní rekonstrukcí tu a tam otravného umělce bez nějakého výrazného tvůrčího vkladu. A uměřené, prakticky identické životopisy v poslední době ne a ne nějak zázračně oslnit!! Jak už to tak bývá, nedostatky úspěšně překrývají zejména herci, zatímco o skvostném Joaquinu Phoenixovi už bylo napsáno leccos, tak i Reese Witherspoon obstála znamenitě. Navíc na mnohem menším prostoru než její herecký kolega. Možná znovu diblíkující, ale velmi civilní. Tady s akademiky souhlasím, je skvělá, s hnědým přelivem navíc ještě roztomilejší než dřív. WtL je bezesporu kvalitní záležitost a adekvátní chválu si na těchto stránkách zcela jistě zaslouží – je dramatem, který rozhodně není průměrný, ale na 4* u mě (prostě neholduji životopisným snímkům) nedosáhl. A na naskakující husí kůži to vážně ani zdaleka nebylo. (14.11.2006)

Johnny Cash se stal legendou, které jeho jméno dovedou vyspelovat i v Karáčí! :-) Legendou, která se stala na čas úspěšnější než Beatles a Bob Dylan dohromady. Legendou, která - stejně jako většina ostatních - propadla drogám alkoholu a depresím. O tom a o spoustě dalších událostí vypráví životopisný snímek, který si Johny zasloužil a lépe to snad dopadnout nemohlo. Joaquin Phoenix zatím ve své životní roli předváděl vynikající výkon, nejen že perfektně hrál, ale i zpíval, to všechna čest. Reese Witherspoon taktéž zatím ve své nejlepší roli, žádná přihlouplá blondýna co hraje v béčkách, tohle byl herecký koncert se vším v šudy, Oscar více než zasloužený, Phoenixovi bych ho taky přál, ale to by nesměl hrát Capoteho Hoffman. Country je zvláštní styl, který dneska moc v radiích nefrčí, ale Cashe si poslechnu vždycky rád, jeho ranná muzika se mi moc nelíbí, ale ty nejnovější CD jsou na poslech dokonalá. Hlavně to poslední, When The Man Comes Around, kdy přezpíval například Personal Jesus od Depešáků nebo vydal svůj poslední hit Hurt, který je jeho dokonalým epitafem. (30.06.2008)