Oněgin

Z filmařského hlediska má Oněgin pramalý význam,ovšem z estetického... Všechny ty nádherné záběry a obrazové kompozice plus silný příběh způsobily,že jsem se neměl šanci nudit,přestože některé pasáže filmu k tomu přímo sváděly.Navíc je zde uhrančivý Ralph Fiennes,krásná Liv a překvapivě skvělý Toby Stephens,do kterého bych po toporném výkonu v Dnes neumírej nikdy neřekl,že dokáže podat natolik přirozený a sympatický výkon.Oněgin je film,který člověka úplně nenadchne,ale příjemně ho na necelé dvě hodinky zabaví a já osobně rozhodně nelituji,že jsem se na něj podíval a rozšířil si vzdělání o jednu zásadní ruskou klasiku. 80 % Update: S postupem času si uvědomuju,jak málo toho ve mně Oněgin zanechal a jak moc mi teď s odstupem připadá relativně nezajímavý.Proto musím své hodnocení snížit,alespoň do té doby,než se na něj podívám znovu. 65 % (21.04.2011)

Skoro dokonalý film... kdyby tam bylo trochu víc prostoru pro kontinuitu děje a možná nějak víc emocí... ale možná je to jenom tím, že já jsem tyto emoce nikdy neprožila, tak ty skvěle jemně a komorně zahrané city ve mě tolik nezarezonovaly. Každopádně Ralphova jemná, ale čitelná mimika mě dostávala v každém okamžiku do úžasu i nadšení. Poetika filmu je silná a určitě ve mě tenhle film zanechal víc, než se mi teď zdá, ono se to bude myslím pomaličku rozležívat. A jistě se podívám brzy zase...PS..ten Tánin dopis ale dost odflákli, to je pravda... nebo žeby překlad? Taky dost vadila psaná angličtina, ale s tím se nedá nic dělat... (13.01.2022)

Moc příjemný, emotivní a osobní film. Nadchla mě kamera, výprava i režije. Ralph(!) zde hraje přesně ten typ, který mě dostává - namyšlený a egoistický chlapík, přesto ale citlivý až běda. Líbí se mi jeho proměna skrz příbeh. Snad jen Liv se mi zdá až moc křehká a plachá. Na konci filmu jsem posměšně strouhala mrkičku Evženovi, ale zároveň jsem nadávala zásadové Taťáně. Film se mi díky atmosféře moc líbil, snad až na některé pro mě kýčovité a hysterické scény. (03.01.2007)

85% Dala bych pět hvězdiček, protože tohle zpracování s perfektními hereckými výkony Vás opravdu vtáhne do atmosféry tehdejšího Ruska i samého příběhu, jenomže jedna věc, mě opravdu dostala a to v tom špatném slova smyslu. Ve chvíli, kdy v "Rusku Ruska" Taťána píše dopis "Rusovi" Oněginovi v angličtině!!! tak jsem myslela, že snad uteču, vinou vlivem Puškina a celkového zpracování, jsem tomuhle filmu tu chybu - bijící do očí, odpustila, ale nezapomněla, kromě té chyby, to byl jednoznačně okouzlující snímek. (22.02.2008)

Nevěřila jsem vlastním očím, ruská klasika Made in USA. A jímala mě hrůza stejně jako Barta. Alexandr Sergejevič Puškin, můj druhý nejoblíbenější klasik Ruska ( Michail Jurjevič Lermontov je neotřesitelně první). A nevěřila jsem vlastním očím podruhé, překvapivě výborné zpracování. Navíc, jako bonus, mě velmi potěšil nádherný hlas Jitky Ježkové propůjčený krásné Liv. Dokonce jsem ve svém nadšení, ochotna odpustit i hodně nepřesný překlad dopisu, který znám dodnes nazpaměť, a to jak v češtině tak v ruštině. (14.09.2005)