Oněgin

Zas dalsi film, ktory komplet zhorel a nebolo ani na vyplaty pre hercov. Ako jo, aj taky obstarozny mentalny invalid ako ja vie, kto bol Puskin a ze tu hrali znami herci ako Fiennes, Stephens, Liv Obkladacova, Lena Headey. Exteriery na urovni, ale dialogovo je to skor plane nez dobre a ako pisem, neuspesny projekt, kompletny financny prepadak. 30 % (25.02.2017)

Klasika. Ačkoliv jsem knižní předlohu nečetl, pamatuji si z hodin literatury, o čem příběh pojednává, jaké obsahuje zvraty a jaké je rozuzlení. Myslím si, že Angličané se s Puškinem "poprali" velmi solidně, Oněgin se mi líbil snad ve všech směrech, které film nabízel - prostředí, kamera, souboj s Lenskim (velmi dobře natočen), postavy i hudba. Ralp Fiennes sehrál Evžena mistrovsky, představitelky Taťány a Olgy jsou sice hezké, ale mě osobně nijak zvlášť nezaujaly. Opravdu povedené. (07.08.2009)

Solidně odvedený přepis Puškinovy veršované klasiky se opírá zejména o ústřední hereckou dvojici: R.Fiennese coby Oněgina, který zahodí jedinou příležitost k naplnění svého prázdného života, a L.Tylerové jako nešťastné Taťjany, jejíž pokus vzepřít se dobovým společenským konvencím končí přesně v tom typu manželství, o které nikdy nestála. (26.02.2007)

Nevěřila jsem vlastním očím, ruská klasika Made in USA. A jímala mě hrůza stejně jako Barta. Alexandr Sergejevič Puškin, můj druhý nejoblíbenější klasik Ruska ( Michail Jurjevič Lermontov je neotřesitelně první). A nevěřila jsem vlastním očím podruhé, překvapivě výborné zpracování. Navíc, jako bonus, mě velmi potěšil nádherný hlas Jitky Ježkové propůjčený krásné Liv. Dokonce jsem ve svém nadšení, ochotna odpustit i hodně nepřesný překlad dopisu, který znám dodnes nazpaměť, a to jak v češtině tak v ruštině. (14.09.2005)

Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70% (14.07.2013)