Den díkůvzdání

S režijní tvorbou Eli Rotha jsem obeznámen kompletně a společně s prvním Hostelem patří Thanksgiving k tomu jednoznačně nejlepšímu, ne-li vůbec k tomu nejlepšímu, co doposud tento převážně hororový tvůrce natočil, a to především díky gore efektům, kterých je jednak docela dost, jednak jejich zpracování patří k naprosté špičce, ale především, a to je pro mě nejzásadnější, se toho tady na rozdíl od většiny současných hororových tvůrců Eli nebál a servíruje tu opravdu masakrální hody, které jsou navíc nápadité, rozmanité a skutečně nekompromisní, a já jsem tak mohl být zas po vážně dlouhé době v tomto ohledu fakt spokojený, jelikož podobná efektní řezničina tu prostě už dlouho nebyla. Kdybych tak měl hodnocení Dne díkuvzdání postavit jen na mordech, dal bych bez rozmýšlení plnou palbu a mé nadšení by neznalo hranic. Jenže to nejde, já musím brát v potaz i ostatní filmové aspekty a ty mi bohužel nedovolují těch 5 * dát. Především mě krapet neoslovila dějová linka Thanksgiving, které chybí nějaký výraznější moment překvapení, něco nápaditějšího, zajímavějšího, kdy takhle jde tedy sice o určitě vážně profesionálně a rozhodně nenudícím způsobem natočenou zápletku, nicméně diváka znalého podobně laděných slasheru zde nemá absolutně co překvapit a v podstatě nakonec i ten vrah je docela předvídatelný, či přesněji řečeno, on ten výběr, kdo by to mohl asi tak být, tu není zas až tak velký, takže se to dá trefit řekněme 1:3, což není zrovna žádná šokující hitparáda. Atmosféru pak lze označit za vcelku působivou, zároveň ale i krapet obyčejnou, pořád ale lepší než nic, s napětím je to ovšem horší, na druhou stranu to zas ale vynahrazují zhruba tři lekačky, po kterých jsem si musel zběhnout vyměnit pleny, a co se týče postav a jejich hereckých představitelů, tak postavy nepředstavují žádnou zásadní složku filmu, která by mu pomohla k lepšímu dojmu, s herci je to ovšem daleko lepší, vesměs se totiž jedná o sympatické tváře, a především herečka v ústřední roli je velice milé, okaté koťátko, které je tu po celou dobu skutečně velkou a nepřehlédnutelnou ozdobou. Zkrátka kdyby Eli více zapracoval na zápletce, bez debat bych uvažoval i o tom nejvyšším hodnocení, takhle to je tedy ,,jen” za čtyři, ovšem s dodatkem, že takhle krvavý horor už tu nebyl ani nepamatuji a minimálně za to si zaslouží pozornost a především ovace. (01.03.2024)

Já bych fakt chtěla vědět a pochopit, jak někdo tenhle film bere vážně a dá mu pět hvězd. Mně Thanksgiving připadalo jak scéna ze Scary Movie, hlavně teda hned ta z obchoďáku mi přišla jak ze špatné parodie na horor a celkově to, jak ten film působí lacině a ultra americky. Vlastně jsem ten film nebyla napoprvé schopná dokoukat a vrátila se k němu snad až po měsíci. Už jen tenhle fakt nucení se do toho to dokukat mi brání vůbec přemýšlet nad tím dát tomu víc než dvě. Já tam necítila atmosféru, napětí, vůbec ten zájem dozvědět se, kdo je vrah, soucítit aspoň s jednou postavou. Hodně mi to připomnělo nové Vřískoty, jenomže tam jsou alespoň ty vraždy brutálnější a zvládnuté efektivněji. Tady mi přišlo téměř vše směšné. Asi je něco špatně se mnou, nevím. (17.04.2024)

Eli Roth sa ani po dvadsiatich rokoch od debutu nenaučil natočiť dobrý horor. Snaha a fanúšikovské zanietenie sa mu nedá uprieť, ale to na dobrý horor nestačí. Mal už toľko pokusov a vždy to pod jeho rukami dopadne neslávne. Iný nie je ani Thankskgiving, ktorý je len typické slasherové Béčko, ktorému nedokáže Roth dodať nič navyše. Ako režisér odvádza len absolútne rutinnú prácu, navyše so škôlkárskymi chybami, kde tomu hororu nedokáže dodať jednotnú atmosféru a každá potenciálne zaujímavá scéna je nevhodne vyrušená rádoby vtipnou vsuvkou (postavy úplne vážne prednášajú vety ako "toto je otázka života a smrti" len, aby tri sekundy predtým a tri sekundy potom bola trápne vtipná vsuvka); nedokáže nijako pracovať s postavami, takže celé tunajšie osadenstvo je divákovi maximálne ukradnuté; nedokáže tomu dať aspoň trochu zaujímavý scenár a len variuje tisíc krát obohraté a otravné klišé, aj s úplne nezaujímavým motívom zabíjaka; a čo je najhoršie, nemá to spád, ani žiadne napätie, pretože to pomerne často skĺza až do grotesky. Thanksgiving je tak horor bez napätia, s pár brutálnejšími vraždami, ktoré sme však videli tisíc krát a súčasnému divákovi nemá veľmi čo ponúknuť. Roth sa síce pokúša o akýsi horor alá osemdesiate roky, ale ani predať tú 80s náladu mu vôbec nejde a aj menej skúsení režiséri to zvládnu o trochu lepšie. Obávam sa čo sa stane s budúcoročným Borderlands v rukách Rotha, ale očakávania radšej chladím na minimum. CELKOVO: 4/10 (22.12.2023)

[75%] Vcelku zdařilý slasher, který mě po slabším rozjedu filmu začal bavit, a to především těmi dobrými vyvražďovačky. Jak říkám, první třetina byla taková méně záživná a nemohl jsem se ani moc soustředit na vlnu postav. Jenže pak se vše začalo vylepšovat a šlo to hezkým tempem nahoru. U večeře díkuvzdání to bylo správně nechutné a krvavé. Závěrečná pointa nebyla až tak nečekaná, ale docela fungovala, takže to lehce připomnělo například všelijaké rozuzlení série Scream. Eli Roth prostě vraždící kousky umí. Takže se těším už na případné pokračování. (01.02.2024)

Eli Roth režisérky roste. Překonal sám sebe a natočil svůj nejlepší kariérní počin. Troufám si říct, že jsem letos lepší a zábavnější slasher neviděl a už se těším na potvrzené pokračování. THANKSGIVING hodně odkazuje nejen na HALLOWEEN a SCREAM, ale hlavně na I KNOW WHAT YOU DID LAST SUMMER, z něhož cituje překvapivě nejvíc scén. Narozdíl od svých vzorů se však nebere vůbec vážně, ale jede v hodně černohumorných vodách, stejně jako původní GRINDHOUSE trailer. (07.12.2023)