Godzilla Minus One

Od tohoto týmu by se mohli učit všichni v Hollywoodu. S rozpočtem kolem 11-15 mega dokázali stvořit něco tak uvěřitelného (a byli po zásluze odměněni Oscarem za VFX), že by mohla ta letošní americká s rozpočtem 135 mega jen suše závidět. Mocně doufám, že Godzilla -1 po velkém úspěchu zažehne novou sérii, která pokryje celou historii japonské Godzilly a bude tu s námi ještě pěkně dlouho, protože vidět velký film v takovémhle balení je v té záplavě studiových "hangárových" filmů skutečně osvěžující. Navíc to není jen o samotném legendárním monstru, ale ždímou se tu emoce jedna báseň a ačkoliv jsem pár logických lapsů zaznamenal, je to jen kapka radioaktivity v královském moři. Doufám, že za pár let znovu a tentokrát už i v kině. (15.05.2024)

Letos se mi zdá, že snad všechny filmy, kolem nichž propuká všeobecný hype, mi připadají přinejlepší mírně nadprůměrné. Japonská Godzilla je dalším takovým kouskem. Dokud se řeší komorní osudy jednotlivců v poválečném Japonsku a ještěrka je vidět jen ve vlnách, tak je to fajn. Jakmile ještěrka vystoupí na pevninu, Japonci dostanou příležitost používat své přepálené herectví a postavy začnou vymýšlet totálně zhůvěřilé plány, ač se nakonec ukáže, že stačí ještěrce (... no však uvidíte), tak to jde alespoň pro mě do kopru. Můžu ocenit, jak to vypadá vzhledem ke svému rozpočtu, ale nedokážu si to autenticky užít. (23.12.2023)

Měl jsem pocit, že se dívám na "starý" japonský film s Godzillou natočený novou technologií, takže myslím, že účel byl splněn. Vážně míněný příběh se zajímavými postavami (což je asi největší rozdíl oproti současnému americkému MonsterVersu), které stejně jako celé Japonsko přešly z předválečné krize válkou do krize poválečné, se tu přirozeně mísí s tak nádherně a úmyslně nablbými nápady, jako je především plán na zničení Godzilly, že mi nezbylo než být nadšený. Digitální Godzilla vypadá jako člověk v gumovém obleku, a když začne s demoličními pracemi a hraje jí k tomu Ifukubeho motiv, je to opravdu něco. Být stoprocentně objektivní, možná bych dal o hvězdičku méně. Ale nechce se mi. (08.12.2023)

Bavilo mě, že film přináší krom klasického (a schématického) béčkového příběhu o radioaktivitou absurdně vytuněném monstru i zajímavé obrazy z těsně poválečného Japonska. A šťouraly možná (tak jako mne) zaujme i fakt, že několik prototypů kachního stíhacího letounu Šinden skutečně existovalo (pokud to tedy nevěděli už dřív, na rozdíl ode mne). Ale k nadprůměrnému hodnocení žádný zvláštní důvod nemám, i když happyend se povedl, to uznávám. (04.05.2024)

V porovnaní s nedávnou americkou Godzillou ako nebe a dudy. Tam kde Hollywood robí z Godzilly prepálenú CGI mlátičku, ktorá si dáva na držku s King Kongom, tu Japonci pochopili v čom tkvie sila tohto monštra a vracajú ju tématicky späť k pôvodnej Godzille z päťdesiatich rokov, akurát v modernom kabáte. Japonská Godžira je tu opäť neľútostné monštrum, ktoré je akousi metaforou na hrôzy druhej svetovej vojny a nástup atómového veku s obrovskými dôsledkami, ktoré môže spôsobiť. Skvelá hudba, rešpekt budiace monštrum, výborné akčné scény s monumentálnou deštrukciou a oceánske scény, ktoré sa k tomuto filmu náramne hodia. Akurát škoda toho občas prehnaného japonského patosu, neustáleho (až trápneho) sentimentu a s pribúdajúcimi minútami sa akosi vytratí aj tá pochmúrna nálada z prvej polovice filmu. Škoda, viem si tu predstaviť trocha šikovnejšiu prácu s depresiou ohľadom druhej svetovej vojny a dopadom na postavy, no v skutočnosti ten ľudský príbeh (aj úmrtia ústredných postáv v priebehu filmu) na mňa fungoval najmenej, napriek tomu, že je na neho kladený najväčší dôraz. Vo výsledku síce dobré, s vynikajúcim prístupom k látke, kde by sa aj Hollywood mohol učiť, ale rozhodne nie tak skvelé ako som čakal. CELKOVO: 6/10 (14.05.2024)