Godzilla Minus One

Já ty filmy o Godzille nebo jiných monstrech úplně nehajpím, zejména hollywoodský "Monsterverse", který začal v roce 2014, takže jsem se sám sobě divil, že se mi tento film tak líbil. "Godzilla Minus One" je víc než jen bezduchý monster movie; je to dobře propracovaný příběh, který se soustředí na skupinu skvěle napsaných postav. Herci podali vynikající výkony, díky nimž je tento film více zaměřen na lidi, a proto více rezonuje s diváky. Akční sekvence jsou velkolepé a prolínají se hlavním dějem filmu, nikoli naopak, jak se očekává od amerických filmů o Godzille. Skutečnost, že film byl natočen s mizivým rozpočtem, je udivující, protože se může pochlubit nejkvalitnější výpravou a CGI za poslední roky. Ocenil jsem i překvapivý happy end v nemocnici, který by mi jinde nejspíš vadil, ale zde má svoje místo a příběhový oblouk by bez něj nebyl úplný. Jo, já jsem hodně spokojený. Jako celek se mi to líbilo. Je to jiný G film, než známe z amerických verzí. Drama, beznadějnost, zoufalství, strach, a do toho děsivá Godzilla, to všechno tomu dodává nový rozměr. Vždy fandím Godzille, v tomhle filmu jsem fandil lidem. /75%/ (10.05.2024)

Godžira k takřka sedmdesátinám dostala do vínku snímek, který jde na ruku většinovému divákovi. Což není na škodu, ale pokud čekáte procedurální společenskou kritiku à la Shin Godzilla či naopak "na přes držkovanou olbřímých kaiju" à la pozdější japonské díly, tak odejdete zklamáni. Sedl by více název "jak můj poválečný život opakovaně ovlivňovalo monstrum" (trocha inspirace v konceptu z komiksu Godzilla: Half Century War je patrná), protože na Godzillu je to tentokrát skoupé. Je až někde ve třetím plánu. Když už se ráčí dostavit, stojí to za to (tradiční design, původ i schopnosti, měřítko i akce), ale je to po většinu stopáže slzopudné melodrama o kamikadze letci, který nesplnil svou povinnost a trpí posttraumatickým syndromem. Snaží se dát si dohromady život v troskách Tokia a zdecimované poválečné japonské společnosti, která také prochází zásadní proměnou. Jen jim (jemu i Japonsku) do toho občas hodí pařát Godžira. Paradoxně to má blíže pohollywoodštěné kaiju variantě na Čelisti mixnuté s Pearl Harborem než dosavadním japonským Godzillám (ať již těm vážným či těm béčkovým). Další díl se sice nabízí, ovšem osobně bych raději pokračování Shin Godzilly. Třeba jako satiru na japonské vládní byrokratické nezvládnutí covidu a olympiády. (25.11.2023)

We gonna need a much bigger boat, aneb slavná zmutovaná ještěrka hodlá poslat poválečné Japonsko a jeho traumatizované obyvatele z bodu nula směr suterén. Přichází to s atraktivní kombinací vloženého srdce tvůrce z místa působnosti ničivého endemita a rozkošné naivity, pro kterou je příznačný stín rozcuchu vědátora na plátně promítačky (se vším respektem k neskutečné japonské vynalézavosti při ochraně země před přírodními živly). Emocionální výlevy i pláč na povel od holčičky z J-hororu jsem nějak vydýchal a soustředil se na krasavce Kjúšú J7W Šinden, do kterého místní Lucius Fox nechal namontovat tlačítko pana Waynea.. Poklona pro Jamazakiho, že to zvládnul za peníze, které by bláznivému Rolandovi stačily na Brodericka, Renův zapalovač a pár živých žížal.. (31.01.2024)

Návrat ke kořenům monstra, které vyrostlo z traumatické viny, pocitu selhání a nástupu atomového věku, který Japonsko pocítilo na svém těle jako žádný jiný národ. Jamazaki a spol. natočili organické spojení poválečného rodinného dramatu a Čelistí na steroidech, které omezený budget používají chytře a esteticky úsporně. I když limity cítíte, nakonec jsou vždy ve službách celku, který je komorní i epický zároveň. Je to ten typ blockbusteru, o který se pokoušel Gareth Edwards - akorát nezatížený kompromisy a tlakem studia. Je to skličující a povznášející, naivní i dojemné. Všechno, co od blockbusteru žádám! (07.12.2023)

Komorní a ponurý příběh o vyrovnávání s vlastním selháním, stavění se vlastnímu strachu a pochopením toho, co znamená převzít zodpovědnost. Godzilla hraje skoro druhé housle. Za mě nejlepší zpracování od roku 1954. U  Vrány jsem psal, že v dnešní době nejde natočit čistokrevný příběh bez všudypřítomné ideologie. Spletl jsem se. Pan Jamazaki to dokázal a napsal výborný příběh. (10.03.2024)