Anička s lískovými oříšky

"Ještě jsem neviděl, aby se sestry měly tak rády, že ani pro lásku k milému, na sebe nemohou zapomenout." Romantická televizní pohádka o další dívce, která také spotřebovává lískové ořechy, jako by neexistovaly třeba buráky, jejíž spotřeba však překonává tu Popelčinu a vyrovná se i spotřebě továrny na Nutellu. Ale jelikož mě v tomto tajemném příběhu žádná maska neděsila a loutky draků mě dokonce pobavily, tak musím uznat, že se mi tento film velice líbil, stejně jako charakter nevlastní sestry hlavní hrdinky, která aby ji vysvobodila ze zakletí, musela zavrhnout svou vlastní, pomstychtivou matku. Také bych rád zmínil, že mě na tomto vyprávění rovněž zaujala i jeho genderová vyváženost, kdy jedna dívka neváhá zachránit svého prince, zatímco jeden král neváhá zachránit svou dívku a když se ještě vrátím k té tolik kritizované masce, tak musím napsat, že Nikdo není dokonalý. (26.10.2015)

Anička s lískovými oříšky je je jedna z prvních televizních pohádek po rozpadu Československa. Je o nevlastní dceři Aničce, kterou zlá macecha třikrát prokleje (ať je němá, ať je celá jiná a ať ji stíhá neštěstí). Anička je tak prokleta do odporného stvoření s ovčí hlavou, které se všichni bojí či se jim hnusí. A ono skutečně se jedná o hodně odpornou masku, možná až morbidní. O to více zaujme a upřímně právě ta odporná ovčí hlava je to jediné, co si divák z ní po pár měsících zapamatuje. Podle mě ta maska splnila cíl a díky ní se na pohádku nezapomene. Nebýt jí, zapadla by v televizních archivech a diváci by ji ze vzpomínek vymazali. Pohádka je totiž jen pouhým průměrem. A to i přesto, že se jedná na televizní poměry o hodně výpravnou pohádku. Natáčelo na pěti hradech, což bohužel kvůli jen pár krátkým záběrům nejde poznat. O to více zde dominují televizní ateliéry v čele s gumovými draky ala draci z pouťového domu hrůzy, kteří hlídají tajnou bránu před lidmi. Samotní herci hrají podprůměrně, především Rybová v hlavní roli a její nevlastní sestra. Brejchová se jakžtakž snaží, ale nezachrání to. Nevynikne ani Čenský v roli krále, který tak dá o sobě nejvíce vědět hned v úvodní scéně, kdy se na první pohled zamiluje do Aničky a hned asi po dvou minutách ji žádá o ruku. [2424. hodnocení, 128. komentář, 53%] (17.03.2020)

Kouzel víc než dost, démonická zvířata – draci, tak proč na závěr ještě ten zcela evidentní symbol ďábla nad okny? Jinak výborné. Začátek lehce přepálený, kdy král požádá během deseti vteřin o ruku holku, kterou nikdy před tím neviděl. Pak napínavý děj, pěkné kostýmy, libozvučná artikulace Přeučila, sympatické obě nevlastní sestry, dobře promyšlený příběh, pěkné melodie. Černovláska hraje dobře a profesionálce Brejchové bez problémů stačí. (14.04.2023)

Pohádka se dost vleče a chvílemi je trochu nudná, ale musím pochválit obsazení tehdy mladého Martina Stránského, který už zde měl svoje kouzlo. Dál chci pochválit hororovost této "pohádky" - ještě v dospělosti se trochu bojím, nejhorší ze všeho je ta úžasně strašidelná ovčí maska. (Strašně ráda bych si takovou vzala na jednu akci ve stylu hororu, ale bojím se, že ji neseženu. Kdybyste někdo věděl, tak prosím napište, budu moc ráda.) (30.04.2012)

Jan Čenský mi v rolích princů nevadí, stále jeden z těch lepších, který se v české pohádkové tvorbě mihl. Co se týče Aničky, jak tak čtu zdejší komentáře, nejsem jediná, komu šílená, děsivá, ba přímo traumatizující ovčí hlava vadila. Taky mě ve snech děsila celé dětství, ale na druhou stranu jsem celou pohádku neodsoudila, je jedna z mých oblíbených. Jen když je v záběru Anička, musím si dát ruku přes oči no:) (24.12.2010)