Apokalypsa

Apokalypsa. K tomuhle veledílu mám trošku zvláštní vztah - psal jsem seminární práci na téma srovnání Apokalypsy now a jeho volného předobrazu, Conrádovy legendární povídky Srdce temnoty. Seděl jsem zavřený na samotce na své koleji v Brně a dokola si tenhle film během noci pouštěl... dokážete si představit, co to s člověkem udělá? Začínal jsem mít nepříjemný pocit, že Kurtzovi rozumím a plně jsem chápal Willarda, který jen seděl a naslouchal opojným příběhům o dokonalosti lidské mysli, odproštěné od soucitu a ideálů prohnilé nízké morálky, která je nám stejnak jen podstrkována těmi, kteří ji sami nerespektují a dokáží rozpoutat takové peklo, jakým je válka zuřící všude kolem a pronikající jako duševní nemoc do myslí všech zůčastněných. Kdo je zrůda, kdo je šílený a je v příběhu nakonec někdo kdo není? Šílený je bezesporu pan Coppola, který dle mého názoru touhle příšerností překonal samotného Kmotra a hodil rukavici všem, kdo by se chtěli pokusit natočit válku ještě sugestivněji. Nikdo ji zatím nezvedl... samozřejmě se nabízí srovnání s ostatními špičakmi žánru - Stonovou Četou, Kubrickovou Full Metal Jacket či Lovcem Jelenů... každý z těhle filmů si však bere na zřetel trochu jiný aspekt války, tudíž konfrontace ani není zapotřebí. Přesto si myslím, že Apokalypsa čímsi ční i nad těmihle velikány. Dokonalost formy se snoubí s hloubkou námětu a strašně silnými hereckými výkony (minimalismem v podání Sheena a majestátností poloboha Branda)... 100% (23.06.2006)

Robert Duvall je největší hvězdou celého filmu. Jeho hlášky a bláznivé nápady mě neskutečně bavily. Dokud je kapitán Willard na cestě, tak se jedná o dokonalý film. Vietnam působí realisticky, akce je úchvatná a atmosféra depresivní. Přes dvě a půl hodiny divák čeká na záhadného Kurtze a těší se na velkolepé finále. A tady vidím malý problém. On není největší hvězdou celého filmu. Duvall i Sheen ho jasně zastiňují a slibovaný velikán Brando ohromí jen svou nadváhou. Navíc jsem viděl prodlouženou verzi, která od setkání s Francouzi přeci jen ztrácí dech. Mezi válečnými filmy o Vietnamu se však jedná o nejlepší kousek, kterému se vyrovná snad jen Olověná vesta. (04.07.2011)

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (04.02.2005)

Obecně kvituji s úlevou všechny pacifistické tendence a přikláním se k tomu, že válečné filmy jako takové nejsou mým oblíbeným žánrem, výjimku tvoří jen ty z nich, které demaskují zrůdnou podstatu války a netváří se tak, že válka je skvělá show, akce a adrenalinová jízda (viz mnohé pokleslé válečné akční filmy - kupříkladu propagandou nasáklá série o Johnu Rambovi). Válka prostě není cool, je to Utrpení, Bolest a Smrt... A takhle reflektována má pak i percepce takového snímku smysl. Stejně tak funguje i svět Coppolovy Apokalypsy...cynický svět hrůzy a odosobnění válečné mašinérie, nezastavitelného kolosu smrti a zabíjení, který nezávisle na lidech, jenž ho uvedli do pohybu, svou setrvačností a kinetikou drtí vše a všechny. Hrůza, Smrt, Prázdnota... Člověk si někde v sobě nese archetyp dávného válečníka a jeho sklon k destrukci a nihilistické zkáze...Apokalypsa...konec světa...zasazený do vietnamské džungle. Existuje vůbec silnější protiválečné memento než toto filmové mene tekel? (25.09.2007)

2003: Apokalypsu jsem viděl poprvé až v Redux verzi, ale hlavní přidané scény jsem poznal - nejsou sice nezajímavé, ale docela běh filmu zdržují, aniž by děj nějak zvlášť obohatily. A přidat k už i tak dlouhému filmu dalších 53 minut je opravdu moc. Myslím, že by se režisérům tohle "přepisování historie" mělo zakázat. Původní verzi bych pět hvězdiček dal. 2020: Final Cut má tři hodiny, což je podle mne pořád ještě moc. Celá pasáž z francouzské plantáže tam být nemusela. A ten Brando mě už tentokrát vážně moc nebere. (03.10.2020)