Šedý kamion červené barvy

Takovouhle bejkárnu mohou natočit jen balkánci. Road-movie z kriminálu puštěného bosňana a bělehradské kurvy, notabene těhotné, co jedou do Dubrovniku v ukradeném kamionu ale nedojedou. Úplně mě dostala scéna, jak na jedné straně jezera se vypaluje vesnice, na druhé se souloží a kouří tráva. Není to film Balkan Top ale stejně stojí za zhlédnutí. Jako v mnoha Kusturicových filmech, hudba zní a válka přichází... (19.06.2011)

Mě to přišlo vypravěčský hrozně neučesaný. Jasně dát k sobě protiklady nechat je procestovat krásnou krajinou kde ještě ke všemu začíná válka je divácky atraktivní, ale emotivní dopad by potřeboval lepší scénář. (22.10.2016)

"Proč řídíš v ponožkách? Líp cítím pedály". Emotivní road movie slalom po balkánsku, asi tak jsem to cítila. Dvě osůbky, které neměly zrovna na růžích ustláno se jednoho dne rozhodnou, že už mají všeho dost a tradá třeba do Dubrovníku, kam možná Gavran zrovna neměl namířeno, ale Suzana mu nedala na výběr, protože si tam potřebovala vyřešit své problémy. A že se kolem nich schyluje ke konfliktu, který bude znamenat velkou změnu pro celou jejich zemi, je nakonec ještě víc popohání jet a zmizet někde v dáli. Láska a válka ruku v ruce je tady podaná místy silně bizarně, absurdně a bláznivě, ale mělo to v sobě něco, co mě drželo sedět s tou dvojkou v kamionu až do konce. Ty úsměvné chvilky střídaly trochu smutnější, ale celkově jsem byla mile překvapená jejich smyslem pro humor, kterého jsem se zprvu obávala. Jedna z posledních vět mě rozesmála skoro až k slzám a jejich tanec u vody s dálkovým osvětlením hořících seníků neměl chybu. Gavrane se Suzano, držím vám palce, bylo mně s vámi celkem fajn, tak vám posílám čtyři hvězdičky. (10.10.2015)

Šedý kamion červené barvy je naprosto klasickou ukázkou balkánského filmu se všemi jeho klady, ale bohužel i spoustou neduhů. Jednoduchá záplatka zasazená do počátku štěpení Jugoslávie je tu pouze prostředkem k vyprávění příběhu, na jehož počátku se setká charakterově nesourodá dvojice a cestou napříč měnící se krajinou potkává šílené figurky a ještě šílenější situace. Ona šílenost však není ztělesněním třesknuté zábavnosti, ale spíše hořkého humoru, který je reflexí nadcházející černobílé doby. Celé se to však nese v intencích místní tvorby a příliš nepřekvapuje. Komplexně snímek působí jen díky využití prvků roadmovie, což je žánr, u kterého je pouhé toulání po krajině očekávatelné a odpustitelné. Červený kamion se pak stává průvodcem, jakýmsi nemluvným pozorovatelem, kterého všechny strany tolerují, takže dokud je to potřeba, snadno vybruslí z každé komplikované situace, aniž by si poškrábal lak. (24.11.2013)

Nemôžem si pomôcť, ale filmy o bývalej Juhoslávii, o vojne v nej, o následných zmenách a živote v rozdelených krajinách, na to sa veľmi rád pozerám. Tobôž v prípade, keď je samotný príbeh pojatý vtipne, s nadsádzkou a zaujímavo. Sivý kamión mi ulahodil z každej strany. Na ústredné duo sa veľmi dobre pozerá, vzájomná chémia je nepopierateľná, a tak nie je dôvod na nespokojnosť. Zbožňujem to ich: Do pičky materinej :D (11.06.2008)

Formou tento úsměvný snímek nepřekvapí, nicméně tuto road-pohádku mám opravdu rád kvůli osobním sympatiím ke kamionům a stopování. Koukal jsem na něj s anglickýma titulkama, ale asi po 20 minutách jsem je vypnul aby mě nemátly. Moron, jebu teba! a podobným hláškám rozumí snad každý... (23.03.2008)

Čo sa stalo ani sám nechápem. Podľa mňa prehnane šialený cestovný film, ktorému som okrem Todorovićovej postavy nič neveril. Ukradnutý červený kamión, stopovanie, tehotná rockerka, ktorá je dobrá v maľovaní, farboslepý chronický zlodej s malou inteligenciou, ale veľkým pudom sebazáchovy, šialený kňaz, drsní pohraničníci, to sú kladné momenty scenára. Lenže hádky okolo hranice vedúcej cez strom, chaos na kolotočoch, samozvaní novodobí zbojníci alebo lepšie povedané blázniví samozvaní páni svojho kraja, desný úvod až po scénu so stopovaním, chlapík s mŕtvolou, to sú podľa mňa desné omyly filmu, ktorý mi nič veľkého nedal. Útek z Juhoslávie, kde sa schyľuje k vojne našťastie postavám vychádza a záver hodnotím chválitebne. Takisto chyba s tou snahou ísť do Dubrovniku, to akosi nedávalo zmysel. Z tohto filmu mám dosť prázdny pocit, akoby nič nepovedal, tá absurdnosť nebola dôveryhodná. Opäť sa tu vyskytli správy, ktoré však hlavná postava rýchlo ruší, akoby povedala toho už bolo v podobných filmoch dosť. Alkohol, drogy, nadávky, sex, vraždy však pretrvávajú. Hudba nič moc, našťastie dej nie je dlhý, aj keď by sa dal všelijakými absurdnosťami predĺžiť, urobiť zaujímavejším a predĺžiť tak v skutočnosti nie veľmi dlhú cestu. Našťastie preto, lebo v tejto krátkosti nič poriadne nezačal, nepovedal, nezaujal, neoslovil a zvaľovať všetko na absurditu je zlé. Som celkom rád, že film s takýmto scenárom netrval príliš dlho a že skončil skôr, lebo mi už začínal vadiť. (23.07.2012)

Na rozdíl od Gavrana, sympaťáka a největšího dobráka od kosti (i když krásou dvakrát nevynikal), mi jeho trochu hysterická (to bude těma špekama, co si v jednom kuse zapalovala) spolucestující do oka dvakrát nepadla a nebylo to jen tím, že za 90% všech jejich problémů mohla její nevyrovnaná letora a dvakrát tolik nevymáchaná pusa. Celkově má tato road movie svou balkánskou zemitostí a vyzněním volajícím po svobodě blízko ke kusturicovým filmům a nemůžu tvrdit, že to nemělo svoje kouzlo, ale přesto mi tam k plné spokojenosti něco málo chybělo, asi jako když kuchaři schází špetka toho pravého koření, které by jeho dobře uvařenému pokrmu dodalo ten pravý říz. Ale jak se říká sto lidí, sto chutí a tahle filmová mňamka rozhodně není z nejhorších. To v žádném případě. (08.02.2015)

filmik...ktory dokazuje...ze aj cierno-biela sa moze polnohodnotne vyrovnat farebnej...Sám hovori, ze venovany pre tych,ktory sa na svet divaju inak...preto nemusi sadnut kazdemu...Mne sadol origos...potreboval som sa vypnut...a pri tomto filmiku sa mi to podarilo,4ka...nazdar (20.03.2008)

Spíš teda 3,5*. Ono je to fajn, ale nevydrží to tak po celou dobu, místy to je vleklé, finále jsem čekal lepší a ani ten humor ne vždy pobaví - ačkoli světlých momentů má dostatek. Ale jinak se mi to docela líbilo - nesourodá ústřední dvojka k sobě skvěle pasuje a oba jsou sympatičtí, potkají po cestě pár zajímavých lidí, dokáže to pobavit svým šíleným humorem, někam se to celé vyvíjí a to, že se to vše odehrává během rozpadu Jugoslávie, zde naštěstí působí přirozeně a nevnuceně. A asi hlavně kvůli tomu nakonec slabé čtyři dám. Líbilo se mi to, silnější dojmy sice nemám, ale určitě na ten film jen tak nezapomenu. Slabé 4* (31.07.2021)

Opat sa potvrdilo moje presvedcenie o tom, ze sa vyhybam Holemu Udu /teda pardon, chcel som napisat Blbowoodu, teda vlastne Hollywoodu/. Po kultovom Kusturicovom filme Crna Macka, Beli Macor sa ku mne dostal dalsi film od rejzu Koljevica s menom Sivi kamion Crvene Boje. A je to vyborny srbsky film o cestovani napriec Srbskom na kamione. Srdan Todorovic /Crna Macka, beli Macor/bol sofer na urovni a moze sa zacat jazda. Okrem dialogov a krajiny sa clovek podozveda co -to aj zo sukromia tych malych srbskych ludkov. Ovsem, SFRJ je uz minulost, vo filme sa na to dost upozornuje a blizia sa smutne udalosti juhoslovanskych vojen. Scena s kamionom na konci pripomenula, do akej reality bol film zasadeny. 77 % (27.06.2015)

Nenarocna road movie balkanskeho strihu, ktere tradicne nechybi absurdni situace. Mozna chybi filmu lepsi scenar, urcite vsak vice vtipnych situaci. Nekolik zajimavych postavicek se tu vsak najde a kdo ma rad exjugoslavske komedie, tak si s nejvetsi pravdepodobnosti prijde na sve... (28.02.2017)

Další reflexe událostí v Jugoslávii počátku 90. let. Válka, či spíše její pozvolný příchod je zde přítomen na pozadí příběhu nerovné dvojice - prostého Bosňáka Gavrana a mladé rozmazlené slečinky z Bělehradu Suzanny. Ti spolu shodou okolností cestují rnapříč rozpadající se Jugoslávií v ukradeném kamionu plném zbraní. Zápletka je typicky balkánsky kopmplikovaná. V jiné zemi by to působilo nepřirozeně a uměle, ale tady to nevadí a divák trochu znalý balkánské kinematografie cosi podobného dokonce očekává. Výše než samotný příběh, hodnotím, jak se tvůrcům podařilo do filmu dostat houstnoucí atmosféru - pramenící z tušení příchodu hrůz občanské války... Jak se lidé pozvolna mění, odhazují zábrany a zadupávají do země morální hodnoty.... Musím pochválit také to, jak trefně (byť na to nebylo mnoho prostoru - není to součastí hlavní dějové linie) jsou zde zobrazena jednotlivá etnika... (26.04.2011)

Zábavné a jednoduché road-movie z prostredia bývalej Juhoslávie, kde je niekoľko fakt zaujímavých postáv (napr. farár, ktorý ide zachrániť starý dub), je vydarenou komédiou, či skôr satirou obdobia, keď sa tam začínala občianska vojna. Film má skvelý záver, ktorý som síce trochu tušil, ale o to viac ma v tomto prípade potešil. (19.11.2006)

Road-Movie po jugoslávsku. Ratko miluje kamiony, ale je barvoslepej a tak nemá papíry. Přesto mu to nebrání vždycky nějakej truck ukrást. Zuzana je těhotná a chce do Dubrovniku na potrat. Shodou náhod narazí na Ratka a co jim osud přichystá se snad ani nedá vymyslet. Příběh o jízdě kamionem, lásce a válce. Všechno do sebe celkem hezky zapadalo, a ani mi nevadily určitý věci. Snad jen konec byl trochu mimo. Já to vidim jako sympatickej srbskej počin. Myslim, že tahle země a jí přilehlý nám ještě maj hodně co nabídnout. PS:Jako kluk jsem chtěl bejt kamioňák... (09.04.2010)

Road Movie na pozadí vznikajúceho konfliktu v Juhoslávii. Miešanie humoru s vážnou témou pôsobí v prípade tohto filmu veľmi rozpačite a musím povedať, že situačná komika tu vôbec nefunguje. Nezasmial som sa ani raz a vtipy sú väčšinou morbídneho charakteru. Tým pádom mizne akákoľvek pôsobivosť. Mimochodom, hlavný hrdina sa volá Ratko a nie Gavran ako je napísané v popise filmu. Na danú tému skorej odporúčam film Nicija Zemlja z roku 2001. (22.05.2015)

Dobrý road-film, který naštěstí není tak megalomansky proveden jak podobné filmy Kusturicovy, nicméně režisérovu inspiraci slavným tvůrcem lze tušit. Samotný tok příběhu je relativně pomalý, zkrášlován postupně různými barvitými postavičkami. Koljević má můj respekt, že na rozdíl od jiných tvůrců (Kusturica), je naprosto nestranný jestli jde o balkánský konflikt, až jsem nabyl dojmu, že je mu to vlastně jedno. Konec je velmi hezký, daltonisticko-symbolický a tak trochu mi atmosférou připomněl Sicílii v Tornatoreho filmech. (25.12.2007)

Všichni máme rádi to netradiční filmové pojetí, kdy jsou například tak jako v tomto případě nesporně tragické a dramatické záležitosti sdělovány jen jaksi mimoděk jako kulisa něčeho vtipného, milého, romantického. Máme je rádi proto, že vybočují, že jich je jako šafránu. Je to svébytné umění, udělat ze druhého plánu plán první, přičemž ten první zůstane dostatečně přítomen. Šedý kamión je v tomto směru ukázkovou záležitostí. Jugoslávská válka byla absurdní, o to absurdnější, jak krutou na sebe nakonec vzala podobu. Normální smrtelník se nad tím může dojímat, umělec z toho může udělat frašku. Když pak ale tank ve slunečném dni nepochopitelně vypálí ránu na neozbrojeného civilistu, napadne vás, že válka je vůl. Takže netradiční prostředky nakonec možná fungují lépe, než ty tradiční- slzy, křik, pláč, bolest, zranění... Moc pěkný film. A hodnotil bych i lépe, kdyby v sobě neměl pro zmenu balkánská klišé, které už jsem viděl tolikrát, že mi nepřijdou zvlášť sexy. (20.09.2015)

Hodně povedená road movie,člověk se opravdu zasměje,fakt dobrej kousek (31.03.2008)

Dalsi skvela jugoslavska komedie s vybornou hudbou ( song Brus Li a Necu, Zatna Ribica nema chybu :) ). (30.03.2008)