Psí poslání

Film, který ti zcela záměrně a několikrát chce zlomit srdce pohledem do smutných korálkových očiček a s každým nádechem vlhkého čumáčku. Příběh o putující psí duši nabízí několik příběhů lidí, se kterými se postupně setkává, ale nakonec zůstane u příběhu prvního, který měl největší potenciál. Je to sladkobolný kýč, u kterého si milovníci psů od srdce zapláčou. OK, nazvala bych to ušlechtilý kýč a takové jsou občas potřeba, ale… SHRNUTÍ: … ups, já radši kočky! (27.03.2023)

Velmi hezký příběh o psím pánovi Baileym. Ono je důležité říci, že celý příběh je založen na tom, že u psů funguje reinkarnace, tudíž když umřou, tak se znovu narodí. A proto Bailey prožil několik životů. První příběh se mi líbil nejvíce, tam do té rodiny mi Bailey seděl nejvíc. Ale tam mě naštval ten blbej kluk, jak zničil Ethanovi kariéru a vlastně celý život tou blbou petardou. Další životy byly také zajímavé, ale jsem rád za ten poslední, tvůrci to hezky vymysleli a příběh na sebe krásně navázal. (19.06.2018)

Psí poslání je vskutku milý a dojemný film, u něhož se každých dvacet minut v místnosti zvýšila koncentrace prachu, která zaktivovala slzné kanálky. Několik psích životů, několik lidských majitelů a jedna psí duše hledající své poslání v lidském světě - je fakt, že šlo v podstatě o citové vydírání, které bylo však podáno tak sympatickým způsobem, že se tomu člověk podvolil. Snímek, u něhož se najdou zejména pejskaři a milovníci pejsků, pro které bude tím pravým ořechovým. (23.01.2019)

Žádné výčitky, kvůli médii profláké kauze týrání zvířat, neproběly. Bohužel jsem pár ukázek týrání zvířete viděla a to co se stalo při natáční s tím nemělo nic společného. Film úžasnej, žádný vynucovaný doják. Krásně vymyšlené a zpracované. Ukázka i toho jak by se člověk, nejen ke psovi, neměl chovat. Ale nedělám si zbytečné naděje, že ty, kterých se to týká, by to nějak zasáhlo a změnili to. Pár slziček samozřejmě ukáplo a naopak tam bylo i pár úsměvných situací. Příjemná rodinná komedie. (27.04.2017)

Mám-li si vybrat mezi kočkou a psem, vždycky volím psa. Je sice trochu hloupý, že v Psím poslání psi představující hlavnéího hrdinu hrajou lépe než lidi, taky mezi nimi není známější jméno vyjma Dennise Quaida - který má roky největší slávy dávno za sebou -, ke škodě je až moc dlouhá stopáž, ale jinak nemám námitek. Režisér udržel humorné vložky na uzdě stejně jako dojímavé scény. Ne tedy, že by se divák nedojímal, to ani náhodou, ale Psí poslání nesklouzává k patosu, na tento typ filmu si počíná poměrně střízlivě. Hrozně mě bavily hrátky s časem, zobrazení 60. i 80. let, jak nenásilně, bez nějakého tlačení, jen v náznacích příběh časově posouvají dál. Jo, Psí poslání je jen hezkou pohádkou, vale pohádkou veskrze pěknou, naplněnou optimismem, vkusně, citlivě a opatrně natočenou pro celou rodinu. Byla by hloupost po takovém filmu chtít víc. Já se bavil i dojímal a v závěru si utíral slzy. (02.03.2018)